Článek
Brett Kavanaugh, kterého americký prezident Donald Trump nominoval na nového člena amerického Nejvyššího soudu Spojených států, je třiapadesátiletý soudce, který nyní působí u federálního odvolacího soudu ve Washingtonu.
Kavanaugh pochází z právnické rodiny z Marylandu. Navštěvoval chlapeckou katolickou střední školu a později studoval na Yaleově univerzitě. Každý ze současných soudců amerického Nejvyššího soudu přitom navštěvoval buď Yale, nebo Harvard. Od roku 1989 pak přispíval do časopisu Yale Law Review.
Za Bushovy administrativy pracoval pro právníka Kennetha Starra, se kterým nejdříve vyšetřoval smrt Vince Fostera, jenž působil jako poradce v Bílém domě. Později společně vyšetřovali i vztah mezi bývalým prezidentem Billem Clintonem a stážistkou, která pro něj pracovala, Monikou Lewinskou. Kvůli tomu, že se účastnil vyšetřování celé řady ostře sledovaných kauz, ho americký senátor Dick Durbin jednou nazval Forrestem Gumpem republikánské politické scény.
Podle amerických médií jeho nominace vyvolala znepokojení nejen u liberálů, ale i mezi některými republikánskými politiky, a to zejména kvůli jeho názorům na náboženskou svobodu, zdravotní péči a rozšiřování prezidentských pravomocí. Za 12 let, kdy působil u federálního soudu ve Washingtonu, si pak část republikánů znepřátelil kontroverzním oponováním mnoha rozsudkům týkajících se těchto témat.
Liberální straně amerického politického spektra pak navíc vadí například Kavanaughův přístup k reformě zdravotního pojištění bývalého prezidenta Obamy. Kavanaugh již v minulosti řekl, že k tomu, aby byla Obamacare zrušena, stačí pouze to, když její fungování další prezident zkrátka nebude vynucovat, protože ji bude považovat za protiústavní, a to i v tom případě, že by ji soud za ústavně konformní výslovně prohlásil.
Nepodporuje trestní stíhání prezidenta
Kavanaugh pak hlasoval i pro to, aby se americké Národní bezpečnostní agentuře (NSA) povolila operace spojená s rozsáhlým shromažďováním telefonních záznamů z důvodu boje proti terorismu, a to i kdyby tento postup porušoval ústavní práva určitých jedinců. Později rovněž vyjádřil názor, že pravomoci bezpečnostních složek při zadržování osob podezřelých z terorismu by měly být co nejrozsáhlejší.
Ohledně postavení prezidenta nejvíce rezonoval Kavanaughův názor, že americký prezident by měl být „ušetřen” jakéhokoliv trestního i civilního vyšetřování, to by proto mělo být zakázáno. „Věřím, že prezident v úřadu by mě být ušetřen těžkostí běžných občanů,” napsal Kavanaugh. V případě Donalda Trumpa se však jedná o klíčové otázky, neboť v současnosti čelí nejen trestnímu vyšetřování v souvislosti se zasahováním Ruska do amerických voleb, ale i civilním žalobám kvůli své nadaci a údajné pomluvě.
Pokud se Kavanaugh soudcem Nejvyššího soudu, který má devět členů, skutečně stane, posune se tak poměr hlasů ve prospěch konzervativců v poměru 5:4. Funkce soudce je doživotní a Kavanaugh by tak mohl rozhodování Nejvyššího soudu ovlivňovat i několik desítek let. Kennedy, kterého Kavanaugh zřejmě nahradí, přitom platil za umírněného konzervativce, který měl často rozhodující hlas, čehož v mnoha případech, například v otázce potratů či práv menšin, využil ve prospěch liberálů.
V americkém Senátu disponují republikáni nyní 51 hlasy, zatímco demokraté mají hlasů 49. Republikánský senátor John McCain se však kvůli těžké nemoci hlasování již nějakou dobu neúčastní a rozhodování o Kavanaughovi tak může být velice těsné. Především republikánské senátorky Susan Collinsová a Lisa Murkowská by mohly, vzhledem k jejich liberálním postojům například v otázce potratů, hlasování zvrátit v Kavanaughův neprospěch. Collinsová již dopředu oznámila, že žádnému ultrakonzervativnímu kandidátovi svůj hlas nedá.
