Článek
S americkým politologem Morrisem Fiorinou ze Stanfordské univerzity mluvily Seznam Zprávy o povolebním dění v USA, domnělé síle sociálních sítí i dědictví Donalda Trumpa. „Doba pro prezidentsví je to mizerná. Ale pokud se ptáte, koho jiného – lepšího – bych na to místo dosadil, byl by to Biden, ale v mladší verzi,“ říká v rozhovoru odborník Fiorina.
Morris Fiorina, politolog ze Stanfordské univerzity.
Mluvili jsme spolu měsíc před volbami o těch nejčernějších scénářích prezidentského hlasování. Že se týdny nebude vědět, kdo vyhrál. Víc než týden po volbách se dá říct, že to šlo vlastně dobře, co myslíte?
Určitě, máme z toho radost, ty nejhorší obavy se nenaplnily. Lidé z právnického prostředí mají pocit, že žádná z žalob, které Donald Trump podal, se daleko nedostane, tím spíš ne k Nejvyššímu soudu. Že se to vše vyřeší na úrovni státních soudů. Ty nepříznivé scénáře týkající se nekonečného sčítání korespondenčních lístků hlavně ve státech, které s tím neměly moc zkušenost, se skutečností nestaly.
Co se týče toho samotného procesu hlasování, byli jsme s tím spokojení, dá se teď pracovat na tom, aby to v budoucnu šlo lépe. Abychom se vyhnuli tomu, jak v některých státech hlasy přicházely se zpožděním, takže dobrat se ke konečnému výsledku trvalo dlouho. I tady v Kalifornii je ještě pár míst, kde není plně rozhodnuto, kde se pořád sčítá – jde o hlasy z voleb do Kongresu. A bude třeba ještě týden trvat, než se dozvíme, kolik křesel demokraté ve Sněmovně reprezentantů ztratili.
Jak tu povolební situaci čtete?
Není to tak, že by země byla rozdělená vejpůl – 50 na 50. Je tu hodně lidí, kteří se jednoduše rozhodli pro tu nebo onu „lepší“ variantu podle jejich vlastního uvážení. Ten dojem, že je země rozdělená, vychází od lidí na sociálních sítích, nebo od těch, co vystupují v médiích. Ti představují jen malou část společnosti. Věřím tomu, že někteří voliči Trumpa jsou zklamaní, ale myslím, že ten zbytek to zvládne a možná se i mírně přikloní k Bidenovi, to ale ukáže čas.
Přečtěte si rozhovor s Morrisem Fiorinou ze začátku října:
Mluvíte o sociálních sítích – jakou roli v těchto volbách sehrály?
Mám pocit, že ne až tak velkou. Studie, které vliv sociálních sítí na výsledek hlasování zkoumají, přicházejí s tím, že nakonec není nijak výrazný. Co bych nicméně zdůraznil, je síla sociálních sítí zmobilizovat lidi, dostat je k volbám. Zejména v době, kdy není tak úplně možné provádět podomní kampaň. I když to třeba republikáni dělali, ale demokraté ne – využili sociálních sítí, aby se zmobilizovali.
A teď slaví Bidenovo vítězství. To ale nebylo tak sebevědomé, jak se předpokládalo. Donald Trump možná bude brzy z Bílého domu pryč, těch necelých 48 procent voličů, co mu dalo hlas, ale zůstává. Co tenhle těsný souboj říká o současné Americe?
Nedá se teď mluvit – i když to někteří dělají – o tom, že má nějaká strana nebo kandidát mandát ve chvíli, kdy je vítězství tak těsné. To je hloupost. Abych to uvedl na pravou míru: Američané nerozdávají mandáty. Oni kandidáta spíš zvolí tak na zkoušku, a když jim vyhovuje, prodlouží mu kontrakt.
Výsledek voleb rozhodně zesiluje onen fakt, že neexistuje něco jako národní většina. Žádná ze stran většinu nezískala. Naopak demokraté ve Sněmovně reprezentantů přišli o křesla a strana vládnoucího prezidenta v „midterm elections“ (průběžných volbách) tradičně prohrává. Je pravděpodobné, že o většinu přijdou.
Předvolební průzkumy se v tomto ohledu, stejně jako před čtyřmi lety, mýlily.
Průzkumy, jak se ví, přecenily Bidenův výkon ve volbách. Prostě se jim nepodařilo zachytit některé skupiny, třeba méně vzdělané lidi. A ti výzkumníci věděli, že je to problém, ale ani tak se jim to nepovedlo. Tato část elektorátu je podezřívavá, nezvedá tolik telefony, neúčastní se průzkumů. Faktem je, že průzkumy tuto část populace dlouhodobě nezvládají pokrývat.
Doba opravdových problémů
Vrátila bych se ještě k tomu složení Kongresu. Jak to bude vypadat, pokud demokraté o svou vydřenou většinu ve Sněmovně reprezentantů přijdou a obě komory připadnou republikánům? Bidenovi by něco takového přece významně svázalo ruce.
Pořád má nějaké možnosti. Napsal jsem o tom jeden text, o tom, že by nebylo tak zle, kdyby demokraté o většinu přišli. Požadavky progresivního křídla demokratů by automaticky šly stranou, protože by na ně republikáni nikdy nekývli. A Bidena jakožto umírněného centristu by to ušetřilo války s progresivisty.
A pokud jde o konkrétní věci, které by mohly projít – třeba schválení financí tekoucích do infrastruktury, jež by pozitivně rezonovalo u obou táborů, republikánského i demokratického. O něco takového byla snaha už po minulých volbách, ale nevyšlo to.
Co Joe Biden po Donaldu Trumpovi v lednu zdědí?
No, upřímně, teď je strašná doba na to stát se prezidentem. Máme tu covid-19, který se bude řešit minimálně ještě půl roku, než získáme spolehlivou vakcínu. A z ekonomického hlediska je to teď dost složité. Biden přichází do doby opravdových problémů, jejichž řešení by nebylo jednoduché pro nikoho. Zvlášť s rozděleným Kongresem, což je taková třešinka na dortu.
On ale přichází jako umírněný kandidát. A sám jste řekl, že by mohl s republikány leccos vyjednat.
Ano, popravdě mě nenapadá nikdo, kdo by byl v tuto chvíli na post prezidenta vhodnější. Doba pro prezidentství je to mizerná. Ale pokud se ptáte, koho jiného – lepšího – bych na to místo dosadil, byl by to Biden, ale v mladší verzi.
Jak americké prezidentské volby prožívali členové českých zahraničních redakcí? Poslechněte si epizodu Checkpointu:
„Chceme, aby se náš prezident uměl slušně chovat“
Změnila se americká společnost během těch čtyř let Trumpova prezidentství?
Nevím, jak celá společnost, ale rozhodně se změnily některé její aspekty, například aktivisté uvnitř Demokratické strany se posunuli víc nalevo. To je rozhodně změna. Ale jinak bych řekl, že společnost zůstala v ohledu na Trumpovy čtyři roky v Bílém domě celkem stabilní. Fascinující pro mě třeba na prezidentských volbách bylo, jak dobře si Trump vedl u menšin – spousta lidí se to ještě teď snaží rozluštit. Ono to ale není tak překvapující, Hispánci – Venezuelci, Kubánci a další – jsou prostě konzervativní. Celkově se dá mluvit o koalici minorit, kterou lidé na univerzitách nezvládají vysledovat tak dobře, jak si rádi myslí.
Já se na tu změnu ptám hlavně proto, že se po výhře Bidena mluví často o tom, že „Ameriku vrátí zpět do normálu“.
Myslím, že je toto nutno brát z úhlu toho, že chceme, aby se náš prezident uměl slušně chovat. Když pominu Trumpovu politiku, choval se tak, jak bychom nechtěli, aby se chovaly naše děti. Nikdo nechce, aby byl lídr jeho země dětinský a urážel ostatní. Takže když se mluví o návratu k normálu, řekl bych, že mají lidé na mysli tradiční postavu prezidenta, ne jeho politiku. Hlava státu by měla jít příkladem a myslím, že Biden je k něčemu takovému odhodlaný. Mluví o sjednocení, což je trochu na sílu, ale lidé to chtějí slyšet. Pro změnu prostě chceme, aby dospělý člověk v této funkci jednal dospěle.
Překvapilo vás v něčem Trumpovo prezidentství?
On předvedl, na čem pracoval už celé roky. Bílá dělnická vrstva se od demokratů odkláněla už od poloviny šedesátých let. Trump tedy není příčina, spíš symptom, čekal na svou příležitost. Demokraté se, stejně jako jiné podobné strany napříč světem, staly volbou pro vyšší vrstvy, pro vzdělanější lidi, intelektuály. Vzdálili se těm, kteří kopou v dolech uhlí nebo pracují v dřevařském průmyslu. Je evidentní, že Trump nikam neodchází, a vsadil bych se, že republikáni půjdou i nadále v jeho stopách. Má své nástupce, třeba senátora za Missouri Joshe Howleyho.
Už teď se nicméně spekuluje o tom, že Trump bude znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024.
No, on je taková divoká karta, nikdo neví, co Donald Trump udělá. V tuto chvíli vybírá peníze na to, aby zaplatil letošní prezidentskou kampaň. Mluví se také o tom, že založí vlastní televizní stanici, čímž by mohl dost uškodit Fox News. Na jeho dalších rozhodnutích bude záležet – předvídat jeho kroky by bylo vzhledem k okolnostem, třeba jeho chování, prakticky nemožné.
