Americké volby: Investice do sítí překonávají rekordy, mohou ale retweety volit?

Jedním z ústředních témat nadcházejících amerických voleb do Kongresu je kromě imigrace, zdravotního pojištění nebo postavení žen i vliv sociálních sítí na společnost, rozhodování voličů a výsledky voleb. Zkušenosti z prezidentské kampaně Baracka Obamy v roce 2008 a nověji i ze způsobu, kterým se do Bílého domu dostal Donald Trump v roce 2016 dokazují, že sociální sítě bojují s televizí o dominantní postavení nejen ve způsobu vedení kampaně, ale i v nastolování témat uvnitř společnosti.

Sám Donald Trump se v roce 2017 přiznal, že by se pravděpodobně nestal prezidentem, pokud by neexistoval Twitter. Trumpovo volební heslo „Make America Great Again” na Twitteru zmutovalo v #MAGA, který nyní slouží k (sebe)identifikaci největších Trumpových podporovatelů a k elevaci myšlenek, které symbolizují Trumpovu politiku.

Uživatelé sociálních sítí se různými způsoby stávají aktivními účastníky volební kampaně. Online mohou totiž svému kandidátovi vyjádřit podporu daleko snazší cestou. To vede k vášnivému sdílení, komentování a „lajkování“ statusů, tedy šíření reklamy zadarmo. Pokud kandidát vede online kampaň dobře, zaručí mu to i velké množství finančních darů.

Demokratickému kandidátovi na senátora Texasu, Beto O'Rourkeovi se z drobných darů podařilo vybrat více peněz než kterémukoliv předchozímu kandidátovi na senátora v historii – přes 70 milionů dolarů. Velká část přicházela dokonce i z jiných států než z Texasu. O’Rourke vložil do facebookových reklam téměř stejně peněz, 5,4 milionu dolarů, jako pět dalších, do Facebooku nejvíce investujících kandidátů dohromady. Zatímco texaský kandidát na senátora za republikány Ted Cruz vybral o polovinu financí méně a do reklam na vyhledávači Google investoval na 181 tisíc, což je o sedminásobek méně než O'Rourke. Zároveň Cruzovi rozhodně nepomáhá fakt, že s technologiemi, občas až tragikomicky, zápasí. Během své prezidentské kampaně v roce 2017 se tomuto za „tradiční rodinné hodnoty” bojujícímu kandidátovi podařilo na jeho osobním twitterovém profilu „olajkovat” pornografické video. Jeho senátorská kampaň také není bez zádrhelů:

Jednou z obrovských výhod vedení kampaně na sociálních sítích je možnost extrémně precizního zacílení reklamy. Díky informacím, které například uživatelé Facebooku dobrovolně dávají, je kterýkoliv kandidát schopen velmi úzké skupině voličů za několik málo centů ukázat sdělení navržené přímo pro ně.

Své fanoušky se snaží dostat k volbám prostřednictvím sociálních sítí i největší republikánská celebrita – Donald Trump. Twitterový účet @realDonaldTrump, který si prezident spravuje sám, se jen hemží výzvami k účasti ve volbách a některá oznámení jsou přímo vyrobená na míru virálnímu sdílení na sociálních sítích. Příkladem může být nedávné oznámení o znovuobnovení ekonomických sankcí na Írán. To Trump ilustroval grafikou silně připomínající seriál Game of Thrones s textem „Sanctions are Coming”.

V neposlední řadě jsou sociální sítě zdrojem kontroverzí díky obrovskému množství falešných zpráv (junk news). Pozn. red.: „Fake news“ se již k označení těchto nepravdivých sdělení nepoužívá vzhledem k politickému zabarvení, který tento výraz získal.

Dle říjnového výzkumu Oxford University spadá až 25 procent obsahu sdíleného na sociálních sítích do kategorie falešných zpráv. Zprávy utvářené profesionálními novináři tvoří 19 procent sdíleného obsahu. Zmíněný výzkum dále uvádí, že obsah pocházející přímo od kandidátů, státních institucí nebo odborníků činí 5 procent sdíleného obsahu. Poprvé v historii se tak sdílí více falešných informací než mainstreamových zpráv.

Na rozdíl od roku 2016, kdy se všeobecně pokládá za největší zdroj falešných zpráv cizí stát (ruští trollové, pozn. red.), v letošních volbách se tyto nepravdivé informace šíří primárně z konspiračních webů a od takzvané alternativní pravice.