Článek
Konečný výsledek amerických prezidentských voleb je v nedohlednu, podle současného vývoje je ale zřejmé, že boj o Bílý dům bude mnohem těsnější, než se předpokládalo. S odborníkem Petrem Kopeckým Seznam Zprávy mluvily třeba o tom, co nynější výsledky znamenají a jak lze nahlížet na Trumpův ranní projev.
Co můžeme ze současné situace vyčíst?
Začnu zeširoka: nastal scénář, který si nikdo asi moc nepřál. A to ten, že výsledek je v tuto chvíli velice otevřený, takže nejistota a napětí nejenom ve štábech republikánů a demokratů, ale v celé americké společnosti, jsou velké. Projev Donalda Trumpa, který pronesl po osmé, navíc rozhodně Američany neuklidnil.
Ani tentokrát se volební průzkumy tak úplně netrefily, což se týká samozřejmě i takzvaných swing states, možná i Pensylvánie, kde pořád musíme čekat na výsledky. Ale ten rozdíl, který měl v devět ráno našeho času Trump, je možná větší, než předpokládaly agentury. Obecně řečeno výzkumy, průměry a předvolební výzkumy ještě ze včera opět nebyly úplně spolehlivé a nezachytily patrně vzepětí Trumpovy kampaně v posledních dnech. Do určité míry je to překvapení, že je souboj tak těsný. Texas připadl jasně republikánům, i když to vypadalo, že může být ve hře. Florida vypadala, že bude těsnější. Předpokládalo se tam, že souboj bude výrazně vyrovnanější, než byl před čtyřmi lety.
I ve volební den byla nečekaně vysoká účast. U těchto voličů výrazně vyhraje Trump (předběžně to vypadá na náskok okolo 25 %). U hlasů odevzdaných či zaslaných předem je to přesně naopak. V Pensylvánii a Michiganu teprve většina korespondenčních hlasů čeká na sečtení. Přes velký náskok Trumpa tedy není rozhodnuto, zejména v Michiganu.
Finální výsledky ještě nejsou a nejspíš dlouho nebudou. Co vás z těch dostupných překvapilo?
Když srovnáme volební mapu před čtyřmi lety a teď, tak se nijak zásadně neliší. Spíš mě zaujalo prohlášení Donalda Trumpa, které je bezprecedentní a dostává se mu obrovské pozornosti. Co se týče výsledků, žádný velký šok tam není. Možná bych vlastně zmínil jednu věc – stát Nebraska, který je jedním ze dvou z 50 států, ve kterých se hlasy volitelů rozdělují. Neplatí tam systém „vítěz bere vše“, takže Trump v Nebrasce bere čtyři z pěti hlasů volitelů. Není to moc, ale vzhledem k tomu, jak je ten prezidentský závod těsný, může to hrát dost podstatnou roli. A zatím zapadá informace, že demokraté asi nezískají většinu v Senátu, s čímž většina komentátorů počítala.
Zmínil jste Trumpův projev. Co to znamená, když prezident Spojených států zpochybní volby, a zároveň se prohlásí za jejich vítěze?
V tuto chvíli způsobí velké rozhořčení, když to řeknu velmi eufemisticky, u druhého tábora, tedy u voličů Joea Bidena. Tím Trump zvyšuje také možnost nepokojů, což byla velká obava před volbami, takže mám strach, že dělá přesně to, co dělal i při protestech Black Lives Matter. Místo aby sjednocoval a uklidňoval situaci, přilévá olej do ohně.
Ukazuje to zároveň, čím se Trump vyznačuje – že vyjadřuje určité neporozumění a snad i pohrdání nad demokratickým procesem a demokratickými procedurami, což v několika případech udělal i v éře svého prezidentování v posledních čtyřech letech. Takže když mluví o volebním vítězství ve chvíli, kdy ještě musíme počkat na sečtení milionů hlasů, z nichž některé jsou v těch nerozhodnutých státech, a mluví zároveň o tom, že dochází k volebnímu podvodu, aniž by pro to měl nějaké konkrétní důkazy, tak je to opravdu bezprecedentní. Tady je to slovo namístě.
A předpovídá to ty očekávané soudní tahanice.
Samozřejmě. On také Donald Trump ve svém ranním projevu řekl, že se obrátí na Nejvyšší soud, aby zastavil sčítání hlasů. U Trumpa jsme zvyklí na leccos, nicméně toto je opravdu silná káva i měřeno jeho vlastními standardy.
Prohlášení o tom, že zvažuje, že se obrátí k Nejvyššímu soudu, aby zastavil sčítání, je samozřejmě jasný signál, nicméně je to nerealistické. Správně ta procedura totiž funguje tak, že by to nejdřív musel napadnout u soudu na státní úrovni a až poté by se to v dalším kroku mohlo dostat k Nejvyššímu soudu. Nakonec to ale není zase tolik překvapivé, protože na jednom z předvolebních mítinků před několika dny Trump naznačil možnost, že volby díky Nejvyššímu soudu vyhraje. Řekl to celkem explicitně.
Sčítání chce zastavit proto, aby se nezapočítaly i korespondenční lístky, u kterých se předpokládá, že jsou více pro Bidena než pro něj, je to tak?
To je jádro problému. Nicméně v prohlášeních, která Donald Trump učinil v ranních hodinách, je docela nekonzistentní. Čiší z toho jakási účelovost, a to v tom smyslu, že už si přisvojil státy, jako je Severní Karolína, Georgia, kde není úplně rozhodnuto. Na druhé straně kritizoval, že některé stanice a agentury vyhlásily vítězství Bidena v klíčové Arizoně. Tam by Trump chtěl čekat.
Ráno jsme sledovali poměrně zajímavý rozpor mezi dvěma stanicemi, které nejsou zrovna nestranné, ale jsou významné. Konzervativně naladěné Fox News na jedné straně prohlásilo, že Arizonu vyhrál Joe Biden – Arizona patří k těm rozhodujícím státům. Liberálně orientovaná stanice CNN to ještě v tuto chvíli měla otevřené. Trump a jeho štáb velmi silně kritizovali počínání Fox News, na druhou stranu totéž udělali u jiných států, kde se jim to hodí do krámu. Takže můžeme mluvit o jakémsi dvojím metru.
Jaký voličský blok má podle vás zatím největší vliv na výsledek?
Podobně jako v minulých volbách se od začátku mluvilo o tom, že budou rozhodovat americká předměstí. A je tomu tak. Třeba jde o předměstí Philadelphie – v některých okrscích, které už jsou sečteny, nedopadl Biden tak dobře, jak se předpokládalo. Takže jsou to zase americká předměstí, protože jak dobře víme, dělení americké společnosti na dva světy, venkov a města, je poměrně výrazné a stále více vyostřené. A polarizace v Americe probíhá do určité míry právě po této linii. Město versus venkov. Znamená to, že předměstí jsou právě ty zóny, právě ty oblasti, které byly největším bojištěm v předvolební kampani.
V čem dalším lze srovnat letošní prezidentské klání s tím před čtyřmi lety?
Obávám se, že legitimita demokracie trpí i v tom smyslu, že se nám opakuje situace z roku 2016. Je evidentní, že Biden vyhraje lidové hlasování zase s poměrně velkým rozdílem, ale je možné, že prohraje samotné volby. Kdyby se tato situace opakovala, bude to – zopakuji to slovo – bezprecedentní. Něco podobného jsme viděli v roce 2000 v klání Bush mladší vs. Gore, ale to bylo po velice dlouhé době, takže jde pořád o velmi nezvyklou situaci. A ve chvíli, kdy by Trump podruhé vyhrál prezidentské volby, přičemž by o několik milionů hlasů prohrál to lidové hlasování, tak si myslím, že je to poměrně velký problém.
Kdy myslíte, že se dozvíme ten konečný výsledek?
V tuto chvíli opravdu těžko říct. Ale jak už jsem naznačil, očekávám, že se to bude řešit i na úrovni soudů. Obě dvě strany jsou na tuto eventualitu velmi dobře připravené a mají nachystaný velký štáb velmi zkušených právníků. Stejně jako stížnosti na státní soudy, ty už stačí jen podat. Trump už tuto možnost ostatně naznačil, připraven je na to i tým Joea Bidena.
Až budeme mít sečteno více hlasů v klíčových státech jako Michigan a Wisconsin, v tuto chvíli naprosto zásadních, a pokud se Bidenovi nepodaří je získat, tak bude rozhodnuto. Problém se v tuto chvíli neočekává jen v Pensylvánii, ale právě ve státech takzvané modré zdi (oblast Velkých jezer), jež se podařila zbourat Donaldu Trumpovi před čtyřmi lety. Modrá zeď se jí říká proto, že v letech 1992–2012 to byly čistě demokratické státy. A nyní je tam dominantní postavení demokratů ohroženo.