Americké volby od A do Z: Vše, co potřebujete vědět o boji o Bílý dům

Americké prezidentské volby za týden vyvrcholí. Seznam Zprávy proto přináší přehled důležitých termínů a témat, jež v souvislosti s hlasováním o šéfovi Bílého domu musíte znát. O co ve volbách jde a kdo předvolebním děním hýbe?

A jako Amy Coney Barrettová

Po smrti liberální nejvyšší soudkyně Ruth Bader Ginsburgové na konci září Donald Trump přispěchal s tím, že musí být o její nástupkyni rozhodnuto ještě před volbami. Jako kandidátku nominoval federální soudkyni Amy Coney Barrettovou. Ta je známá pro své konzervativní postoje, v minulosti se odmítavě vyjadřovala například k potratům. Mluví se proto o tom, že by její příchod mohl v mnoha ohledech zamíchat kartami.

O schválení Barrettové hlasoval americký Senát v pondělí večer. Jak se očekávalo, její nominace horní komorou Kongresu, v níž mají většinu republikáni, prošla.

B jako Biden

O synovi demokratického kandidáta Joea Bidena Hunterovi a jeho obchodních – a možná i korupčních – aktivitách na Ukrajině se v posledních letech mluvilo poměrně často. Zejména proto, že do nich byl údajně zapleten i jeho otec, a to ze své dřívější pozice amerického viceprezidenta ve vládě Baracka Obamy. To, že se Biden starší do ukrajinského obchodu ve spolupráci se svým synem zapojil, se řešilo už loni – šlo o rozbušku, jež vedla k pokusu o impeachment prezidenta Trumpa.

Před necelými dvěma týdny ale přišel americký NY Post s dalším takovým tvrzením, které podložil uniklým e-mailem z Hunterova účtu. V něm děkuje představitel ukrajinské soukromé energetické firmy Burisma, kde Hunter Biden dříve působil jako šéf správní rady, za zprostředkování setkání s Joem Bidenem. Zda ke schůzce došlo, se ale podle BBC neví a Bidenova kampaň jakékoliv pochybení svého kandidáta odmítla.

C jako covid-19

Největší téma letošního roku se samo sebou promítlo i do amerických prezidentských voleb. Oba kandidáti k řešení pandemie přistupují různě. Donald Trump nákazu zprvu zlehčoval, dával Američanům různé bizarní rady a vložil své naděje do vývoje vakcíny, jež by podle něj měla být hotová mnohem dříve, než tvrdí vědci. Joe Biden se přiklonil ke spíše evropskému přístupu a mluví o nošení ochranných prostředků (třeba roušek), navýšení testování a třeba adresování a stanovení plánu na produkci a distribuci vakcíny.

D jako daně

Zveřejnění svých daňových přiznání Donald Trump dlouhá léta odmítal, a to i přes velký zájem médií i opozice. V září přišel americký list The New York Times s Trumpovými zprávami pro daňový úřad z posledních více než dvaceti let. Záznamy podle NYT ukázaly, že v uplynulých 15 letech neplatil prezident deset let daně.

V roce svého zvolení Trump podle listu zaplatil na federální dani z příjmů pouze 750 dolarů (zhruba 17 500 korun). Stejnou částku zaplatil také v následujícím roce. Prezident informace listu označil za falešnou zprávu. Prohlásil, že daně platí, neposkytl však žádné podrobnosti, napsala agentura AP.

E jako elektorát

Voliči – bez nich by to při volbách nešlo. Ve Spojených státech existují samo sebou dvě početné a očekávatelné skupiny voličů: ti, co hlasují modře, ti, kteří červeně. Mezi nimi se ale pohybují nositelé těch nejdůležitějších hlasů, tedy ti, co se ještě nerozhodli. Takzvaní swing voters tvoří nejcennější část elektorátu. O koho letos jde? Agentura Bloomberg tuto skupinu rozkrájela na devět dílů.

Oběma prezidentským kandidátům jde letos o hlasy „dvojitých haterů“, tedy z víc než poloviny spíše mladších voličů, kteří nejsou nadšení ani z jednoho uchazeče o Bílý dům, ale volit chtějí. Důležité budou hlasy také takzvaných „Shy Trumpers“, což je domněnka s precedentem z voleb v roce 2016. Ve zkratce jde o ty, kteří se své volební preference stydí přiznat třeba v předvolebních průzkumech, výsledek přitom mohou přisoudit Trumpovi. Proti nim stojí „unavení Trumpovci“, lidé, kteří sice věří třeba v ideály Republikánské strany, ale nejsou spokojení s chováním prezidenta.

Letos obzvlášť výraznou skupinou jsou i odpůrci rasové nerovnosti a policejního násilí stejně jako afroameričtí a hispánští voliči. O výsledku voleb podle Bloombergu rozhodnou i „koronavoliči“, ti, kteří svým hlasem reagují na přístup vlády ke koronakrizi. Rozhodnou také senioři, kteří se po minulých volbách, kdy volili Trumpa, přesunuli do demokratického tábora. Čímž se šance obou kandidátů u této skupiny vyrovnávají. A v neposlední řadě jsou v letošních prezidentských volbách zásadní hlasy Portorikánců usazených po hurikánu Maria na Floridě a také lidí, kteří byli v minulosti odsouzeni a do roku 2018 nemohli volit.

F jako Facebook

Facebook, nejpoužívanější sociální síť světa, ohlásila, že po volební noci zavede několik „krizových“ opatření. Mimo jiné zpomalí šíření virálních obsahů a hodlá přísněji kontrolovat potenciálně nevhodné příspěvky. Na dobu neurčitou také po 3. listopadu zakáže v USA politickou reklamu.

Kromě toho se ale s Facebookem pojí notná dávka kontroverze – naposledy omezil šíření (spolu s Twitterem) článku pravicového NY Postu o kontroverzním e-mailu pro Huntera Bidena. Facebook argumentoval tím, že takové informace musí nejprve ověřit. Jak ale napsal server BBC, takový postup není standardní. Facebook i Twitter po kritice svá vlastní pravidla pro postup v takových případech už za několik hodin upravily, čímž si podle serveru The Intercept ale ještě více uškodily.

G jako Giuliani

Rudy Giuliani – Trumpův osobní právník a bývalý starosta New York City. A nově také hvězda pokračování filmu Borat, v němž se stal středem „kompromitujících“ scén. Giuliani v jedné ze scén po setkání s novinářkou, kterou je ve skutečnosti Cohenem nastrčená herečka, polehává na posteli a strká si ruce do kalhot. Na Twitteru se pak ohradil, že si pouze zastrkával košili. „Video z Borata je úplně vykonstruované. Po sundání nahrávacího zařízení jsem si zastrkával košili do kalhot,“ napsal Giuliani na Twitter a dodal, že jde o pokus „oslabit jeho neúnavné odhalování zločinů a nemorálnost Joea Bidena a jeho celé rodiny“.

Právě na Joea i Huntera Bidenovy má Giuliani dlouhodobě spadeno – právě onen zmiňovaný kontroverzní e-mail měla redakce NY Postu obdržet od Trumpova právníka. K e-mailu se údajně dostal spolu s dalšími daty prostřednictvím majitele jistého počítačového servisu ve státě Delaware. Ten tvrdí, že notebook s danými soubory mu někdo přinesl loni v dubnu a nikdy si jej nevyzvedl.

H jako hlasování

Letošní volby jsou bezprecedentní zejména kvůli koronavirovým opatřením. Kvůli pandemii se v mnoha státech rozšířila možnost hlasovat distančně, tedy poštou, případně osobně v rámci předčasného hlasování. Podle odborníků bude sčítání hlasů složité a Donald Trump rovnou předeslal, že půjde o podvod.

I jako impeachment

Loni v září přišel whistleblower z prostředí amerických tajných služeb s tím, že Trump tlačil na svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, aby Ukrajina zahájila vyšetřování Huntera Bidena, syna Trumpova vyzyvatele. Měl tím podmínit i vojenskou pomoc, kterou východoevropské zemi měly USA poslat. Kvůli tomu se Trump dostal pod drobnohled médií i zákonodárců a celá kauza vyvěrala až v hlasování o jeho potenciálním odvolání – tedy o impeachmentu. Zatímco demokraty držená Sněmovna reprezentantů hlasovala pro odvolání Trumpa, z většiny byl republikánský Senát proti. Před ním byli pro porušení ústavy zažalováni jen dva prezidenti.

K jako klimatická krize

Velké téma nejen amerických voleb. Podle odborníků je ale výsledek pro řešení klimatické krize v USA klíčový. Donald Trump klimatické změny způsobené člověkem popírá, „tedy přinejmenším to, že jsou špatné“, uvedl profesor Michael Gerrard z Kolumbijské univerzity pro BBC. Republikánský kandidát žádná omezení s ohledem na klima tedy nechystá. Joe Biden stojí na opačném názorovém pólu – chce zajistit uhlíkově neutrální Spojené státy do roku 2035 a hodlá se připojit zpět k Pařížské klimatické dohodě.

L jako leden 2021

Podle profesora Morrise Fioriny ze Stanfordské univerzity, s nímž Seznam Zprávy dělaly rozhovor, by se Američané mohli až v lednu příštího roku dozvědět, kdo je jejich prezident. A to právě kvůli bezprecedentnímu korespondenčnímu hlasování, které může způsobit při sčítání hlasů nevídaný chaos. Podle Fioriny jde o hororový scénář, jenž ovšem není nepravděpodobný.

M jako migrace

Otázka migrace, respektive imigrace byla jednou z těch nejpalčivějších v minulých prezidentských volbách v roce 2016. Trump šel do boje o prezidentský úřad s plánem postavit zeď na hranicích s Mexikem a pozornost ve své úspěšné kampani strhl na otázky imigrace a hraniční kontroly. V letošních volbách už tato témata takovou váhu nemají – v prezidentských debatách se o nich nijak zvlášť nemluvilo. Z předních pozic je vystrnadila mimo jiné koronavirová krize a změny v osazenstvu Nejvyššího soudu.

N jako Nejvyšší soud

Nejvyšší soud by měl fungovat v systému americké federální vlády jako vyvažovací prvek, neutrální instituce. Proto nejvyšší soudci získávají doživotní mandát, aby z Nejvyššího soudu nebyla politická instituce, ale nezaujaté, stabilní těleso. U Američanů má tato instituce nebývalou důvěru, což dokazuje mimo jiné pokojné přijetí jejího verdiktu v případě výsledku prezidentských voleb v roce 2000. Se schválením nominace Amy Coney Barrettové by se ale z Nejvyššího soudu mohlo stát v očích americké veřejnosti podle odbornice na ústavní právo Yvette Lindgrenové z Univerzity v Missouri-Kansas City politické těleso. U Nejvyššího soudu bude mít převahu konzervativní většina.

O jako Obamacare

V ohrožení je podle mnohých například odkaz bývalého prezidenta Baracka Obamy, systém dostupného státního zdravotního pojištění – takzvaná Obamacare. Prezident Trump dal jasně najevo, že chce dědictví po Obamovi zrušit, podnikl i příslušné kroky, jeho snaha se ale zasekla právě u Nejvyššího soudu. Příchod Barrettové (a tím posílení konzervativního křídla) by se o tuto překážku postaral.

P jako potraty

Téměř polovina amerických států je spíše proti potratům. A Barrettová jakožto ultrakonzervativní soudkyně by mohla podle některých pomoci zvrátit verdikt Roe vs. Wade. Tedy precedens, díky němuž byly interrupce ve Spojených státech plošně zlegalizovány.

Q jako QAnon

Pro někoho fantastická pohádka, pro jiné teorie, jež ovlivňuje jejich politické názory. QAnon je konspirační teorie, podle níž prezident Trump vede tajnou válku s kultem pedofilních satanistů, kteří jsou přítomni ve vládě, byznysu i médiích. Podle lidí, kteří tuto teorii podporují, jednou nadejde den zúčtování, kdy lidé jako demokratka Hillary Clintonová nebo herec Tom Hanks budou dopadeni. To je základní linka celého příběhu, který má nicméně mnoho dalších, méně populárních větví.

V letošních prezidentských volbách hraje QAnon sice vedlejší, ale i přesto mediálně výraznou roli. Teorie, která se poprvé objevila před třemi lety, už není okrajovou záležitostí, přiblížila se názorovému mainstreamu a Donald Trump ji nepopírá. Naopak její příznivce označil za „lidi, kteří milují svou zemi“. A jsou jich tisíce. Facebook a Twitter příspěvky i účty, které se teorií zabývají, blokují. Mimochodem, v minulosti Trump příznivce QAnon retweetoval a jeho syn Eric nedávno zveřejnil mem s touto tématikou.

R jako rasová spravedlnost

Protirasistické protesty se rozšířily na konci května z Minneapolisu v Minnesotě do všech koutů Spojených států i za jejich hranice. Demonstrace, jež na mnoha místech vyústily v násilné střety s americkými bezpečnostními složkami i zapojení Národní gardy, se stavěly do opozice nejen vůči rasismu, ale i policejní brutalitě. Protesty podnítily debatu o systémovém rasismu a nahrály mimo jiné reformám americké policie. V poslední prezidentské debatě se uchazeči o Bílý dům navzájem obviňovali z toho, kdo z nich je rasista.

Donald Trump prohlásil, že žádný jiný prezident kromě Abrahama Lincolna neudělal pro Afroameričany víc než on sám. A obvinil Bidena z toho, že se s Obamou otázkám rasové spravedlnosti dostatečně nevěnovali. Demokratický kandidát oponoval tím, že Trump „přilévá palivo do každého rasistického ohně“ a je jeden z „nejrasističtějších prezidentů“ v amerických moderních dějinách. Trump ale argumentoval například rokem 1994 – tehdy se Biden jakožto senátor podílel na sepsání zákona o násilné kriminalitě a vymáhání práva, který podle jeho kritiků vedl k hromadnému uvězňování Afroameričanů.

S jako swing states

Stejně jako jsou si někteří voliči rovnější než jiní, je tomu podobně i u jednotlivých amerických států. Prezidentští kandidáti bojují o hlasy takzvaných swing states, nerozhodnutých států. V těch se konají mítinky a je do nich namířená velká část celkové kampaně. Konkrétně jde o Pensylvánii, Wisconsin, Minnesotu, Nevadu, Arizonu, Michigan, Georgii, Ohio, Iowu, Texas, Severní Karolínu a Floridu.

T jako Twitter

Americká politika by bez Twitteru prakticky nemohla fungovat, tedy hlavně prezident Trump. Na tuto sociální síť přidává dennodenně nespočet příspěvků a jde o hlavní kanál, kterým komunikuje se svými příznivci. Kromě toho je to ale současně platforma, s níž američtí politici delší dobu bojují. Na rozdíl od Facebooku tato sociální síť článek o e-mailu Huntera Bidena rovnou zablokovala, což někteří analytici i samotný šéf platformy považují za problematické. Právě kvůli vývoji posledních týdnů si soudní výbor Senátu vedený republikány předvolal nejen CEO Twitteru Jacka Dorseho, ale i jeho kolegu z Facebooku Marka Zuckerberga. Mluvit se bude o cenzuře na sociálních sítích a potlačování šíření určitého obsahu v reakci na blokaci článku NY Postu.

U jako účast

Účast by mohla být v těchto volbách rekordní. Podle CNN už odvolilo přes 60 milionů voličů, přičemž do volební noci ještě zbývá týden. Pro představu – v předchozích volbách v roce 2016 volilo předčasně celkem 58 milionů voličů. Počty z minulého předčasného hlasování překonalo už 33 států.

V jako vakcína

Koronavirová pandemie je jedním z hlavních témat voleb, získání vakcíny je proto klíčová otázka, jež si zaslouží více pozornosti. Donald Trump v posledních týdnech sliboval, že vakcínu budou mít Spojené státy velmi brzy – ideálně ještě před vyvrcholením voleb. Dosažení vakcíny ale podle expertů tak blízko není. Žádná vědci vyvinutá látka ještě nedokončila řádné testování – firmy Johnson & Johnson a AstraZeneca před pár dny nicméně oznámily, že obnovují finální fázi testů vakcíny. Oba kandidáti prohlašují, že by případná vakcína byla všem Američanům poskytnuta zdarma.

W jako White House

White House, Bílý dům – tedy to, o co v prezidentských volbách jde. O sídlo americké hlavy státu, v němž se kumuluje už od roku 1800 prezidentská moc. Donald Trump je nyní čtyřiačtyřicátým prezidentem, který rezidenci obýval.

Z jako zahraniční politika

Zahraniční politika je velmi široký pojem, ale jen namátkou: zatímco Donald Trump odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem, Joe Biden se k ní chce zase (za určitých striktních podmínek) připojit. Třeba v případě izraelsko-palestinského konfliktu si oba státníci notují a stojí na straně Izraele. Biden nicméně nepodporuje Trumpovu politiku vůči okupovanému území Západního břehu Jordánu, která například židovské osady nepovažuje za porušení mezinárodního práva. A obecně – Trump tíhne k autokratům, Biden chce napravit vztahy se svými spojenci, zejména těmi, kteří jsou součástí Severoatlantické aliance.

Více o prezidentských volbách v USA 2020 čtěte zde >