Analýza: Kaczyński sice vyhrál, ale neslaví. Frustrovaná opozice sází na volbu prezidenta

Od tragické smrti svého bratra-dvojčete v roce 2010 neměl na sobě Jarosław Kaczyński jinou než černou kravatu. V černé kravatě vystoupil i v neděli večer po zveřejnění prvních odhadů volebních výsledků. Rozvášnění straníci v pověstném stranickém sídle ve varšavské Nowogrodzké ulici skandovali: „Jarosław, Jarosław!”.

Už čtyři roky je Kaczyński, lidově přezdívaný „náčelník státu”, „předseda” nebo prostě „Jarek”, nejmocnějším politikem v Polsku. Říká se, že řídí stranu, vládu, státní společnosti i veřejnoprávní televizi prakticky na telefon – nebo ještě důmyslněji: odpovědní lidé chodí pro instrukce k němu na kobereček, předsedkyně ústavního soudu si ho pak sama zve domů na večeře.

Kaczyński ale úplně všemocný není, což ukazují i občasné vnitrostranické třenice a korupční skandály. Pro PiS je tmelem, který stranu i její voliče drží dohromady. Co víc, ekonomicky de facto socialistická strana s národně-konzervativním hodnotovým programem dokáže i po čtyřech letech u vlády přilákat k volebním urnám spoustu nových voličů a účast přesáhla 61 procent.

Navíc má PiS po čtyřech letech vládní odpovědnosti ještě silnější mandát. S téměř 44 % ve volbách do Sejmu jde o nejlepší výsledek od prvních zcela svobodných parlamentních voleb v roce 1991, a to ještě při nejvyšší volební účasti za 30 let. K volbám přišlo o tři miliony lidí víc než v roce 2015.

V projevu předsedy PiS po prvních prognózách byla ale slyšet nespokojenost. „Dostali jsme hodně, ale zasloužíme si víc. Musíme zajistit, aby v Polsku nikdo neměl pochybnosti o tom, že to, co děláme, je dobré,” prohlásil Kaczyński. Exit polls straně přisuzovaly v dolní komoře zisk 43,6 % hlasů. Po sečtení 99 % okrsků má PiS 43,76 %.

Odkud pramení zklamání Kaczyńského? Pravděpodobně spoléhal na výsledek blížící se 50 procentům a sázel na to, že se do Sejmu nedostanou zástupci lidovců a Konfederace, která navíc bude do strany PiS kopat zprava a soupeřit s ní o témata sexuálních menšin, ultranacionalismu či náboženského fundamentalismu.

Zatím navíc není jasné, jestli bude mít strana ve sněmovně pohodlnou většinu, čeká se na přepočet na mandáty. Jde přitom i o Senát, kde byl souboj napínavý až do posledního obvodu. PiS bude nakonec v Senátu bez většiny – podle průběžných výsledků má šanci jen na 48 nebo 49 mandátů z 51 potřebných.

Podporu bude zřejmě muset vyjednávat u opozice ad hoc, případně Senát v Sejmu přehlasovávat. Nejspíš se tak zpomalí dosavadní legislativní rychlík (prosazení zákona během dvou dnů) a nejspíš znemožní některé personální změny, například ombudsmana.

Celou svou energii bude teď muset PiS věnovat jarním prezidentským volbám. Zatím platí, že do nich znovu vyšle současného prezidenta Andrzeje Dudu, pokud se ale změní nálada ve společnosti, jeho výměna není vyloučená. Proč jsou prezidentské volby tak důležité? Hlava státu disponuje právem veta, pro jehož přehlasování jsou potřebné tři pětiny poslanců, ty PiS mít nebude.

„PiS vyhrál úplně zaslouženě, protože čtyři roky systematicky zvyšoval životní úroveň většině Poláků, obzvlášť těm chudým. Vděčnost mu prokázala téměř polovina všech hlasujících,” napsal v reakci na volební výsledky uznávaný polský politolog Antoni Dudek. Seznam s ním mluvil krátce před volbami.

Zafungoval hospodářský růst, štědré sociální programy i národovecká politika a obrana „tradičních hodnot”. Strana slíbila takzvaný hattrick Kaczyńského, který mimo jiné obsahuje zvýšení minimální mzdy do konce roku 2024 v přepočtu na 24 000 korun a dva třinácté důchody pro seniory.

Právě lidé ve věku nad 60 let tvoří 35 procent voličů strany, což je nejvíc ze všech. Hlasy mladé generace do 29 let tvoří jen 10 procent hlasů pro PiS. Téměř polovina voličů strany bydlí na vesnici a čtvrtina ve městě do 50 000 obyvatel.

Nejspíš méně mandátů než ve volbách před čtyřmi roky. Výsledek Občanské koalice je po letech v opozici proti „autoritářské vládě a Kaczyńského diktatuře” tragický.

Mix neoliberálů a konzervativců z Občanské platformy se spojil se Zelenými i menší levicovou iniciativou, ale ani jako Občanská koalice nedokázali národní konzervativce porazit. Strana bodovala hlavně u lidí ve věku od 40 do 49 let a vysokoškoláků.

Předseda Platformy Grzegorz Schetyna, vědom si svých slabostí, se sám „uklidil” z Varšavy do Vratislavi. V hlavním městě se Kaczyńskému postavila Małgorzata Kidawa-Błońská a podle průběžných výsledků v liberální Varšavě jasně zvítězila. Zato Schetynovi se nedařilo ani ve Vratislavi, přeskočila ho spolukandidátka.

„Nebyl to rovný boj. Nebyla tu pravidla, neměli jsme pocit, že kandidujeme v čestném souboji, že se náš protivník drží čestných metod,” řekl po uzavření volebních místností Schetyna. Dodal, že se pokusí integrovat opozici a soustředit se na prezidentské volby. „Ve Varšavě nebude Budapešť!” zvolal nakonec.

Po prohře v roce 2015 strana rychle zařízla svou tehdejší lídryni Ewu Kopaczovou. A v Platformě to nepochybně bude vřít i teď, ale díky celé řadě preventivních vnitrostranických kroků, které Schetyna podnikl, se o jeho politické budoucnosti rozhodne až na sjezdu příští rok.

Hlavní zaskočení voleb jsou dvě. Výsledek agrárních lidovců, kteří se ve spojení s populistickým hnutím zpěváka Pawła Kukize blíží k výsledku 9 %. Nejeden průzkum jim přitom přisuzoval od 4 do 6 %.

Znamená to politický kredit pro populárního lidoveckého lídra Władysława Kosiniaka-Kamysze, který se už dříve objevoval mezi možnými jmény pro prezidentské volby na jaře příštího roku. PSL také doufá, že konečné výsledky PiS budou jiné a že se stane potřebným jazýčkem na vahách.

Do Sejmu se podle prognóz dostala i ultrapravice. Očekávalo se přitom, že Konfederace zůstane pod pětiprocentním volebním prahem. Není vyloučené, že by spojení radikálních nacionalistů, homofobních, fašizujících i proruských politiků a katolických fundamentalistů mohlo být v případě potřeby pro PiS partnerem či zdrojem přeběhlíků.

Mimochodem, podle průzkumu polovinu voličů Konfederace tvoří lidé ve věku od 18 do 29 let, věk 30 až 39 let tvořil čtvrtinu. Uskupení bodovalo u lidí se středním vzděláním. Mužů volilo dvakrát víc než žen.

Důvod k radosti měla v neděli večer i levice. Podařilo se jí totiž po čtyřech letech vrátit do parlamentu. I když je výsledek spojení třech levicových stran – postkomunistů, liberálů a progresivistů – hubenější, než se čekalo. Otázkou zůstává, zda levice bude pokračovat v parlamentu v jednom bloku, nebo zda se rozdrobí do jednotlivých poslaneckých klubů. Nejvíc voličů levice bylo z řad vysokoškoláků (50 %), nejmladší a nejstarší generace (24 %).

PiS nejspíš sestaví jednobarevnou většinovou vládu. Respektive strany budou vlastně tři: Právo a spravedlnost a marginální Solidární Polsko a Dohoda. Pokud by PiS nakonec potřeboval pro většinu získat další poslance, jistě dokáže sehnat přeběhlíky z jiných stran. Rozdělení mandátů ohlásí volební komise asi až v pondělí večer.

Politologové a komentátoři už věští, že se vláda povzbuzená velkým volebním úspěchem pustí do „nedodělků” při změně systému. Už v pondělí ráno se mluvilo o nacionalizaci soukromých médií – obzvlášť těch se zahraničními majiteli – která jsou vládě nepohodlná. Hovoří se také o dalších změnách v soudnictví, kvůli kterým se Varšava dostala do ostrého sporu s Bruselem. V programu PiS se píše i o snadnějším zadržení či zatčení zákonodárců nebo zrušení imunity soudců a prokurátorů.

Je také dost dobře možné, že si bude vláda nejdříve oťukávat novou Evropskou komisi. Samotní Poláci podle průzkumu pro deník Gazeta Prawna očekávají hlavně rychlé změny v podfinancovaném zdravotnictví a zlepšení vzdělávání.

Před volbami se spekulovalo o možné výměně premiéra, konec konců to se stalo už na konci roku 2017, kdy stranické vedení dost necitlivým způsobem zbavilo funkce tehdejší premiérku Beatu Szydłovou a instalovalo do funkce Mateusze Morawieckého – bývalého bankéře (a dokonce poradce konzervativci nenáviděného premiéra Donalda Tuska).

Poněkud toporný politik je zdatným technologem moci, média o něm píší jako o teflonovém. Loni na podzim totiž ustál kauzu starší tajné nahrávky z varšavské restaurace, kde si sám odporoval ve svém politickém přesvědčení, letos zase řešil podivná podezření spojená s koupí pozemků u Vratislavi. Politici PiS se prý bojí, co dalšího má Morawiecki „ve skříni”.

Premiérem ale Morawiecki, politický spojenec českého premiéra Andreje Babiše, nejspíš zůstane. V těžkém volebním obvodě ve Slezsku dokázal s přehledem vyhrát a v neděli večer stanul na pódiu vedle Kaczyńského. I když v PiS není nikdy nic jisté.

Sám Morawiecki v neděli večer v televizi Polsat na otázku, zda bude dál premiérem, odpověděl: „To není téma, které se dnes rozhoduje nebo analyzuje. Dnes je volební večer, dnes se radujeme z toho, co jsme dokázali těžkou prací, těžkou kampaní.”