Článek
Do voleb zbývají tři měsíce a v předvolebních průzkumech se o první místo přetahují tři favoriti - hnutí ANO, koalice Pirátů a Starostů a uskupení Spolu. Ještě zajímavější jsou ale předpovědi kolem pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny.
Kolem něj krouží několik stran - a právě ony letos mohou výrazně ovlivnit, jak bude vypadat vládní koalice.
Poslední změna volebního zákona, která měla za cíl co nejvíc omezit povolební diskriminaci, posílí právě menší strany.
Jak si tyto strany momentálně vedou, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytik výzkumné agentury Kantar CZ Pavel Ranocha.
Může změna přepočítávání hlasů politickou scénou po volbách zahýbat v tom smyslu, že o podobě vlády rozhodnou právě malé strany?
Pokud by se přepočítávalo postaru, tak při tom, jak nyní vypadají preference, by dvě opoziční koalice (Spolu a Piráti a STAN, pozn. redakce) neměly mít žádný problém složit výrazně stojedničkovou většinu. Teď při novém přepočtu bude hodně záležet na tom, kolik těch malých stran pětiprocentní hranici překročí. S každou další stranou je to řádově nějakých osm mandátů, které seberou těm ostatním, zejména těm velkým. A v tu chvíli vlastně začíná ta matematika vypadat dost jinak.
Kolik malých stran má tedy teď šanci se do Sněmovny dostat?
Bavíme se v zásadě o KSČM, ČSSD a Přísaze. To je asi tak všechno v tuto chvíli.
Trikolóra na pět procent nedosahuje?
Na pět procent dosáhla zatím jen v jednom průzkumu, jinak myslím, že všem agenturám vychází konzistentně, dlouhodobě a poměrně výrazně pod pětiprocentní hranicí. Nevidím žádný výrazný signál, že by se v tuto chvíli měla do Sněmovny dostat. V posledním měření se nám hodně propadla. Nejsem teď schopen říct, jestli to je jednorázová záležitost, na potvrzení bych počkal na další měření. Nevím, jestli se už projevil odchod Václava Klause mladšího.
Jak si strany stojí před volbami? Podívejte se na unikátní model Seznam Zpráv:
Kolem pěti procent se podle vás pohybuje trojice stran. Jaké jsou u nich teď trendy a jak je reálné, že kýženou hranici opravdu překonají?
Začněme třeba s KSČM. U ní to spíš vypadalo, že dlouhodobý trend byl jasně klesající, ztráceli zhruba jeden procentní bod za rok v dlouhodobém horizontu. Ale letos se jim podařilo přeci jenom preference stabilizovat právě kolem té pětiprocentní hranice, případně těsně nad ní. Takže teď to vypadá, že by se do Sněmovny mohli velmi těsně dostat.
A jak je to u ČSSD?
Podle nás je v horší výchozí pozici. Už poměrně delší dobu má preference kolem 3 až 4 procent. V zásadě pokles nastal zhruba spolu s tím, jak začaly v září a říjnu klesat preference ANO. Vypadá to, že se svezli s tím, jak narůstala nespokojenost s tím, jak vláda zvládá nebo spíš nezvládá covidovou epidemii. Od té doby se jim nepodařilo preference nastartovat zpátky, takže v tuto chvíli by ČSSD měla velké problémy se do Sněmovny dostat a zřejmě by se jí to nepodařilo.
Mluvil jste také o Přísaze Roberta Šlachty, která je teď hodně viditelná…
To je záležitost zhruba posledních dvou měsíců. U nás před dvěma měsíci měli preference zhruba dvě procenta, před měsícem už pět, teď to poslední měření ukázalo šest, což je velmi rychlý start nového uskupení. To se už dlouho nikomu nepovedlo.
Vypadá to, že tady stále mezi lidmi existuje poptávka po té protikorupční lince nebo rétorice, kterou Robert Šlachta umí velmi dobře uchopit a je pro část lidí uvěřitelný. Tím, jakou pozici dříve zastával a jak působí na mítincích, které objíždí. Kampaň zahájil opravdu masivně, působí přirozeně a uvěřitelně.
A nemohou být výsledky trochu zkreslené právě aktuální mohutnou kampaní?
My děláme predikci situace, kdyby se volby konaly teď. A kdyby se konaly teď, tak opravdu ten zásah je velký, ať už těmi mítinky, osobní kampaní nebo opravdu velkou aktivitou na sociálních sítích, kde je zásah značný. Jeho styl se podobá tomu, co dlouhodobě provádí Andrej Babiš, a cílí tak trochu i na podobné lidi.
Přísaha se podle vašich dat tedy snaží lovit voliče především u ANO?
Když se podíváme do dat, odkud čerpá voliče, tak jsou to tři hlavní zdroje - je to ANO, SPD a jsou to nevoliči. Takže vlastně cílí na trochu podobnou skupinu lidí jako Andrej Babiš. Možná o něco mladší, ale hodnotově to asi budou podobní lidé.
A kde voliče loví jiné malé strany? Mají ještě kde brát, nebo se musí snažit udržet ty stávající či usilovat o ty, které v minulosti ztratili?
Zhruba jednou za tři měsíce prezentujeme analýzu těchto potenciálních přelivů. Tam je vidět, že potenciál KSČM mezi voliči jiných stran je velice malý. Něco velmi málo je u voličů ANO, případně ČSSD. U voličů ANO to mohou být bývalí voliči KSČM, kteří se přesunuli k Andreji Babišovi, ještě tam nejsou tak úplně ukotvení a třeba zvažují, že by se vrátili zpátky. Ale jinak ten potenciál je pro KSČM velice malý.
Sociální demokracie je na tom jenom o něco málo lépe, u ní je ten potenciál přetáhnout voliče o něco větší. Ale zase jejich preference jsou níž.
A co prvovoliči nebo lidé, kteří k volbám doposud nechodili?
Ti, kteří obvykle nechodí a teď by poprvé přišli, tak je tam část, kterou oslovil právě Robert Šlachta. Když se budeme bavit o těch nejmladších a prvovoličích, tak tam mají celkem s přehledem nejvyšší preference Piráti a TOP 09.
Zahrnujete do svých průzkumů třeba i Volný blok?
Máme ho v průzkumu, ale jeho preference jsou pořád velmi nízké, takže tam nevidím žádnou možnost, že by se mohli dostat na pětiprocentní hranici.
Jejich příznivci jsou ale hodně viditelní. Je to tedy zkreslení, které vyvolávají svojí hlasitostí?
To je velké zkreslení například sociálních sítí, kde jsou velmi aktivní. Ale když si to přepočítáte na absolutní čísla a ta absolutní čísla na procenta, která mohou získat ve volbách, tak je to vlastně velmi malá část populace, která je jenom velice dobře slyšet.
