Článek
O tom, že dokument zpravodajců v USA potvrdí princovo zapojení do vraždy, již předem psala agentura Reuters, která se spojila s několika informovanými úředníky. Ti mimo jiné uvedli také to, že hlavní podíl na zprávě měla americká zpravodajská služba CIA. Saúdskoarabské státní zastupitelství a sám korunní princ ovšem i nadále trvají na tom, že o vraždě nevěděli. V roce 2019 však prohlásil, že jakožto vůdce Saúdské Arábie převzal za čin plnou odpovědnost, a to zejména proto, že ho „spáchali jednotlivci pracující pro saúdskoarabskou vládu“.
Tehdy devětapadesátiletý Džamál Chášakdží byl novinářem saúdskoarabského původu u listu The Washington Post. 2. října 2018 byl nalákán do prostor saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu, kde ho následně zavraždil tým agentů. Ti měli vazby na korunního prince Muhammada bin Salmána, jehož politiky byl novinář kritikem, píše agentura Reuters.
Chášakdžího tělo bylo následně rozřezáno a jeho ostatky se nikdy nenašly. Vláda Saúdské Arábie nejdříve vraždu popírala, brzy ale změnila názor a uvedla, že k úmrtí novináře došlo náhodou. Zapojení prince bylo Rijádem odmítnuto a pět mužů odešlo ze soudního procesu s uloženým trestem smrti.
No mention of Khashoggi and the report in the readout of the call between Biden and King Salman. "Affirmed the importance the United States places on universal human rights and the rule of law." pic.twitter.com/3YUHMEny9f
— Alexander Marquardt (@MarquardtA) February 25, 2021
Proces, který celkem s osmi viníky proběhl, byl mezinárodními pozorovateli nazván fraškou, píše NBC News. Prvotně uděleným trestům se odsouzení navíc vyhnuli, jelikož jim Chášakdžího příbuzní měli odpustit. Z trestu, který je měl připravit o život, se tak najednou stalo „jen“ 20 let za mřížemi.
Agnès Callamardová, vyšetřovatelka vraždy z Organizace spojených národů, v roce 2019 obvinila Saúdskou Arábii z „úmyslné a předem plánované popravy“ Chášakdžího a vyzvala k dalšímu vyšetřování. „Existuje dostatek důvěryhodných důkazů o odpovědnosti korunního prince, které vyžadují další vyšetřování.“
Americký Kongres dostal utajovanou verzi zprávy týkající se dané události již koncem roku 2018. Tehdejší Trumpova administrativa následně odmítla požadavky zákonodárců a skupin pro lidská práva na vydání odtajněné verze reportu a nezdálo se, že by se Trumpovy přátelské vztahy se státem na Blízkém východě změnily.
Trump kroky komentoval jako snahu o zachování spolupráce s Rijádem v době zvyšujícího se regionálního napětí s Íránem. Jiným z důvodů bývalého amerického prezidenta byla jeho podpora prodeje zbraní Saúdské Arábii, píše Reuters. Joe Biden už prodej zbraní, které by Saúdská Arábie mohla použít ve válce v Jemenu, zastavil a jmenoval zvláštního zmocněnce pověřeného úkolem vyčerpávající jemenský konflikt ukončit.
Zveřejnění zprávy předcházel čtvrteční hovor amerického prezidenta Joea Bidena s králem Saúdské Arábie Salmánem bin Abd al-Azízem. Biden během něj měl zdůraznit důležitost lidských práv a slíbit, že učiní vztahy mezi oběma zeměmi silnějšími a transparentnějšími. Americký prezident také „potvrdil důležitost, jakou Spojené státy přikládají univerzálním lidským právům a právnímu státu“, uvedl Bílý dům.
Odtajněnou zprávu rozvědek o vraždě novináře Chášakdžího si Biden měl možnost přečíst. Podle CNN a vyjádření Bílého domu ale jméno novináře v hovoru nezaznělo. O záměru uskutečnit první Bidenův oficiální kontakt se Saúdskou Arábií po nástupu do prezidentské funkce informoval Bílý dům již ve středu.
Již během prezidentské kampaně v roce 2020 se nynější americký prezident zavázal, že vztahy se Saúdskou Arábií kvůli vraždě Chášakdžího částečně přehodnotí. Podle NBC také slíbil, že vzhledem k veškerým činům Saúdští Arabové „zaplatí svou cenu a udělá z nich vyvrhele, kterými jsou“.
