Analýza: Co už víme o dostavbě Dukovan a které klíčové body stále nejsou jasné

Nové reaktory chce stát postavit v Dukovanech. Investorem bude ČEZ, který uzavře se státem smlouvu o rozdělení rizik. Respektive jeho dceřiná firma Elektrárna Dukovany 2, do níž ČEZ převede aktiva související s projektem.

Investorská firma s částečnou státní garancí bude mít šanci získat úvěry na projekt mnohem levněji, než kdyby si na stavbu půjčoval soukromý investor. To by mělo přispět k nižší ceně budoucí jaderky.

Takto o stavu přípravy informovali ve čtvrtek na Mezinárodním energetickém fóru v Poslanecké sněmovně premiér Andrej Babiš, ministryně průmyslu Marta Nováková, vládní zmocněnec Jaroslav Míl a šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Na konferenci padla řada konkrétních informací, nezazněla ale ta nejdůležitější: kdy bude smlouva státu a ČEZ podepsána, v jakém stavu jednání o ní je. A dále, jak budou ošetřena práva minoritních akcionářů, kteří v ČEZ drží třetinu akcií.

„To, co tu zaznívá, je hlavně politické prohlášení. Důležité budou detaily smlouvy,“ řekl Seznamu v kuloárech během přestávky jeden ze členů Stálého výboru pro jadernou energetiku, který hraje v přípravě zásadní roli.

Vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl Seznamu řekl, že by rád dohodl podpis smlouvy s ČEZ „co nejdříve“, ideálně do května. Otázka je, zda je to reálné. Způsob rozdělení rizik mezi stát a firmu totiž v neoficiálních rozhovorech lidé blízcí firmě a blízcí vyjednavačům za stát vykládají rozdílně. I z toho je vidět, že shoda není.

Na druhou stranu na konferenci zazněla řada faktických informací, která jistý posun přinášejí. Tady jsou další podstatná nová fakta:

1. Obří projekt bude postupovat po etapách. Ta první skončí kolem roku 2024 a během ní má být vydáno územní rozhodnutí a povolení k umístění jaderného zdroje od Státního úřadu pro jaderný dohled. Už v roce 2020, případně 2021, má být vypsáno výběrové řízení na dodavatele. Do roku 2024 mají být vyhodnoceny nabídky a doporučen vítěz tendru.

2. V další etapě do roku 2029 má být podepsána smlouva s dodavatelem, vydáno stavební povolení a dovršeny všechny přípravy na stavbu, která se rozjede kolem roku 2030.

3. Na základě smlouvy na sebe ČEZ jako investor má vzít riziko ztrát způsobených špatným řízením projektu, špatnou přípravou či organizací. Stát na sebe má převzít rizika související s výkonem státní správy či regulací.

4. Po dobu projektu bude mít stát možnost převzít projekt do svého vlastnictví a ČEZ bude mít možnost se ho zbavit. Prostředkem k tomu budou smluvně zakotvené put- a call- opce, časované ke konci jednotlivých etap výstavby. Zatím ale nejsou domluvené podmínky, které jedné či druhé straně umožní jaderný projekt na stát převést.

5. ČEZ nebude kvůli jadernému projektu ani rozdělen, ani restrukturalizován, jak jeho manažeři původně chtěli.

6. ČEZ se pokusí získat povolení pro prodloužení životnosti dukovanských bloků, které by měly podle současné dokumentace dožívat od roku 2035.

7. O jadernou zakázku se uchází šest firem: Jsou to ruský Rosatom (Rusko), CGN (Čína), Areva (Francie), Atmea (Francie/Japonsko), Westinghouse (Kanada) a Kepco/KHNP (Jižní Korea).

8. Česko novou velkou elektrárnu potřebuje. Nejpozději kolem roku 2045 dožijí dnešní jaderné bloky. Do roku 2040 mají ale také skončit dvě třetiny uhelných bloků v Česku a je třeba za ně najít náhradu. Podle vládního zmocněnce Jaroslava Míla i se stavbou nové jaderky ztratí Česko schopnost energii vyvážet, ale bude mít alespoň jistotu energetické soběstačnosti. Na rozdíl od řady evropských zemí, které se zříkají jaderné a uhelné energetiky, ale jasno o náhradě zatím nemají.

9. Podle politiků i odborníků z ČEZ je hlavní cestou k náhradě odstavovaných uhelných a jaderných bloků jádro. Obnovitelné zdroje v plném rozsahu v českých podmínkách náhradu nezajistí, plynová energetika není bezemisní, a tak budou její možnosti omezené kvůli závazkům plynoucím z evropské klimatické politiky.

A teď co zatím jasné není:

1. Cena nových reaktorů.

Bude záviset nejen na přípravě projektu, ale také na zvolené technologii. Řečníci na konferenci připustili, že příští česká jaderka může být tvořena klasickými, nebo tzv. SMR bloky – tedy malými či středně velkými modulárními reaktory, které se teprve vyvíjejí.

Středně velké modulární reaktory mohou být podle šéfa ČEZ Daniela Beneše na trhu už kolem roku 2025. Zájemci o českou jadernou zakázku, kteří připravují tento typ reaktorů, by tak mohli mít šanci termín stihnout.

Výstavba modulárních reaktorů, které se mají vyrábět sériově, by byla nesrovnatelně levnější než stavba unikátní klasické velké jaderky, jejíž cena podle lidí z ČEZ může vyšplhat až na 300 miliard korun. O ceně tak zatím vůbec nemá smysl mluvit – bude záležet na vybrané technologii a nabídkách dodavatelů.

2. Ošetření tržního rizika.

To je vlastně dvojí: Bude-li cena elektřiny výrazně stoupat, může se z jaderky, budované se spoluúčastí státu, stát zlatý důl pro polosoukromou firmu. Nemuselo by se to líbit úřadům regulujícím rovné podmínky na trhu.

Bude-li ale cena elektřiny klesat, může být projekt ztrátový – a to by naopak investory v ČEZ poškodilo. Ti soukromí by mohli žádat kompenzace.

Ošetření tržního rizika bude tím nejkomplikovanějším momentem jednání o „jaderné smlouvě“. Dokud není v tomto bodě jasno, je informace o přípravě jaderného zdroje opravdu jen politickou proklamací bez obsahu.