Článek
Podle dostupných průzkumů si vláda premiéra Andreje Babiše během koronavirové krize nemůže stěžovat na nepřízeň obyvatel. Mnohé zřejmě přesvědčila celkem včasnou reakcí a zavedením rázných omezení proti šíření nákazy, která se podle odborníků osvědčila.
Z toho, že se přičinila o poměrně rychlé zbrždění epidemie, však vláda nemůže těžit donekonečna. S přibývajícími týdny od vyhlášení nouzového stavu vystupuje do popředí její schopnost správně připravovat, zavádět a také vysvětlovat kroky, kterými reaguje na dopady krize a také postupně vrací zemi do normálního provozu. Řada jejích dosavadních rozhodnutí zapůsobila více či méně zmateně.
Jedním z prvních klopýtnutí byla Babišova nechuť zřídit Ústřední krizový štáb a postavit do jeho čela šéfa koaliční ČSSD Jana Hamáčka. Místo něj premiér do čela tohoto výboru prosadil epidemiologa, náměstka ministra zdravotnictví a jakéhosi vládního „guru“ v boji proti nemoci covid-19 v jedné osobě Romana Prymulu.
„Premiérovi jsem řekl, že to může být bráno jako výraz nedůvěry vůči Ministerstvu vnitra. A že znám spoustu případů z okolních států, kde v takové situaci ministr odstoupil,“ popisoval později Hamáček pro týdeník Respekt. Kdyby nakonec nepotlačil vlastní ego, mohla se ke koronavirové krizi přidružit ještě krize politická.
Na konci března Babiš najednou otočil a uvolnil Hamáčkovi místo, které mu podle předpisů náleželo od začátku. Zdůvodnil to tím, že Prymula dostal na starost projekt chytré karantény coby klíčového nástroje proti koronaviru.
S důvěrou lidí si někteří členové vlády v březnu zahrávali také falešným ujišťováním, že v zemi je dostatek roušek a respirátorů. Kromě ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha to byl znovu především Babiš. „Není pravda, že by naši zdravotníci neměli respirátory. Tak mi řekněte kde a já jim to dnes osobně dovezu,“ řekl premiér 14. března v živě přenášené tiskové konferenci. Tehdy už přitom bylo naprosto zjevné, že respirátory chybí hlavně v nemocnicích. Ještě týž den večer musel Babiš v televizi uznat, že se mýlil.
Manévry s důchodci
Situaci s chybějícími ochrannými pomůckami nakonec do značné míry zachránil ministr vnitra Hamáček, který pomohl dohodnout velkododávky z Číny. Vládu pak v těžké chvíli podrželi také občané. Když jim bylo nařízeno, že musí povinně nosit roušky, i když jim je stát nebyl schopen obstarat, projevili mimořádnou flexibilitu a vybavili se rouškami vlastní výroby.
Až posměšné reakce si vláda vysloužila trojnásobnou změnou hodin, které měly obchody vyčlenit pro seniory. Nejprve stanovila rozmezí od 10:00 do 12:00 hodin. Hned následující den však kabinet posunul dobu od 7:00 do 9:00. Důvod? Podle premiéra se důchodci stejně nahrnuli do obchodů hned ráno kvůli slevám, navíc ráno prý byly prostory také lépe dezinfikované.
Uplynulo pár dnů a následovala další změna na 8:00 až 10:00. Tentokrát se Babiš odvolal na stížnosti pracujících lidí, že si nemohou nakoupit cestou do práce. „Byli jsme zavalení tisícovkami připomínek, návrhů a změn a nakonec jsme udělali kompromis,“ řekl v rozhovoru pro MF Dnes.
Kritika, kterou si vláda za takové „přeskakování“ vysloužila, pak Babiše nejspíš přiměla ke změně. V televizi a v Parlamentu vystoupil se státnicky a smířlivě laděnými projevy, v nichž projevil nebývalou míru pokory. Stáhl se také z tiskových konferencí po jednání vlády a začal více komunikovat přes individuální rozhovory nebo videa.
Pomyslnou štafetu v projevování chaotičnosti či unáhlenosti nicméně převzali jiní členové vlády. Například ministryně financí Alena Schillerová, která koncem března v rozhovoru pro TV Prima oznámila, že chce rychle zrušit daně z nabytí nemovitosti. „Možná by teď mohly trochu klesnout ceny bytů, a je tak ideální doba rozpohybovat trh s nemovitostmi,“ uvedla.
Jenže okamžitý efekt byl opačný. Návrh se měl dostat na jednání začátkem dubna, Schillerová ale jeho předložení odložila, čímž se paradoxně postarala o zamrznutí mnoha chystaných realitních transakcí - jejich účastníci se logicky rozhodli vyčkat na příhodnější podmínky.
Kdy se otevřou hranice?
Tento týden vláda představila plán, podle kterého by se měla postupně uvolňovat krizová opatření. Načasování některých kroků vyvolalo otázky či pochybnosti - podobně jako už předvelikonoční otevření hobby marketů, do nichž se nahrnuly masy lidí.
Jeden z nejvíce diskutovaných je způsob otevírání škol. Odborníci z Ministerstva školství původně avizovali, že připravují postupný, ale zároveň také celkový návrat dětí a studentů. Zřejmě na popud prezidenta Miloše Zemana se však plán změnil a ministr Robert Plaga na středeční tiskové konferenci nepřímo přiznal, že vystupuje jako pouhý vykonavatel jiných názorů.
Nakonec se třídy otevírají různě podle ročníků. Například výuka na prvním stupni bude omezena doporučením, aby se v jedné skupině učilo pouze 15 dětí bez možnosti průběžně složení skupiny měnit.
Do popředí se znovu vrátilo také téma otevírání hranic. Jako zvěstovatel budoucnosti už podruhé vystoupil Prymula, tentokrát však mluvil jakoby z opačného pólu. Zatímco v březnu náměstek vyvolal odmítavé reakce svojí poznámkou, že Češi by si mohli počkat na vycestování za hranice i dva roky, tentokrát pro změnu připustil, že v létě by si lidé mohli dopřát například dovolenou v Chorvatsku.
To nadzvedlo i vicepremiéra Hamáčka, který přes Twitter Prymulovi vzkázal, aby se mírnil. „Není možné jednou mluvit o ČR zamčené na dva roky a za chvíli o možnosti jet v srpnu do Chorvatska. To moc odborně nezní, proto si z nás někdy lidé dělají legraci,“ uvedl Hamáček.
Meze nedotknutelnosti
S Prymulou je pravděpodobně spjatý i ne zcela dokonalý přístup zdravotníků k poskytování věrohodných informací o šíření koronavirové nákazy. Na webové stránce ministerstva jsou sice denně aktualizované údaje o počtu lidí s prokázanou nákazou, provedených testech nebo o distribuci ochranného materiálu. Navzdory slibům statistiků však stále chybí očištěné údaje o počtu otestovaných osob. Není také zřejmé, jak se započítávají, či nezapočítávají zesnulí, a pochybnosti vzbudila také nejistá vyjádření některých hygieniků v regionech o přehledu v provedených testech.
Otázkou samozřejmě je, co z vládních zmatků zůstane v obecné paměti. Ze sondáží veřejného mínění, které zachytily náladu už během krize, je znát, že část lidí se k Babišově vládě doslova upnula a je ochotná ministrům tolerovat leckteré přešlapy, které by jim za normálních podmínek tak snadno neprošly.
Doba hájení ale nebude trvat věčně. S tím, jak se bude pozornost více soustřeďovat na návrat k normálu a budou se více projevovat důsledky mimořádného stavu v ekonomice, se dá očekávat, že krizový fenomén „nedotknutelnosti“ vlády postupně zeslábne.
