Hlavní obsah

Americké volby a střední Evropa. Nervózní jsou hlavně Polsko s Maďarskem

Foto: Profimedia.cz

Český premiér na návštěvě Bílého domu.

Americké prezidentské volby sleduje doslova celý svět. Jak jejich výsledky mohou ovlivnit dění v Evropské unii? Koho si v Bílém domě „více přejí“ ve střední Evropě?

Článek

Za Atlantským oceánem se právě rozehrávají poslední hodiny boje o prezidentské křeslo. V Oválné pracovně Bílého domu by na čtyři roky chtěli usednout Joe Biden a Donald Trump, který obhajuje mandát. Ať už bude výsledek jakýkoliv, bude silně ovlivňovat i dění v Evropě. Jako šéf jedné ze světových mocností má prezident Spojených států enormní vliv po celém světě, ať už se jedná o zahraniční politiku, téma klimatu, nebo vzájemný obchod.

Polsko a Maďarsko

Maďarský premiér Viktor Orbán explicitně podpořil kandidaturu Donalda Trumpa, a to v září letošního roku. „Je dobrý pro střední Evropu,“ cituje Orbána agentura AP. Už v roce 2016 Orbán Trumpa podpořil, a to jako první evropský lídr vůbec.

Oba mají společná témata, jako je imigrační politika nebo boj s terorismem. V roce 2019 navštívil Orbán Trumpa v Bílém domě, což v průběhu vlády Baracka Obamy neudělal. Orbánovo Maďarsko je však v dlouhodobém hledáčku Evropské komise, a to kvůli stále pokračujícímu omezování svobod, například médií nebo menšin.

Také další ze středoevropských lídrů, polský „Richelieu“ a šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, má blízko k republikánskému kandidátovi na prezidenta Donaldu Trumpovi. V roce 2017 Trump navštívil Polsko a zahraniční média popisovala přivítání ze strany Poláků jako velmi „vřelé“. I v těchto vztazích se hovoří zejména o společných tématech Trumpa a aktuální polské vládnoucí garnitury. Kaczyński i Trump jsou „na stejné lodi“ v otázkách migrace, klimatu, ale také co se týče „boje proti levicově liberální politice“.

Vítězství Joea Bidena by pro Orbána i Kaczyńského znamenalo hledat si obtížněji cestu ke společné řeči se Spojenými státy. Demokratický kandidát totiž v rámci předvolebních mítinků jmenoval právě Maďarsko a Polsko, a to v negativním kontextu: „Vidíte, co se děje od Běloruska, přes Polsko a Maďarsko, kde se probouzí totalitní režimy,“ řekl před dvěma týdny Biden.

Otázkou však zůstává, zda si Polsko a Maďarsko bude chtít „hledat“ spojence u jiných velmocí, nebo budou potenciálně chtít zlepšit vztahy s Joem Bidenem. Jde především o vzájemnou spolupráci v rámci NATO.

Například v Polsku je aktuálně stále přítomných 173 členů americké armády. Jedním z výsledků bilaterálního vyjednávání mezi Donaldem Trumpem a polským prezidentem Andrzejem Dudou byla mimo jiné i dohoda o umístění další tisícovky vojáků do Polska. Ti by tam měli být převeleni z Německa.

Více o budoucnosti NATO si přečtěte tady:

Česko a Slovensko

Jak ale upozorňují analytici, pro Českou republiku a Slovensko může být situace diametrálně odlišná od visegrádských partnerů. S Donaldem Trumpem si obě země udržují sice relativně vřelé vztahy, což se dá dokázat na příkladu návštěvy českého premiéra Andreje Babiše v Bílém domě v březnu minulého roku. Vztah ke Spojeným státům by se však velmi pravděpodobně nezměnil ani po případném vítězství Joea Bidena.

Podle analýzy BIRN by Andrej Babiš, případně i slovenský premiér Igor Matovič naopak Spojeným státům mohli sloužit jako most směrem k ostatním členům Visegrádu.

Spolupráce mezi Českou republikou a Spojenými státy je po roce 1989 rozsáhlá. Co se týče ekonomických vztahů, v minulém roce byly USA pro Česko jedenáctým největším exportním partnerem (pro srovnání: Rusko je dvanáctým největším exportním partnerem, Čína sedmnáctá).

Americko-evropské klima

Všechny zmíněné země tzv. visegrádské čtyřky jsou ale samozřejmě především členy Evropské unie. A právě budoucí obyvatel Bílého domu bude pro zahraniční témata i obecně unijní agendu naprosto zásadním hráčem – uvidí se, zda protihráčem, nebo spoluhráčem.

Jedním ze základních témat, na kterých se EU neshodne s Donaldem Trumpem, ale naopak nachází společnou řeč s Joem Bidenem, je klimatická změna a boj s ní. Pro Evropskou komisi je klima a politika s ní spojená jednou z hlavních agend, které vytyčil kabinet pod vedením Ursuly von der Leyenové.

Oproti tomu administrativa Donalda Trumpa například odstoupila od Pařížské klimatické dohody v roce 2019, na níž se v roce 2015 dohodly státy OSN. Ta si klade především společné cíle k dosažení uhlíkové neutrality. Joe Biden má problematiku klimatické změny vysoko ve svém volebním programu a věří v tzv. Green New Deal, tedy americkou obdobu evropského plánu na udržitelnou obnovu – Green Deal.

Související témata:

Doporučované