Článek
Merkelová bezprostředně reaguje na propad popularity své strany na celostátní úrovni a sérii špatných až katastrofálních výsledků CDU na zemské úrovni. Naposledy to v neděli ukázaly volby v Hesensku, kde si křesťanští demokraté oproti předchozímu hlasování pohoršili o více než 11 procent. Kancléřka výsledky označila za „hořké zklamání“.
64letá politička v Berlíně oznámila, že chce zůstat v čele spolkového kabinetu, a to do roku 2021, tedy do termínu dalších celoněmeckých voleb. Vzhledem k obrovským potížím sociální demokracie a skutečnosti, že si stále více voličů pokračování velké koalice prostě nepřeje, by působení Merkelové v 7. patře budovy spolkového kancléřství nakonec nemuselo mít tak dlouhého trvání.
Expirační datum éry kancléřky Angely Merkelové je rok 2021. Po konci volebního období už kancléřkou znovu nebude. Její éru ale mohou zkrátit předčasné volby. To mají v rukou sociální demokraté, kteří by velkou koalici nejraději opustili. #Merkel
— Pavel Polák (@PolakPavel) October 29, 2018
Blesková zpráva z Berlína uvolnila lavinu spekulací, kdo by Angelu Merkelovou v čele skomírající CDU mohl nahradit. Jako první přispěchal s kandidaturou Friedrich Merz, tedy bývalý předseda poslanecké frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu. Jeho šance na zvolení jsou ale minimální. O poznání nadějněji se jeví kandidatura současného ministra zdravotnictví Jense Spahna.
Vůbec největší favoritkou ale na partajním sjezdu od 6. do 8. prosince v Hamburku bude současná generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová. V její osobě by byl přechod z éry „merkelismu” nejspíš nejplynulejší. Po éře potenciálních korunních princů a princezen, jejichž vzestupu spolková kancléřka v posledních letech zabránila, je Krampová-Karrenbauerová, někdejší ministerská předsedkyně Sárska, dokonce oblíbenkyní Merkelové. Z pohledu odpovědnosti Německa za vývoj v Evropě je důležité, aby proces „odcházení” Angely Merkelové byl organizovaný, a nikoli chaotický.
Právě vzhledem k blízkosti Krampové-Karrenbauerové a Angely Merkelové by druhá jmenovaná mohla i po svém odchodu v zákulisí významně tahat za nitky. Velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Christoph Israng před časem v rozhovoru pro Seznam zdůraznil, že „kancléřka svou práci podle vlastního mínění ještě nedokončila”.
Odchod z čela mateřské strany a avizovaný konec v čele spolkové vlády neznamenají, že by Angela Merkelová mířila do politického důchodu. Už dříve se objevily spekulace, že by nakonec právě ona mohla nahradit Donalda Tuska v čele Evropské rady.
Merkelová sice vyloučila, že by chtěla do unijních struktur. Já bych to ale nevylučoval, že by se tam nakonec mohla přesunout. Bude záležet, jestli současná vláda vydrží do toho roku 2021. Pokud by Merkelová byla příští rok volná, věřím, že bude velký tlak, aby nahradila Tuska
— Filip Nerad (@FilipNerad) October 29, 2018