Článek
Že česká ekonomika zpomalí, se čekalo. Předpovídal to finanční trh i česká národní banka. A teď na podzim je to vidět i na tvrdých datech, i když podle analytika Komerční banky Michala Brožky nijak dramaticky: „Česko roste slušně na to, co se děje v zahraniční ekonomice. I kdyby eurozóna teoreticky klesala, tak by mohlo zrychlovat, kdybychom silně zvyšovali konkurenceschopnost. To, co se děje v zahraničí, je ale velmi silný protivítr.“
Meziročně tuzemská ekonomika zpomalila na 2,5 procenta. Za nižší tempo může především slabší růst průmyslu.
Růst HDP si i nadále udržuje slušnou dynamiku, a to i přesto, že ekonomika v eurozóně roste jen slabě a německé hospodářství víceméně stagnuje, míní analytik Raiffeisenbank Lukáš Růžička. Pro tento rok očekává zvolnění růstu ekonomiky na 2,5 procenta a pro rok 2020 další pokles dynamiky na dvě procenta.
V každém případě číslo růstu HDP zaostává za prognózou ČNB zveřejněnou minulý týden o dvě desetiny procentního bodu, takže akutnímu růstu sazeb rozhodně nenahrává, upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Slabé výsledky očekává i za poslední čtvrtletí, kdy se růst dostane nejspíš na hranici dvou procent. Velkou neznámou zůstávají na české straně investice, na té zahraniční vývoj poptávky po osobních automobilech, vše kolem brexitu a zejména směr německé ekonomiky, dodal.
Bezstarostný versus depresivní svět
Německá ekonomika ve 3. čtvrtletí vzrostla o 0,1 procenta, byť trh předpokládal mírný pokles. „Nemáme technickou recesi, ale čísla o růstu jsou stále příliš slabá,“ komentoval čísla pro televizní stanici ARD ministr hospodářství Peter Altmaier. Recese je obvykle definována jako dvě čtvrtletí mezičtvrtletního ekonomického poklesu za sebou. „To lavírování na hraně recese je bizarní. Německo zaostává za svým potenciálem,” zhodnotil čísla ze spolkové republiky Brožka z Komerční banky.
Přestože se ekonomika vyhnula recesi, analytici varují, že Německo stagnuje a celková hospodářská situace je obtížná. Ekonom ING Carsten Brzeski agentuře AP řekl, že německá ekonomika je rozdělena do dvou světů – depresivního a bezstarostného. Na jedné straně je zpracovatelský průmysl v čele s automobilovým, který bojuje s mezinárodními a strukturálními výzvami. Na druhé straně je soukromá spotřeba, která zůstává solidní díky nízké inflaci a úrokovým sazbám i silnému pracovnímu trhu.
„Hlavní otázkou je, jak dlouho může bezstarostný svět odolávat negativním dopadům světa depresivního,“ řekl Brzeski. „Nejnovější vývoj naznačuje, že ochranný štít se začal rozpadat,“ dodal. „Pokud dojde k dohodě o celních válkách a brexitu, je naděje, že se sentiment zlepší. V nejbližších kvartálech ten příběh ale zůstane stejný. Útlum ve výrobě, ale pozitivní spotřeba domácností,” odhaduje analytik Brožka.
