„Amerika je zpátky.“ Biden vrací USA k jejich evropským spojencům

V roce 2019 se Joe Biden, už poněkolikáté, zúčastnil každoroční Mnichovské bezpečnostní konference. Tehdy z pozice „běžného“ amerického občana, bývalého viceprezidenta. V Bílém domě vládl Donald Trump, který razil politiku „Amerika na prvním místě“. Biden tehdy k přinejmenším napjatým transatlantickým vztahům uvedl: „Znovu se vrátíme. O tom nepochybujte.“

V pátek na speciální události k bezpečnostní konferenci, jež se v plné šíři bude kvůli pandemické situaci konat až v přístích měsících, vystoupil znovu. Tentokrát už jako lídr Spojených států. „Amerika je zpátky, transatlantické vztahy jsou zpět,“ uvedl na začátku svého projevu na dálku z Washingtonu, D.C.

Každoroční bezpečnostní konference v Mnichově (MSC) patří mezi důležité události, jež spojují lídry z celého světa. Na pátečním, komornějším eventu dostali prostor zejména lídři států Evropy a USA. Jako první akce v řadě série Road to Munich 2021 je zaměřená na transatlantické vztahy a globální výzvy – například koronavirovou pandemii a klimatickou krizi.

Účast amerického prezidenta Bidena, jenž do úřadu nastoupil v druhé polovině ledna, organizátoři v čele s předsedou MSC Wolfgangem Ischingerem ohlašovali jako zlatý hřeb celé akce. Očekávalo se, že Biden udělá vstřícný krok směrem k evropským spojencům, což šéf Bílého domu i učinil.

„Vím, že poslední roky napjaly a otestovaly naše transatlantické vztahy, Spojené státy jsou ale odhodlané znovu spolupracovat,“ slíbil americký prezident ve svém projevu členům Severoatlantické aliance. A uvedl, že je Amerika odhodlána získat v NATO zpět svou pozici důvěryhodného lídra, a zařekl se, že nebude následovat Trumpovo rozhodnutí o stažení amerických vojáků z Německa.

Podle odborníků Trump vztahy USA s Evropou pošramotil. „Během jeho vlády se vztahy vyhrotily. Myslím, že hlavním důvodem byla jeho nepředvídatelnost – nikdo nevěděl, s čím přijde a kdy. To je v politice, ale i jakémkoliv jiném odvětví vždy problém,“ okomentovala pro Seznam Zprávy situaci Kristina Soukupová, bezpečnostní expertka a prezidentka DefSec Innovation Hub.

„Exprezident Trump nepochopil, že je důležité mít spojence, což mělo za výsledek mimo jiné to, že evropské státy v NATO začaly brát víc zodpovědnosti v rámci obrany na sebe. Třeba země Visegrádské čtyřky. Evropa se začala sama trochu obrňovat ze strachu, co by se stalo, kdyby Trump u amerického kormidla zůstal. Trump svým přístupem rozděloval, hlásal ‚America First‘ a ostatní by nechal za sebou. To se nestalo, se vztahy to ale otřáslo,“ podotkl odborník na bezpečnost z britské King’s College James Gow.

Virtuální setkání lídrů Spojených států, Německa, Francie, Velké Británie a dalších vysoce postavených činitelů vnímá Gow jako obrovskou symboliku. „Významných konferencí se událo spoustu, od konce druhé světové války však žádná nespojovala Evropu a Spojené státy tolik jako tato. Kvůli škodám způsobeným v posledních čtyřech letech je znovushledání vysoce symbolické,“ vysvětlil Gow.

Pomyslným návratem k jednomu kulatému, transatlantickému stolu se odlišné přístupy a názory nevytratí. „Spojené státy mají jiný pohled na plynovod Nord Stream 2 než Německo, jiný přístup k Íránu nebo Číně než Evropská unie. Takže nyní nejde o to, že by se měli lídři sejít a hned táhnout za jeden provaz. Důležitý je už jen návrat Spojených států k evropským spojencům,“ dodal Gow z King’s College.

„Smyslem Mnichovské bezpečnostní konference je setkat se a promluvit si. Není to summit, kde by se jednalo a nakonec by lídři udělali nějaké závěrečné prohlášení. Tato konference dává lídrům příležitost se sejít. Očekávání by měla být v tomto ohledu ale jen velmi malá, protože ve skutečnosti se nikdo s nikým v pátek samozřejmě nesetká,“ poukázal Gow na fakt, že lídři virtuálním formátem přišli o možnost si formálně i neformálně promluvit.

Americký prezident zopakoval, že je demokratický proces v mnoha částech světa včetně Spojených států a Evropy pod palbou. „Musíme dokázat, že náš (demokratický) model není přežitek historie. Je to jediný nejlepší způsob, jak oživit příslib budoucnosti,“ řekl ve svém projevu.

Na Bidena navázala německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž je Německo připraveno na novou kapitolu transatlantických vztahů. Ve své řeči se věnovala mimo jiné i situaci v Africe a na Blízkém východě a jako dva zásadní úkoly pro Evropu a USA vytyčila vztahy s Ruskem a Čínou.

Právě Rusko americký prezident chvíli předtím kritizoval a také podotkl, že je potřeba se připravit na „dlouhodobé soupeření s Čínou“, která „se snaží podkopat zásady mezinárodního hospodářského soutěžení“. Evropská unie má vůči Číně trochu jiný postoj: na konci prosince uzavřela po sedmiletém jednání s Čínou investiční dohodu. Tím dala podle amerických médií políček Spojeným státům, jejichž nový prezident si jako prioritu stanovil i multilaterální boj proti Číně.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nicméně na konferenci uvedla, že Evropská unie a Spojené státy musí zesílit spolupráci, aby dokázaly čelit Rusku a Číně. Boris Johnson, premiér Velké Británie, jež nedávno Evropskou unii opustila, pak zmínil porušování lidských práv v Číně. „Vytrvale jsme mluvili o čínské represi Ujgurů v Sin-ťiangu – a budeme v tom pokračovat,“ poznamenal Johnson.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval k tomu, aby Evropa i Amerika posílily obrannou spolupráci a bránily mezinárodní systém pravidel. Ten podle něj podkopávají právě Čína s Ruskem. „Vzestup Číny je určující otázkou pro transatlantickou komunitu s potenciálními důsledky pro naši bezpečnost, naši prosperitu a náš způsob života,“ řekl Stoltenberg.

NATO podle Soukupové z DefSec Innovation Hub čelí vícero hrozbám. „Zabýváme se třeba fascinujícím tématem kognitivního válčení – způsobem boje, který probíhá přímo v lidské mysli. Díky nejmodernějším technologiím je mnohem snazší ovlivnit naše chápání světa a způsob, jakým vnímáme realitu. Jinými slovy: Naši nepřátelé už vlastně nemusí používat zbraně k tomu, aby podmanili naše společnosti. Stačí jim dezinformační kampaň, která způsobí fragmentaci společnosti, její nedůvěru v demokratické instituce. A my se pak zničíme sami,“ dala příklad odbornice.

Kromě vnějších hrozeb však Severoatlantická aliance čelí i těm interním. „Jde o to, že všech třicet členů se musí dohodnout na tom, co a jak se bude v rámci NATO dělat. Každý člen má tedy právo veta. Všichni jsme asi zažili dohadování v kruhu přátel, kam se pojede na výlet. Teď si představte, že těch přátel je třicet a rozhodují o bezpečnosti. Tedy o lidských životech, což je po čertech těžká věc,“ podotkla Soukupová.

Na páteční konferenci promluvili mimo jiné i předseda Evropské rady Charles Michel nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Kromě znovushledání Evropy se Spojenými státy patřily mezi hlavní témata samo sebou i koronavirová pandemie a klimatická krize. Prostor dostal i nový americký vyslanec pro boj s klimatickými změnami John Kerry.

K oběma palčivým tématům se více či méně vyjádřili pozvaní politici. Před vystoupením světových lídrů ke koronakrizi promluvili i předseda Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus a zakladatel společnosti Microsoft, filantrop Bill Gates.

Tedros označil dostupné vakcíny proti covidu-19 za skutečnou naději zvítězit v boji s pandemií – ne ovšem bez rovného přístupu k očkování. Gates zase vyzval k investici do výrobních kapacit očkovacích látek: „Tato investice se nám bohatě vrátí, i když již pandemie nebude.“ Francouz Macron apeloval na západní státy, aby předvedly svou sílu tak, že nyní zajistí africkým státům koronavirovou vakcínu.

„Je to trochu jako v letadle – nejprve se musíte postarat sami o sebe, nandat kyslíkovou masku nejprve sobě, než začnete pomáhat ostatním. Ale ostatním pomáhat musíme, je to globální problém a my jsme všichni propojení. K čemu by bylo, kdyby se Velká Británie nebo Česká republika naočkovaly a získaly imunitu, ale 75 procent zbytku světa by ji neměl. Potřebujeme se naopak dostat do pozice, kdy je 75 procent světa naočkováno. Teprve potom se můžeme přiblížit k tomu, jak to vypadalo dřív,“ shrnul pro Seznam Zprávy bezpečnostní odborník z King’s College v Londýně James Gow.