Angela Merkelová končí. Ale ne hned a ne úplně…

Merkelová bezprostředně reaguje na propad popularity své strany na celostátní úrovni a sérii špatných až katastrofálních výsledků CDU na zemské úrovni. Naposledy to v neděli ukázaly volby v Hesensku, kde si křesťanští demokraté oproti předchozímu hlasování pohoršili o více než 11 procent. Kancléřka výsledky označila za „hořké zklamání“.

64letá politička v Berlíně oznámila, že chce zůstat v čele spolkového kabinetu, a to do roku 2021, tedy do termínu dalších celoněmeckých voleb. Vzhledem k obrovským potížím sociální demokracie a skutečnosti, že si stále více voličů pokračování velké koalice prostě nepřeje, by působení Merkelové v 7. patře budovy spolkového kancléřství nakonec nemuselo mít tak dlouhého trvání.

Blesková zpráva z Berlína uvolnila lavinu spekulací, kdo by Angelu Merkelovou v čele skomírající CDU mohl nahradit. Jako první přispěchal s kandidaturou Friedrich Merz, tedy bývalý předseda poslanecké frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu. Jeho šance na zvolení jsou ale minimální. O poznání nadějněji se jeví kandidatura současného ministra zdravotnictví Jense Spahna.

Vůbec největší favoritkou ale na partajním sjezdu od 6. do 8. prosince v Hamburku bude současná generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová. V její osobě by byl přechod z éry „merkelismu” nejspíš nejplynulejší. Po éře potenciálních korunních princů a princezen, jejichž vzestupu spolková kancléřka v posledních letech zabránila, je Krampová-Karrenbauerová, někdejší ministerská předsedkyně Sárska, dokonce oblíbenkyní Merkelové. Z pohledu odpovědnosti Německa za vývoj v Evropě je důležité, aby proces „odcházení” Angely Merkelové byl organizovaný, a nikoli chaotický.

Právě vzhledem k blízkosti Krampové-Karrenbauerové a Angely Merkelové by druhá jmenovaná mohla i po svém odchodu v zákulisí významně tahat za nitky. Velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Christoph Israng před časem v rozhovoru pro Seznam zdůraznil, že „kancléřka svou práci podle vlastního mínění ještě nedokončila”.

Odchod z čela mateřské strany a avizovaný konec v čele spolkové vlády neznamenají, že by Angela Merkelová mířila do politického důchodu. Už dříve se objevily spekulace, že by nakonec právě ona mohla nahradit Donalda Tuska v čele Evropské rady.