Článek
Horší důsledky než současná íránská krize by pro evropský trh mohly mít nepřímé dopady zhoršující se ekonomické situace v Číně, která je největším světovým dovozcem ropy z Blízkého východu, upozorňuje Clemens Fuest.
„Pokud už situace nebude eskalovat, zvedne se cena ropy dočasně, jak tomu bylo opakovaně v uplynulých letech. Jestli by se ale ekonomický vývoj v Číně zhoršoval, je třeba počítat s tím, že tato cena výrazně poroste,“ sdělil Fuest.
Pesimisté vs. optimisté
Někteří analytici, například hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda, však vykreslují horší scénář. Mohl by podle nich nastat, kdyby se vývoz ropy z Perského zálivu zastavil úplně, tedy pokud by Írán zablokoval Hormuzský průliv, přes který protéká přibližně pětina světové spotřeby ropy. Taková situace by pak mohla znamenat ještě razantnější růst cen. Z nynějších zhruba 66 dolarů za barel severomořské ropy Brent by cena mohla stoupnout i na více než 100 dolarů.
Pokud je ale lepším prognostikem šéf institutu Ifo, ani eskalace blízkovýchodního konfliktu nebude mít pro evropské země katastrofální důsledky. „Dopad by byl negativní, ale hospodářský růst by to zásadně nezměnilo,“ je přesvědčen profesor Fuest.
Aktuální situace
V posledních dnech cena ropy na světových trzích klesala. Jedním z důvodů je růst amerických zásob této suroviny. Lehká ropa Brent přišla přibližně o 1,18 procenta – obchodovala se za 64,67 dolaru za barel. Americká ropa WTI poklesla dokonce o 1,44 procenta na 58,75 dolaru za barel.
Nejistotu na ropném trhu odstartoval útok amerických letounů, které mají na svědomí smrt vlivného íránského generála Kásima Solejmáního. Teherán následně zareagoval úrokem na irácké vojenské základny s americkými vojáky. Tyto události vyhnaly ceny ropy na čtyřměsíční maxima.
Podle amerického vládního Úřadu pro energetické informace se zásoby ropy v týdnu do 3. ledna zvýšily o 1,2 milionu barelů. Analytici čekali, že zásoby naopak klesnou.
