Článek
„Myslíme si, že prodávat zmrzlinu Ben & Jerry’s na okupovaných palestinských územích není v souladu s našimi hodnotami. Nasloucháme také obavám našich příznivců a vážených partnerů,“ napsala v pondělí na Twitter firma z amerického Vermontu.
Ben & Jerry’s proto neprodlouží licence prodejcům ve městech Javne a Beer Tuvia, které vyprší na konci roku. Své výrobky bude nicméně v židovském státu i nadále prodávat, oznámila společnost bez dalších podrobností. Společnost je dlouhodobě známá svou politickou angažovaností, podpořila například protesty hnutí BLM (Na černých životech záleží).
Její dosavadní izraelský partner reagoval ostře: „Globální značka Ben & Jerry’s se rozhodla s námi neobnovit dohodu před rokem a půl kvůli tomu, že jsme odmítli její požadavek, abychom přestali s prodejem po celém Izraeli. Žádáme izraelskou vládu i veřejnost, aby se proti tomuto bojkotu postavila. Ze strany Ben & Jerry’s i její mateřské firmy Unilever jde o bezprecedentní krok. Zmrzlina není součástí politiky. Žádáme Izraelce, aby i nadále kupovali izraelské výrobky, které podporují stovky dělníků na jihu země,“ píše se v jejím tiskovém prohlášení.
Premiér Naftali Benet označil rozhodnutí Ben & Jerry’s za chybu a prohlásil, že se firma sama pasovala na „antiizraelskou zrmzlinu“. „Je to morální chyba a věřím, že se změní i na obchodní chybu,“ citoval ho server Ynetnews. „Bojkot Izraele - demokracie obklopené ostrůvky terorismu - ukazuje, že se naprosto mýlí. Bojkot nefunguje a nikdy nebude, budeme proti němu bojovat všemi silami,“ dodal.
Ben & Jerry’s will end sales of our ice cream in the Occupied Palestinian Territory. Read our full statement: https://t.co/2mGWYGN4GA pic.twitter.com/kFeu7aXOf3
— Ben & Jerry's (@benandjerrys) July 19, 2021
Podobně se vyjádřil i ministr zahraničí Jair Lapid, podle něhož jde o hanebnou kapitulaci před antisemitismem, BDS (hnutí Bojkot, odklon investic, sankce, pozn. red.) a vším špatným v antiizraelské a antižidovské rétorice.”
S částí nové vlády se výjimečně shodl i bývalý premiér Benjamin Netanjahu, který napsal, že „Izraelci teď už vědí, jakou zmrzlinu si nemají kupovat“.
Okupace nám škodí, říká menší vládní strana
Rada Ješa, zastřešující organizace zastupující asi půl milionu židovských osadníků na Západním břehu Jordánu, se nechala slyšet, že „není potřeba kupovat výrobky firmy, která bojkotuje stovky tisíc Izraelců kvůli místu, jež si zvolili pro život“.
Jeden z osadníků z Maale Adumim nedaleko Jeruzaléma ale deníku Jerusalem Post řekl, že ho bojkot ze strany Ben & Jerry’s sice mrzí, i nadále ale bude její výrobky kupovat. „Je to daleko nejlepší zmrzlina, kterou můžete v obchodech dostat.“ Koupí si ji prý v Jeruzalémě a přes všechny checkpointy ji propašuje domů.
Ne všichni členové izraelské vládní koalice ale krok americké společnosti odsuzují. „Izrael je znovu poškozován nemorálností osad na okupovaných územích,“ řekl poslanec levicově liberální strany Merec Mossi Raz. Zdůraznil přitom, že je škoda, že na ilegální a nemorální osady doplácejí všichni Izraelci.
Bojkot přivítala i organizace Peace Now (Mír teď), která dlouhodobě kritizuje okupaci palestinských území. „Vláda změny (nový Benetův kabinet, pozn. red.) si velmi dobře uvědomuje obrovské škody, které osadnický byznys způsobuje Izraeli. Kdokoliv chce posílit izraelskou ekonomiku a vyhnout se bojkotům a mezinárodní kritice, bude pracovat na ukončení okupace,“ napsala v prohlášení.
Ben & Jerry’s nicméně odmítá, že by bojkotovala Izrael jako takový, ale pouze okupované palestinské území. K jejímu rozhodnutí přispěl podle serveru Jerusalem Post i tlak ze strany organizace Vermonťané pro spravedlivý mír v Palestině.
Značka Ben & Jerry’s spadá do portfolia jednoho ze světových potravinářských gigantů, firmy Unilever. V New Yorku ji v roce 1978 založili paradoxně dva židé, Ben Cohen a Jerry Greenfield. Izraelská pobočka Unileveru ujistila, že na rozhodnutí Ben & Jerry’s nemá žádný podíl, protože dceřiná firma má své nezávislé představenstvo.
Unilever zdůraznil, že je hrdý na svoji přítomnost v Izraeli, kde zaměstnává na dva tisíce lidí, kteří pracují v továrnách ve městech Arad, Akko, Safed a Haifa.V posledním desetiletí firma investovala v zemi více než miliardu šekelů (asi šest miliard korun).