Článek
„Navrhované moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku ovlivní hospodaření bank určitě negativně, nicméně rozsah dopadu bude záviset na konkrétních parametrech těchto opatření,“ komentuje návrh Lávička.
Návrh podle něj znamená několik rizik. „Plošné opatření by mohlo vést k tomu, že banky nebudou schopny cíleně a efektivně pomoci tam, kde je to opravdu potřeba, a také hrozí, že se přestanou splácet i ty úvěry, které vůbec nesouvisí s epidemií koronaviru.“
Česká národní banka veřejnost uklidňuje, že české banky průběžně testuje pro situace velice nepříznivého vývoje ekonomiky. „České banky jsou ve velice dobré kondici, nicméně scénáře, které ČNB používá v rámci svých pravidelných zátěžových testů, ani zdaleka nepočítají se situací, kterou zažíváme. Zátěžový scénář, se kterým pracuje ČNB, je recese trvající devět čtvrtletí a s maximálním propadem ekonomiky o šest procent. Aktuálně ale může být propad daleko hlubší,“ upozorňuje Lávička.
I tak ale patří české banky mezi nejlépe kapitalizované v celé Evropě. A v poměrně dobré kondici jsou i mateřské společnosti domácích komerčních bank. V posledních letech upravily své podnikatelské modely na méně rizikové a zvýšily svou kapitálovou přiměřenost.
Rok bez dividend a s nízkými sazbami
České banky vyplácejí svým akcionářům v průměru ročně polovinu čistého zisku. Například Komerční banka plánovala vyplatit letos 11 miliard korun. ČNB, ale i Evropská centrální banka však doporučily bankám dividendy nevyplácet. „Aktuální opatření, které vyzývá k pozastavení výplaty dividend, spíše odráží nejistotu, jež na trhu panuje, než že by banky opravdu tento kapitál potřebovaly,“ domnívá se Milan Lávička.
Do hospodaření komerčních bank se citelně propisuje nastavení základní úrokové sazby v ekonomice. Bankovní rada České národní banky ji na konci března snížila o 75 bazických bodů na 1,00 %.
„Z dlouhodobého hlediska povede snížení sazeb k dalšímu zintenzivnění tlaku na pokles úrokových marží bank, což se negativně projeví v úrokových výnosech. Zároveň budou banky inkasovat nižší úroky za peníze uložené přímo u centrální banky. Nicméně v krátkodobém výhledu se toto snížení nejrychleji projeví nižším úročením klientských vkladů,“ vysvětluje možné dopady nízkých sazeb Lávička.
Finanční ředitel Komerční banky podle něj nedávno uvedl, že každé snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů má negativní dopad do čistých úrokových výnosů na úrovni asi 200 milionů korun ročně.
Pozor na nemovitosti
Dalším možným rizikem pro české banky je nemovitostní trh, na který mají silnou expozici, a to jak přes hypotéky, které tvoří polovinu všech komerčních úvěrů, tak přes půjčky developerům nebo nemovitostním fondům.
„Z pohledu domácností bych závažnější problém neviděl, protože podíl nesplácených hypoték významně nevzroste ani během krize. Jiná situace může být u developerů nebo pronajímatelů nemovitostí, u nich ale bude hodně záležet na tom, jak rychle se ekonomika vrátí do normálního stavu, případně na hloubce propadu nemovitostního trhu, kterou lze ovšem nyní jen těžko odhadnout,“ uzavírá svůj pohled na zdraví českých bank analytik Milan Lávička z J&T Banky.
