Analytik Šnobr: Je definitivně jasné, že uhlí končí. Otázka zní, kdy

Studenti a ekologičtí aktivisté žádají v posledních dnech stále hlasitěji rychlejší ústup České republiky od uhlí. Co jako investor do energetik na tyhle požadavky říkáte?

Je definitivně jasné, a myslím, že v Evropě se to řeší, že uhlí končí.

Otázka je, jak rychle.

Přesně tak, jde jenom o to tempo. Energetika je sektor s dlouhou historií. Ty investice jsou poměrně náročné a dlouhodobé, takže ani z té uhelné energetiky nelze utéct příliš rychle. Já samozřejmě názorům studentů rozumím, nicméně rychlost opuštění uhelné energetiky určitě nebude taková, jak si představují. Musí se brát na zřetel další argumenty, především ekonomika, vlastnictví a možnosti energetiky nahradit uhlí jiným výkonem.

Dobrým příkladem, na kterém se ten spor dá ilustrovat, je elektrárna Počerady, největší znečišťovatel skleníkovými plyny u nás. Dnes patří ČEZu, ale na základě dohody z roku 2013 by v roce 2024 měla přejít na skupinu Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. A teď se ozývají požadavky, aby si ČEZ tu elektrárnu nechal. Tedy, aby si ji nechal hlavně proto, aby ji mohl co nejrychleji zastavit. Jak se na to díváte, jako akcionář ČEZu?

ČEZ se nijak netajil tím, že tu elektrárnu k 31. 12. 2023 uzavře. To zveřejnil už možná před pěti lety.

Ale počítá hlavně s tím, že se té elektrárny zbaví.

Přesně tak. V roce 2013, kdy se smlouva uzavírala, se ještě uvažovalo o tom, že by se v areálu Počerad dala postavit nová uhelná elektrárna. Pavel Tykač by v ní využil vlastnictví Vršanské uhelné, dnes největších zásob uhlí před limity mimo ČEZ.

Jeho lom Vršany je skoro na dohled od Počerad.

Ano. Bohužel pro Tykače, situace se od té doby změnila. Dnes stavět novou uhelnou elektrárnu už je fakticky nemožné. Takže se uvažuje, co s Počerady, až v roce 2023 skončí. Je tady ještě možnost prodloužit životnost té elektrárny až do roku 2030, ale tu beru jako méně pravděpodobnou. Spíš je teď otázka, jak se využijí pozemky, které v tom areálu jsou, a dají se využít na plynovou elektrárnu.

Může se teoreticky stát, že ČEZ bude dotlačen k tomu, aby vyhověl volání části veřejnosti, elektrárnu si nechal a aby ji skutečně rychle zavřel. Co byste v tom případě dělali vy, minoritní akcionáři?

My jsme s tou situací smíření. ČEZ jasně dopředu říká, že elektrárnu v roce 2023 uzavře.

Aktivisté ale žádají rychlejší zavření elektrárny než v roce 2023.

To je podle mě naprosto nereálné. Myslím si, že s koncem roku 2023 by měli být všichni spokojeni. ČEZ k tomu samozřejmě může přistoupit i tak, že na volných pozemcích, které tam jsou, nahradí potřebný výkon plynovou elektrárnou. V tom případě by teoreticky šla ta uhelná uzavřít dříve.

Pokud si ČEZ elektrárnu ponechá, bude muset od Tykačovy důlní společnosti odebírat uhlí až do roku 2060 nebo za ně aspoň bude muset platit. O jakou částku se jedná?

Jde samozřejmě o obrovskou sumu. Ještě v roce 2013 se generální ředitel ČEZu ve výroční zprávě chlubí tím, že zajistil uhlí až do „vyuhlení“ Vršanské uhelné, to znamená do roku 2060. Ta smlouva ale obsahuje klauzuli, že ČEZ z ní může odstoupit. Může odstoupit s pětiletou výpovědní lhůtou a penále tři miliardy korun, jednorázové. Z toho vyplývá, že jak se to ČEZ snaží interpretovat, že mu navěky zůstane uhelná smlouva, není to pravda. Jediný, komu může teoreticky zůstat uhlí, je Pavel Tykač.

Nebylo by pro ČEZ jednodušší se elektrárny zbavit a nechat všechny ty potíže na Pavlu Tykačovi? Debaty o tom, jestli se má zavřít, v kterém roce, dokdy se vyplatí těžit pro Počerady uhlí… Problém by ČEZ přehrál na firmu soukromou, která má v podstatě jednoho vlastníka. Do jeho rozhodnutí by mu nemluvili žádní minoritní akcionáři. Pro ČEZ to vypadá jako jednoduché řešení.

Pro ČEZ to právě není jednoduché řešení, ČEZ se to tak snaží interpretovat.

ČEZ by získal dvě miliardy korun, zbavil by se rizika, že bude Pavlu Tykačovi platit za uhlí do roku 2060 nebo že bude platit za odstoupení od smlouvy třímiliardovou sankci. Zjednodušil by si situaci i v jednání s ekologickými aktivisty.

Ano, a tomhle se nic nezmění. ČEZ skončí s elektrárnou na konci roku 2023, dvě miliardy, které by za to dostal od Pavla Tykače, jsou směšná částka. Už jenom vzhledem k tomu, kolik nabízel Pavel Tykač před dvěma lety…

Nabízel deset miliard korun.

Deset miliard korun. Ale co je v Počeradech nejvzácnější – a to právě ve své argumentaci ČEZ záměrně vynechává – je to, že se dá využít pro další plynovou elektrárnu. Je nepochybné, že plyn se stává nejenom pro Česko, ale pro celou Evropskou unii energetickým médiem, které pomůže celé Evropě přejít od uhelné energetiky dneška do nějakého energetického mixu budoucnosti. V roce 2013 to samozřejmě nikdo nevěděl. Plyn je dnes relativně levné a dostupné médium, má o polovinu až dvě třetiny nižší emise než uhlí.

Jaké by byly náklady na takovou stavbu?

Plynovou elektrárnu postavíte v zásadě během tří, čtyř let za 10, 15 miliard korun.

Tři, čtyři roky? K elektrárnám bude třeba přivést plynovody. Když si člověk představí, jak dlouho u nás trvá jenom výkup pozemků na ně, tak postavit plynovou elektrárnu za tři roky na místě, které v této chvíli na ni není připraveno, je přece nereálné, ne?

Je to naprosto reálné, protože ve vzdálenosti necelý kilometr a půl od Počerad je klíčové vedení Net4Gas, kam už dnes má ČEZ připojenou plynovou elektrárnu o výkonu 883 megawatt…

To je ta, která už v Počeradech pár let funguje.

Ano… A ČEZ v podstatě může zkopírovat tu samou investici včetně připojení k Net4Gas. Je naprosto reálné, aby v Počeradech někde kolem roku 2024, 2025 stála nová plynová elektrárna. A vzhledem k vývoji emisních povolenek na evropském trhu bude výroba z plynu stále výnosnější a bude vytlačovat uhelnou energetiku, která je zatížena drahými povolenkami.

My jako minoritní akcionáři říkáme: Buď prodejme elektrárnu Počerady, ale pak cena dvě miliardy neodpovídá ceně energetického místa, kde zůstane tisícimegawattové připojení do přenosové soustavy a které je blízko k plynu. Nebo ať si tu elektrárnu ČEZ nechá právě proto, že už tam jednu paroplynovou elektrárnu má. A vybuduje další paroplynovou elektrárnu, která bude hrát velmi důležitou roli v české energetice.

Před dvěma lety, jak už jste zmínil, nabízel Pavel Tykač ČEZu za komplex pozemku a elektrárny 10 miliard. Vy jako minoritní akcionáři jste tehdy byli ostře proti. Už dohodnutý prodej na poslední chvíli zhatila dozorčí rada na základě politických tlaků a povídá se, že za nimi byly i vaše tlaky coby minoritářů. Neudělali jste chybu?

Já myslím, že neudělali, spíše se ukazuje, že máme pravdu v tom, že právě plynová energetika se stane na příští dvě dekády klíčovou pro vývoj i strategii energetiky v České republice. Může se stát významným mezikrokem právě v přechodu na budoucí jádro.

ČEZ říká, že je schopen postavit plynové elektrárny na dalších svých lokalitách, kde má dneska uhelné elektrárny. Není to dostatečné?

Všechny další lokality, které ČEZ uvádí, jako Prunéřov či Tušimice, jsou podstatně komplikovanější než Počerady. Například plyn, který je potřeba do těch areálů přivést, je mnohem dál, někde mezi 10, 12 kilometry. To něco stojí. A nemají věcná břemena, nemají vykoupené pozemky. V Počeradech už to mají. Tady bude k dispozici i připojení, které pro plynovou elektrárnu bude mít hodnotu zhruba půl miliardy. Takže všechny další alternativy jsou absolutně nesrovnatelné. My to máme spočítané. Počerady vycházejí velmi zajímavě, a to i při konzervativním vývoji cen elektřiny.

V České republice začíná pracovat uhelná komise, jež bude pod velkým politickým tlakem ze strany Evropské unie i českých občanů, kteří budou chtít po vzoru západní Evropy s uhlím co nejrychleji skoncovat. Takže se může stát, že některé uhelné zdroje budou muset skončit dřív, než by se to z dnešního pohledu mohlo zdát. Není pro ČEZ lepší se uhelné energetiky co nejrychleji a co nejelegantnějším způsobem zbavovat?

ČEZ se může zbavovat uhelné energetiky, ale je otázka, čím ji nahradíme.

Třeba plynovkami, když o tom mluvíte jako o tak jednoduchém řešení.

Ano, a právě proto kladu důraz na ten energetický areál v Počeradech. Protože je opravdu unikátní pro rozvoj paroplynové energetiky.

Jak dnes hodnotíte smlouvu ČEZu a Pavla Tykače z roku 2013?

My jako minoritní akcionáři nehodnotíme její podstatu. V tomto okamžiku, vzhledem k tomu, že nám ČEZ nedal jakoukoliv možnost na valných hromadách problém Počerad projednat, jsme se dobrali k tomu, že podáme žalobu na neplatnost té smlouvy z roku 2013. Ukazuje se, jak významná byla, co všechno v sobě propojovala. A jsme přesvědčeni, že tato transakce měla být schválena valnou hromadou ČEZ. A nebyla. V tomto smyslu podáme žalobu a pravděpodobně i předběžné opatření v případě, že se ta transakce uskuteční.

Jako skupina minoritářů s ČEZem už delší dobu vedete válku o to, jak má být řízen, že má zohledňovat vaše požadavky. Už jste na něj nějaké žaloby podávali. Uspěli jste někdy v krocích proti ČEZu?

V českém prostředí je strašně těžké uspět, protože představenstvo ČEZu vám jednoduše řekne, že nedá váš program na valnou hromadu, nebo že vám nevyhoví, například nedá vám požadovanou informaci. Argumentace je vždy velmi slabá, vy následně musíte jít k soudu. A do tohoto okamžiku, přestože některé věci už jsou téměř dva roky staré, jsme se u českých soudů k žádnému výsledku nedobrali. A ještě dlouho nedobereme. To jsem se za poslední dva roky naučil.

Myslím, že zatím se vás ČEZ moc nebojí. Ještě poslední otázka: Jak hodnotíte předloňský tlak dozorčí rady, kdy na poslední chvíli zamezila tomu, aby ČEZ prodal elektrárnu Počerady za 10 miliard korun?

K detailům jsme se nikdy nedostali, ČEZ to nikdy nezveřejnil, ani na naši žádost. Chtěli jsme rozklíčovat, co vlastně ta cena 10 miliard znamenala. Máme informace, že ve skutečnosti o 10 miliard nešlo. Že skutečná cena byla blízká opci z roku 2016, to znamená někde na úrovni pěti, šesti miliard korun. Pochybuji, že by oněch 10 miliard připlulo v hotovosti na účet ČEZu. Myslím, že tam bylo mnoho propojených transakcí, výměn a tak dále a že skutečná cena byla o nižší.

Takže uvidíme, jak to s Počerady dopadne. Do konce letošního roku bude jasno.

Přesně tak.