Článek
Americké žvýkačky do té doby znali jen zákazníci Tuzexu a šéfové tehdy největších československých obchodů – Jednota a Potraviny – o nich zpočátku nechtěli slyšet.
Jenže Wrigley předvedla Čechoslovákům, jak se v Americe dělá marketing. Nasadila na tu dobu revoluční prodejní strategii. Vyvolala masivní poptávku, žvýkačky vystavila hned u pokladen obchodů, nasadila reklamy a velkou síť obchodních cestujících. „To vše pomohlo překonat počáteční neochotu a pasivitu tehdy ještě státních řetězců podniků Potraviny a Jednota,” vzpomíná David Krajný.
Reklama místo celovečeráku
Zafungovala hlavně reklama. Tu západní totiž lidé po revoluci hltali jako celovečerní filmy. „V té době byla navíc média mimořádně levná, takže frekvence reklamy, která se dala dosáhnout při vysoké sledovanosti, byla enormní,” dodává Krajný. Sám do firmy nastoupil v šestadvaceti letech. Značku neznal, do konkurzu se přihlásil jen proto, aby v něm porazil svého bývalého šéfa. A když vyhrál, zvažoval, zda vůbec nastoupí. Prodávat žvýkačky mu přišlo podřadné.
Díky nízké ceně se ale Wrigley rychle staly jedním z prvních symbolů západního životního stylu, který si Češi začali dopřávat. A v momentě, kdy firma v roce 1993 nasadila žvýkačky bez cukru a ukázala benefity žvýkání pro dentální hygienu, přestali dospělí vnímat žvýkačky jako něco nepatřičného. Jejich spotřeba na hlavu se u nás dostala na nejvyšší příčku v Evropě.
Zábrany jako při demonstracích a ochranka
V roce 1991 získala licenci na nápoje pro celé Československo Coca-Cola a v březnu roku 1992 pak do země vstoupila další americká legenda. V pražské Vodičkově ulici byl otevřen první McDonald’s a na první burger stálo ve frontě 11 tisíc lidí.
„V den otevření tady byla fronta až k náměstí. Zábrany jako při demonstracích a dovnitř pouštěla ochranka lidi po deseti, aby se tam neušlapali,” vzpomíná pro Seznam jeden z prvních zaměstnanců firmy Vít Grec.
Sortiment, který tehdy McDonald's nabízel, byl ve srovnání s dnešním zcela minimální. Češi ale jásali, a to i přesto, že třeba cheeseburger stál v té době 19 korun. „To bylo na tehdejší dobu docela dost, ale lidé přesto přišli, bylo to unikátní. Něco, co musí zažít,” dodává Grec.
McDonald’s ve Vodičkově ulici byl dlouho cílovou destinací školních i rodinných výletů lidí z celé země do hlavního města. Návalu lidí odpovídalo i množství personálu v restauraci. Směnu, na kterou je dnes nasazeno 15 lidí, tehdy pokrývalo 60 zaměstnanců.
Nesmrtelná Kofola
Jsou ale i domácí značky, které revoluci přežily. A i dnes patří na špici. Mezi ty nejznámější patří Kofola. Původně přitom vznikla ve farmaceutickém podniku, který dostal za úkol vyvinout adekvátní náhražku kapitalistické Coca-Coly.
