Článek
Angela Merkelová se k tématu vyjádřila snad poprvé za třináct let v kancléřském křesle. Dosud se konkrétním odpovědím spíše vyhýbala. Například se v minulosti odmítala označit za feministku. Pro rovnoprávnost toho podle svých slov neudělala tolik jako jiní, které by tak označila. „Nechci se chlubit cizími úspěchy. Ženy, které za ženská práva bojovaly před 100 lety a zvítězily, ty považuji za feministky. Obětovaly boji za ženská práva celý svůj život, já nemohu říci, že bych učinila něco podobného,“ řekla i tentokrát.
Přesto nakonec svůj slovník lehce změnila. Přispěla k tomu nizozemská královna Máxima. „Přišla s definicí, podle které je feminismus podpora toho, že ženy i muži mají mít v životě stejné příležitosti. S takovou definicí se ztotožňuji,“ řekla Merkelová.
Současná německá kancléřka se v oborech, kterým dominují především muži, pohybuje prakticky celý svůj život. „Nejen jako politička, ale už jako fyzička jsem spolupracovala s mnoha muži. Rovnoprávnost je pro mě něco přirozeného, ve všech oblastech,“ dodala.
Jak se tedy země jako Německo řídí ženě? „Díkybohu jsou některé věci v životě pro všechny stejné. Vedoucí pozice administrativy má genderově neutrální vlastnosti,“ řekla. Některé věci ale podle Merkelové přece jen jiné jsou. Na první pohled může jít o maličkosti jako například oblečení. „Pokud má muž na sobě sto dní v řadě stejný oblek, není to problém. Když ale mám na sobě za dva týdny čtyřikrát stejné sako, začínají mi chodit dopisy. Lidé si všimnou.“
V rozhovoru s německým listem kancléřka zároveň odmítala, že by byla nejvýraznější ženskou postavou současné politiky. „To je přehnané. Jsou tu další: Hillary Clintonová, Theresa Mayová. Dlouho před nimi Margaret Thatcherová.“
Stejně tak se Merkelová necítí jako člověk, který by měl k ženám promlouvat. „Chápu, že ve své pozici se dostávám pod drobnohled. Nejsem ale kancléřkou německých žen. Jsem kancléřkou všech německých občanů. Zároveň si nemyslím, že ženy očekávají, že budu mluvit výhradně k nim,“ dodala.
