Americký soud v případu Floyda stanovil kauci milion dolarů

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států kvůli nepokojům. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.

Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA, stejně jako všechny americké státy, má vlastní národní gardu. „Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington,“ řekla ve čtvrtek Bowserová.

Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila. Ti zbývající, kterých je asi 900, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.

Přečtěte si vzkazy lidí, kteří vyšli do ulic protestovat proti policejní brutalitě vůči černošskému obyvatelstvu. Vlnu protestů ve Spojených státech rozpoutala smrt George Floyda.

Vlna protestů proti rasismu oživila ve Spojených státech debatu o pomnících konfederačních vojáků, které stále stojí v mnoha městech po celé zemi. Ve městě Mobile v Alabamě dnes nad ránem odstranili sochu admirála Raphaela Semmese, z centra Richmondu brzy zmizí jezdecký pomník generála Roberta E. Leeho a dlouho na svém místě zřejmě nevydrží ani socha konfederačního prezidenta Jeffersona Davise, která zdobí Kapitol ve státě Kentucky, informovala agentura AP.

Bronzovou sochu admirála Raphaela Semmese odstranilo město Mobile dnes brzy ráno, aniž o tom předtím oficiálně informovalo. Chtělo se tak zjevně vyhnout protestům, které v minulosti odstraňování konfederačních pomníků v USA provázely.

Přibližně okolo 11 hodin tamního času by měli malíři dokončit velký nápis „Black Lives Matter“ (Na černošských životech záleží) na silnici vedoucí k Bílému domu ve Washingtonu, jenž by měl podpořit protesty proti policejní brutalitě, které v USA probíhají již desátý den. Při těch podle propočtu agentury AP americká policie zadržela ke včerejšímu dni přes 10 000 lidí.

Policie města Vallejo v pondělí postřelila 22letého Seana Monterrosu, kterého podezřívala, že má u sebe střelnou zbraň. Následkům zranění mladík později podlehl v nemocnici. Podle svědků měl v okamžiku střelby klečet s rukama nad hlavou.

Incident se odehrál poté, co byla policie přivolána k lékárně Walgreens, kde mělo být během jednoho z protestů proti policejní brutalitě nahlášeno rabování. Policista, který po Monterrosovi vystřelil, se v daný okamžik nacházel v autě.

„Když byl konfrontován policií, klekl si a vzdal se. Ale oni na něj vystřelili,“ cituje The Guardian Melissu Noldovou, právničku zastupující Monterrosovu rodinu. „Neudělal nic, co by jejich krok ospravedlnilo. Střelili ho z auta. Jakou mu tím asi dali příležitost přežit?“

Co přesně předcházelo zabití mladíka, není momentálně jasné. Policie zatím neposkytla veřejnosti záznam z místa incidentu. Monterrosovým směrem bylo vystřeleno celkem pět nábojů, předmětem v kapse, který měl vypadat jako zbraň, bylo kladivo.

V australské metropoli Canbeře se dnes sešlo na 2 000 lidí, aby si mimo jiné připomněli, že rasismus se netýká jen Spojených států. Velká shromáždění jsou naplánována na sobotu do několika australských měst, ale úřady se jim snaží zabránit s tím, že konání podobných akcí je neslučitelné se zdravotnickými pokyny týkajícími se snah zamezit šíření koronaviru. Věc má dnes řešit nejvyšší soud Nového Jižního Walesu.

Od sobotních akcí se předtím snažil lidi odradit i australský premiér Scott Morrison, když občany vyzval, aby na shromáždění nechodili. Prohlásil, že by Australané měli najít jiný způsob, jak vyjádřit své rozhořčení nad smrtí amerického černocha George Floyda.

„Vláda Nového Jižního Walesu nikdy nedá zelenou k tomu, aby tisíce lidí tak zjevně porušily zdravotnické pokyny,“ prohlásila v Sydney premiérka Nového Jižního Walesu Gladys Berejiklianová.

Podobné smýšlení má i Francie, tamní policie dnes zakázala demonstrace proti rasismu a policejnímu násilí, které se měly konat v sobotu před velvyslanectvím Spojených států v Paříži. Odvolala se přitom na platný nouzový stav ve zdravotnictví, který zakazuje větší shromáždění kvůli nebezpečí šíření koronaviru. Informovala o tom agentura AFP.

„Tato shromáždění, u kterých panovalo podezření, že se na nich sejde větší množství lidí, nejsou povolená na základě dekretu z 31. května 2020, který se vztahuje ke zdravotnickému nouzovému stavu,“ uvedla pařížská policie. Nouzový stav ve Francii neumožňuje shromáždění ve veřejném prostoru s více než deseti účastníky.

Sociální síť Twitter zablokovala video s poctou černochovi Georgi Floydovi, které ve středu zveřejnila kampaň prezidenta Donalda Trumpa. Učinila tak kvůli porušení autorských práv, informovala dnes agentura AP. Krok podle ní ještě zvýší napětí mezi šéfem Bílého domu a sociální sítí, která minulý týden jeho příspěvky označila za nepřesné.

„Toto médium bylo odebráno v reakci na hlášení vlastníka autorských práv,“ stojí pod příspěvkem na twitterovém účtu Tým Trump, za nímž stojí prezidentův volební tým.

Téměř čtyřminutové video s názvem Hojení místo nenávisti (Healing, not Hatred), které je stále k dispozici na sociální síti YouTube, obsahuje sestřih fotografií a videí z pokojných i násilných protestů, které vyvolala smrt černocha George Floyda. Na pozadí hovoří prezident Trump a zní klavírní hudba. Video má nyní více než 120 000 zhlédnutí.

Hráči nejvyšší profesionální ligy amerického fotbalu (NFL) sdíleli na sociálních sítích video, ve kterém se obrací přímo na organizátory soutěže a vyzývají je, aby se jasněji vyjádřili k momentální situaci ve Spojených státech. Zároveň od nich požadují omluvu za své předešlé chování vůči hráčům.

Mezi hráči, kteří se podíleli na videu, je například Saquon Barkley nebo Patrick Mahomes.

Vlivný černošský aktivista Al Sharpton vyzval na pietní akci za George Floyda k novému pochodu na Washington. Uskutečnit by se měl 28. srpna, tedy 57 let od slavného pochodu, který zorganizoval Martin Luther King. Informovala o tom dnes stanice CNN.

„Osmadvacátého srpna – na 57. výročí pochodu na Washington – se zase vydáme do Washingtonu,“ řekl reverend Sharpton na čtvrteční pietní akci. „Vrátíme se tam osmadvacátého srpna, abychom obnovili sen a znovu se mu zavázali,“ dodal.

Na konci května 1963 se ve Spojených státech konala jedna z největších manifestací za lidská práva v dějinách země. Zúčastnilo se jí téměř čtvrt milionu lidí. Takzvaný pochod na Washington za práci a svobodu zorganizoval černošský aktivista Martin Luther King, který u Lincolnova památníku v hlavním městě pronesl svůj slavný projev „I have a dream“ (Mám sen). Vykreslil v něm sen o Spojených státech jako zemi bez rasových předsudků.

Americké celostátní protesty proti policejní brutalitě a rasové nespravedlnosti byly ve čtvrtek převážně klidné. Mnoho měst se proto rozhodlo zrušit zákaz vycházení, patří mezi ně například Los Angeles nebo Washington.

Ve městech se ovšem stále formují velké davy lidí, zejména v Minneapolisu či New Yorku. Na Manhattanu bylo ve čtvrtek večer zatčeno deset protestujících z celkových několika set, kteří byli v ulicích i po tamními úřady stanovené době, informoval list NY Times.

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se dnes v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17 hodin na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10 000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5 000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Účastníci protestu podle listu Der Standard chtěli zejména projevit solidaritu s příslušníky menšin, kteří opakovaně zažívají diskriminaci a násilí ze strany pořádkových sil nejen v USA, ale i jinde na světě. Většina transparentů a plakátů tak byla v angličtině a stála na nich například hesla Everyone vs. Racist (Všichni proti rasistům) či Dark skin is not a crime (Tmavá kůže není zločin).

Na rouškách měla řada lidí nápis „I can't breathe!“ („Nemohu dýchat!“), což byla poslední Floydova slova předtím, než zemřel při policejním zákroku, kdy mu skoro devět minut klečel na krku bělošský policista Derek Chauvin.

Poté, co během probíhajících protestů srazili k zemi muže ve věku 75 let, byli dva strážníci z Buffala postaveni mimo službu bez možnosti finanční náhrady, oznámila CNN s odvoláním na slova tamního starosty Byrona Browna. Brown řekl, že byl po zhlédnutí videa hluboce znepokojen, a policejní komisař nařídil okamžité vyšetřování dané záležitosti.

Video kolující po sociálních sítích ukazuje pád staršího muže na záda, přičemž následně se pod jeho hlavou objevuje krev. Strážci zákona ale po zaváhání pokračují v cestě dál. Podle NY Times byl muž hospitalizován a momentálně se nachází ve vážném, ale stabilním stavu.

Americká nezisková organizace ACLU a mezinárodní hnutí Black Lives Matter žalují prezidenta Donalda Trumpa, ministra spravedlnosti Williama Barra a další z federálních činitelů za pondělní útok na pokojné protestující poblíž Bílého domu. Ten byl nařízen právě Barrem, aby prezident mohl projít parkem a nechat se vyfotit s biblí před kostelem.

Trump a ostatní jsou organizacemi, ale i jednotlivými protestujícími obviněni z porušování ústavních práv demonstrantů a z nezákonného spiknutí za účelem porušení těchto práv.

„To, co se stalo našim členům v pondělí večer v hlavním městě země, byla urážka všech našich práv,“ pronesla April Goggansová z tamní pobočky Black Lives Matter, která je zároveň hlavní žalobkyní v tomto případu, podle citace poskytnuté organizací ACLU. „Smrt George Floyda a Breonny Taylorové rukou policistů znovu vznítila vztek, bolest a smutek, které naše komunita cítí už po generace. Nebudeme umlčeni slzným plynem a gumovými projektily. Přišel náš čas, kdy budeme slyšet.“

Trojice nyní již bývalých minneapoliských policistů, které prokuratura obvinila z napomáhání vraždě černocha George Floyda, včera poprvé předstoupila před soud. Ten každému stanovil kauci milion dolarů (v přepočtu přibližně 23 milionů korun), napsala agentura Reuters. Z vraždy Floyda byl obviněn jejich kolega Derek Chauvin, který muži při zatýkání zhruba devět minut klečel na krku.

Tři bývalí policisté Thomas Lane, J. Alexander Kueng a Tou Thao byli z napomáhání vraždě obviněni ve středu. Pokud soud jejich vinu uzná, hrozí jim podle Reuters až 40 let ve vězení.

Chauvin dnes před soud předveden nebyl, kauce v jeho případě byla již dříve stanovena na 500 000 dolarů. Před soud Chauvin znovu předstoupí 8. června.

Americký raper Kanye West věnoval dva miliony dolarů (přes 47 milionů korun) na pomoc rodinám zabitých černochů George Floyda, Ahmauda Arberyho a Breonny Taylorové. Příspěvek je mimo jiné určen na pomoc s právními náklady rodin Arberyho a Floyda, rovněž má plně pokrýt univerzitní školné Floydovy dcery Gianny, které je teď šest let. S odvoláním na Westova zástupce o tom informoval zpravodajský server CNN.

Westův dar přichází ve chvíli, kdy se v USA konají protesty proti policejní brutalitě. K ukončení systematického rasismu a policejní brutality vyzvala také řada představitelů zábavního průmyslu a žádá vládu, aby v této souvislosti podnikla konkrétní kroky. Peníze jsou také určeny pro podniky v krizi vlastněné Afroameričany v Chicagu, kde West vyrůstal, a v dalších městech.