Článek
Cla jako kompenzaci schválila Spojeným státům Světová obchodní organizace. Jde o cla na dovoz zboží z Evropské unie v hodnotě 7,5 miliardy dolarů ročně.
„Objem cel je poměrně vysoký, týká se to mnoha evropských subjektů, ale jedná se jen o dvě procenta obchodní výměny, takže to není až taková katastrofa,” říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Cla se zaměří především na zboží ze zemí, ve kterých se vyrábějí letadla Airbus, tedy Británii, Francii, Německo a Španělsko.
Spolu s desetiprocentními cly na výrobky leteckého průmyslu ale Spojené státy zavádí i pětadvacetiprocentní clo na průmyslové a zemědělské výrobky.
Dotknou se převážně výrobků s ochrannou známkou, jako je skotská a irská whisky, francouzská vína nebo španělské sýry, které se v Evropě smějí prodávat pod těmito názvy jen v případě, že pocházejí z určitého regionu a vyrábějí se tradičním způsobem.
„U pětadvacetiprocentních cel už je uvedena i Česká republika. Ovlivní nás to jen ve velmi omezené míře, protože se to týká našeho vývozu do Spojených států, konkrétně třeba másla, sýrů a vína. Náš export takového zboží za Atlantik není až tak velký,” uvádí Špicar.
Mnohem horší by podle něj bylo, kdyby prezident Donald Trump uvalil clo ve výši 25 procent na export evropských automobilů. „To už by nás ovlivnilo hodně,” říká.
Evropští politici se zavedení cel snažili do poslední chvíle zabránit. Svá cla zavede Evropská unie podle pátečního vyjádření „v pravou chvíli”. A to kvůli dotacím pro amerického výrobce letadel Boeing.
„Tyto kroky se většinou dějí recipročně, takže se dá očekávat, že Evropa přijde se svými cly hned vzápětí,” uvádí Radek Špicar.
Podle evropské komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové uvalení cel neslouží dlouhodobým zájmům nikoho. Způsobí velmi významné škody v leteckém sektoru USA i EU a budou mít za následek poškození dalších odvětví, která už tak trpí současným obchodním napětím.
„Je to rozhodně krátkozraké řešení, které v konečném důsledku nepomůže nikomu. Problém je v tom, že namísto toho, abychom si spolu sedli k jednomu stolu a problém rozumně vyřešili ku prospěchu obou stran, spolu povedeme obchodní válku,” říká Špicar.
Může vést zavedení cel až k recesi světové ekonomiky? I na tuto otázku odpovídal Radek Špicar v rozhovoru pro Seznam. Celý rozhovor najdete nahoře ve videu.
