Článek
ANALÝZA - I když ministr financí Andrej Babiš takové označení opakovaně použil, jeho „fond Hartenberg" podle stanoviska České národní banky investičním fondem není. Jak již Seznam popsal (více zde), je diskuze o statusu firmy Hartenberg důležitá pro vyjasnění střetu zájmů.
Jak tedy vlastně Hartenberg vznikl a funguje?
Do Hartenbergu, který skupuje například lukrativní zdravotnická zařízení, zejména reprodukční kliniky, nejdou Babišovy úspory. Ani třeba dividendy z jeho koncernu Agrofert – ty by totiž podléhaly dani z příjmu fyzických osob. Mimochodem dani, kterou zvažuje Andrej Babiš v roli ministra financí zrušit. Pokud by to prosadil, mohl by si na účet připsat bez srážek 27 miliard zisku, který Agrofert nakumuloval a nerozdělil.
Miliardy na investice Hartenbergu pocházejí z agrochemického impéria Agrofert. Babiš je z mateřské firmy takzvaně odštěpil.
Postupoval následně: V roce 2013 vyvedl z Agrofertu především realitní investice za více než 13 miliard korun do společnosti SynBiol. Pod tu dnes spadá třeba dotačním skandálem proslavené Čapí hnízdo, francouzská luxusní restaurace Paloma nedaleko Cannes, sídlo Agrofertu a přilehlé Centrum pohybové medicíny na pražském Chodově, nebo také kancelářská budova Anděl Media Centrum, v níž sídlí Babišův vydavatelský dům MAFRA.
Jediným akcionářem SynBiolu je stejně jako u Agrofertu Andrej Babiš. Ačkoliv jsou obě firmy i personálně propojené - ve statutárních orgánech SynBiolu třeba sedí finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková, konsolidační celek netvoří. Tedy jejich hospodaření se navzájem neovlivňuje a nejsou si navzájem ani dceřinou nebo sesterskou společností. Jde jen o firmy spřízněné osobou majitele.
A právě SynBiol je nyní tím, kdo přes Hartenberg investuje peníze. Andrej Babiš, který tvrdí, že je Hartenberg na něm nezávislým fondem, přitom drží podíl ve výši 87,75 procenta. Další podíly mají investor Jozef Janov, který strategii Hartenbergu řídí, a také Libor Němeček, šéf investic Agrofertu.
V praxi to funguje tak, že na nákupy Hartebergu posílá peníze primárně SynBiol, a to formou zápůjček úročených půl procentem ročně. Drobné, konkrétně 2,5 procenta z celkové investice, pak přikládá Janov. V tuto chvíli už investice dosáhly v součtu tří miliard korun.
A protože Hartenberg není fondem ze zákona o investičních společnostech, spadá pod SynBiol jako klasická dceřiná společnost. Výsledky jejího hospodaření se tak započítávají do výsledku celého Babišova koncernu a stejně tak platí, že koncern svou dceru také plně ovládá.
Video: Adam Junek
Daním z příjmu se tímto „štěpením" Andrej Babiš zcela nevyhnul. Pokud by si chtěl alespoň podle platné legislativy nakonec vyplatit podíl na zisku SynBiolu, musel by patnáct procent z příjmu odevzdat státní pokladně spravované „jeho" Ministerstvem financí. Tímto v podstatě jen daňovou povinnost odložil do budoucna.
Hypoteticky, kdyby si chtěl těch původních třináct miliard nejdříve jako majitel vyplatit a pak je teprve investovat přes fond, na daních by státu odvedl jako fyzická osoba skoro dvě miliardy.
Proč složitou operaci štěpení Andrej Babiš prováděl?
„Aktiva oddělujeme, protože se Agrofert připravuje k přechodu na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví od roku 2015. Smyslem je oddělit ve skupině hlavní a vedlejší byznys," uvedla v roce 2014, kdy se operace dokončovala, finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková.
Mimo jiné to byla příprava pro případný vstup na burzu či prodání minoritního podílu strategickému investorovi.
