Článek
„Učitelé jsou podfinancovaní, dlouhou dobu byli odměnováni nedůstojně, v porovnání s jinými vysokoškolsky vzdělanými lidmi. Jednalo se o vůbec nejhorší číslo v rámci OECD,” připomíná Kartous, který patří k dlouhodobým kritikům českého školského systému.
Českému školství podle něj chybí koncepce. I přes platnou Strategii 2020 se ukazuje, že její obsah se nedaří úplně dobře implementovat. Postupné krůčky k lepšímu ale přeci jen Kartous vidí.
„Robert Plaga je člověkem na svém místě a za tím si stojím. Ministr školství je ale jen jeden článek v dlouhém řetězu a musí mít podporu vlády a ta se za současné politické situace hledá jen těžko,” dodává.
Středoškolské elity si začínají uvědomovat, že jim střední škola nedává ty informace, které pak budou potřebovat na trhu práce. „K tomu by mohla pomoci osoba odborného konzultanta, kariérního poradce, který by věděl, jaké znalosti a dovednosti jsou potřeba k vykonávání jednotlivých povolání, a pak by jen studenty nasměroval, kde si takové informace dohledat a kde se to naučit. To je ale externí vzdělávání,” říká.
Bohumil Kartous připravuje vlastní publikaci s názvem No future: Na parním stroji do virtuální reality. V ní popisuje, jak by mohlo dojít k výraznému omezení monopolu školy na poli předávání vědění. Budou se další generace vzdělávat doma, na internetu, nebo se škola změní?
