Článek
Angela Merkelová si cenu převzala v bazilice svatého Františka ve středoitalském městečku Assisi, kde pronesla i děkovný projev.
„Cesta k míru a usmíření je často možná jen díky velkému úsilí a houževnatosti. Jen zřídka leží zcela jasně přímo před námi," řekla Merkelová. V projevu se kriticky zmínila i o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa jednostranně vypovědět mezinárodní jadernou dohodu s Íránem. Tento krok USA podle německé kancléřky situaci na Blízkém východě jen vyhrotí.
Ve svém proslovu Merkelová vyzdvihla také význam Evropské unie jako mírového projektu. „Když si připomeneme proměnlivé dějiny našeho kontinentu, tak nám musí být jasné, jaké štěstí dnes máme," řekla. Zopakovala rovněž slova někdejšího předsedy Evropské komise Jacquese Delorse: „Pokud se nám nepodaří dát Evropě duši, spiritualitu a význam, pak tuto hru prohrajeme.”
Evropany Merkelová varovala před přijímáním jednoduchých řešení, která nabízejí populisté.
„Čím vážnější problém je a čím jednodušší řešení někdo nabízí, tím podezíravější a kritičtější by měl každý být,” řekla kancléřka.
Evropská a národní identita podle ní nejsou v rozporu. Ohrožení ale představují stereotypy, které mohou „Evropu zničit”. Jako příklad uvedla předsudek o líných Řecích, který se v německém tisku objevoval během dluhové krize. „Líní jsou i někteří Němci,” řekla Merkelová.
Ve svém proslovu kritizovala kancléřka také situaci na východě Ukrajiny, kde se podle ní každou noc porušuje příměří a každý den dochází ke ztrátám na lidských životech.
Merkelová ocenění nazvané Světlo míru převzala od kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose. Ten v roce 2016 dostal za úsilí uzavřít mír s ultralevicovou radikální organizací FARC Nobelovu cenu za mír. Cenu míru v minulosti dostali například dalajlama, Matka Tereza, bývalý izraelský prezident Šimon Peres či současný papež František.
