Bývalý policista Chauvin bude obviněn z vraždy druhého stupně

Protesty reagující na Floydovu smrt se nejdříve rozšířily z Minneapolisu do desítek dalších amerických měst, o víkendu se pak staly mezinárodním fenoménem. Manifestace odsuzující rasismus a násilí páchané policií na černoších se už kromě USA konaly i ve Francii, Velké Británii, Nizozemsku, Austrálii nebo na Novém Zélandu.

V Londýně dav odpoledne pochodoval centrem města směrem k Trafalgarskému náměstí a u bran Downing Street, kde stojí sídlo britských premiérů, vypukla krátká potyčka mezi demonstranty a policisty.

V nizozemském Rotterdamu musela zasahovat policie proti malé skupině demonstrantů. Ti rozbíjeli výlohy a okna na protest proti kroku úřadů, které manifestaci rozpustily kvůli porušení protikoronavirových restrikcí.

Odpoledne místního času se na svoji domovskou základnu začala stahovat první část vojáků rozmístěná za současné situace v okolí Washingtonu. Další je pak budou následovat v příštích dnech, uvedla AP s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Do oblasti amerického hlavního města bylo po vypuknutí násilností na demonstracích po Floydově smrti přesunuto asi 1300 vojáků.

Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýší obvinění proti bývalému policistovi Minneapolisu Derekovi Chauvinovi na vraždu druhého stupně. Ta je definovaná jako úmyslná vražda, která není plánováná předem. Chauvin je obviněn i ze zabití druhého stupně. Vzhledem k tomu, že americká justice tresty sčítá, hrozí mu za tato obvinění až 50 let vězení.

Podle tweetu senátorky za Minnesotu Amy Klobucharové budou také obviněni další tři policisté, kteří byli do incidentu zapojeni. „Je to další důležitý krok pro spravedlnost,“ napsala na Twitteru bývalá demokratická prezidentská kandidátka Amy Klobucharová.

Bývalý policista byl původně obviněn z vraždy třetího stupně, kterou stát Minnesota definuje jako způsobení smrti osoby „spácháním činu, který je pro ostatní nebezpečný“, bez úmyslu zabít.

Právník Floydovy rodiny zopakoval, že očekává obvinění z vraždy prvního stupně. „Očekávali jsme obvinění z vraždy prvního stupně. Chceme obvinění z vraždy prvního stupně. A chceme, aby byli zatčeni i ostatní policisté, kteří na místě byli,“ prohlásil podle CNN právník Floydovy rodiny Benjamin Crump. „Vyzýváme úřady, aby revidovaly obvinění tak, aby odráželo skutečnou (Chauvinovu) vinu,“ dodal.

Trump pochválil masivní rozmístění jednotek Národní gardy a federálních policejních důstojníků v hlavním městě a poznamenal, že to pro další státy slouží jako modelová ukázka toho, jak zastavit násilí, které provázelo některé protesty. Trump prohlásil, že za zklidněním protestů ve Washingtonu a v dalších městech v uplynulých dnech stálo masivní předvedení síly, a opět kritizoval guvernéry, kteří nevyužili Národní gardu naplno.

„Musíte mít dominantní sílu,“ řekl Trump v rozhovoru s Fox News Radio. „Potřebujeme zákon a pořádek.“

V londýnském Hyde Parku se dnes sešly tisíce lidí, kteří vyjádřili podporu americkým protestům proti policejnímu násilí a upozornili na rasové nespravedlnosti. Organizátoři manifestace a politici vyzývali účastníky, aby dodržovali rozestupy kvůli riziku nákazy koronavirem, záběry z místa ale ukazovaly, že shromážděný dav byl místy poměrně hustý. Britský premiér Boris Johnson prý „naprosto chápe“ potřebu lidí za současných okolností demonstrovat.

Smrt černocha George Floyda po násilném policejním zásahu, která vlnu protestů odstartovala, označil dnes Johnson za něco „otřesného a neomluvitelného“.

Americký ministr obrany Mark Esper dnes oznámil, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákonu o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných demonstrací nasadit armádu. Esper v této souvislosti také poznamenal, že lituje svého dřívějšího označení „bojové pole“ pro místa, která v USA zachvátily současné protesty. Informovala o tom agentura Reuters.

Esper navíc uvedl, že nevěděl, že bude v pondělí fotografován s prezidentem Donaldem Trumpem poté, co pořádkové síly násilně rozehnaly pokojný protest v parku nedaleko Bílého domu, aby se prezident mohl nechat vyfotit s biblí před kostelem. Prezidentovo chování vyvolalo kritiku u církevních představitelů včetně biskupky Mariann Buddeové, do jejíž diecéze episkopální kostel naproti Bílému domu spadá.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí dnes uvedl, že zabití černocha George Floyda policistou odhaluje pravou podstatu vládců Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters.

„Zločin spáchaný proti tomuto černochovi je totéž, co vláda Spojených států dělá zbytku světa,“ prohlásil Chameneí v televizním projevu. „To je pravá podstata a charakter vlády USA, které nyní vychází na povrch,“ dodal.

„Americká vláda se chovala tím nejhorším způsobem vůči vlastním lidem. Lid Spojených států má naprosté právo cítit se zahanben a zostuzen svou vládou, a zejména tou současnou,“ uvedl Chameneí.

Na amerických sociálních sítích se v posledních dnech objevuje řada videí, jež zachycují policejní brutalitu, proti níž se vyjádřili i někteří světoví vůdci. Řada policistů a politiků však rovněž s demonstranty vyjadřuje solidaritu a snaží se situaci zklidnit. Starosta Los Angeles Eric Garcetti v úterý poklekl společně s několika policisty uprostřed davu pokojných demonstrantů. Světová média již dříve oběhly záběry jednoho ze šerifů v Michiganu, který odložil helmu a obušek a zapředl s protestujícími hovor. Podobné případy se objevily na mnoha místech USA.

Sympatii s pokojnými demonstranty vyslovil i někdejší republikánský prezident George Bush mladší. Ve společném vyjádření se svou ženou Laurou napsal, že je šokujícím selháním, že řada černochů v USA stále čelí obtěžování a výhrůžkám. „Doktrína a návyky rasové nadřazenosti, které kdysi málem rozdělily naši zemi, nadále ohrožují naši Unii,“ napsal exprezident s odkazem na občanskou válku z 60. let 19. století. Vyzval proto Američany, aby zahájili „odvážné a kreativní úsilí“ odbourat nerovnosti zakořeněné ve společnosti.

Experti a vládní činitelé se stále více obávají, že současné nepokoje ve Spojených státech mohou urychlit šíření koronaviru. USA jsou přitom nejvíce zasaženou zemí na světě s asi 1,83 miliony potvrzenými případy nákazy a více než 106 000 zemřelými v souvislosti s covid-19. Riziko šíření infekce zvyšuje velká koncentrace lidí na jednom místě, zvýšený počet zatčených osob či používání slzného plynu policií, napsal list The Guardian.

„Tohle je nejhorší věc, která se mohla stát,“ řekl expert na pandemie z michiganské univerzity Howard Markel. „Nemůžeme určit, kolik z těch lidí jsou přenašeči nákazy bez symptomů,“ prohlásil o účastnících protestů, jež vypukly v desítkách amerických měst a na nichž se na některých místech schází až desetitisíce lidí.

Čínský ministr zahraničí vyjádřil naději, že Spojené státy přijmou konkrétní opatření proti rasové diskriminaci. „Doufáme, že vláda USA přijme konkrétní opatření ke splnění svých závazků vyplývajících z mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, aby byla chráněna zákonná práva menšin,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.

Čína „bude vždy stát proti rasové diskriminaci“, řekl Čao na pravidelném tiskovém brífinku ministerstva zahraničních věcí. Čína tradičně označuje rasismus jako problém západních zemí, ačkoli sama čelí těžké kritice za zacházení s Afričany na území jejich země. Minulý měsíc byli Afričané v jihočínském Kuej-čou nuceni k testům na koronavirus a povinné čtrnáctidenní karanténě bez ohledu na jejich cestovní historii. Majitelé domů tyto Afričany navíc vyhodili z bytů, hotely je odmítaly přijímat. Tento incident narušil čínsko-africké vztahy a africké země požadují po Číně na tuto situaci reakci. Čína se zatím neomluvila ani nepřipustila, že by k diskriminaci došlo.

Další kritice Čína čelí za zacházení s Ujgury v Sin-ťiangu. Spojené státy jsou mezi 23 zeměmi, které se přidaly k prohlášení k OSN vyjadřujícímu znepokojení z porušování lidských práv v Sin-ťiangu.

Papež František dnes ráno ve Vatikánu promluvil o „tragické smrti“ George Floyda. „Drazí bratři a sestry ve Spojených státech, s velkým znepokojením jsem byl svědkem sociálních nepokojů ve vašem národě v posledních dnech po tragické smrti pana George Floyda,“ řekl.

„Přátelé, nesmíme tolerovat a zavírat oči před rasismem v jakékoliv formě a přitom tvrdit, že hájíme posvátnost každého lidského života. Musíme uznat, že násilí posledních dnů je zničující. Násilím nic nezískáme, jen ztrácíme.“ Dodal, že se za duši George Floyda modlí stejně jako za všechny, kteří přišli o život „ve hříchu rasismu“.

I osmou noc po smrti George Floyda demonstranti porušili zákaz vycházení a vyrazili do ulic hlavních amerických měst. Oproti předchozím dnům byl ale průběh demonstrací méně násilný a nedošlo k tolika policejním střetům. Situace byla klidnější i v Atlantě, New Yorku, Clevelandu a několika kalifornských městech, kde se o víkendu situace vyhrotila v násilné konfrontace a rabování.

Ve Filadelfii vyvrcholily protesty devítiminutovým tichem. V Los Angeles skupina demonstrantů poklekla s rukama vzhůru na znamení míru před domem starosty Erica Garcettiho. V Atlantě, kde bylo před několika dny zapáleno policejní auto, ulicemi procházely protestující davy. V New Yorku po pondělním rozsáhlém rabování a ničení majetku vypadalo úterý úplně jinak, oznámil starosta Bill de Blasio. Lidé prošli přes Manhattan, někteří majitelé obchodů, místní a příznivci lemovali boky ulic a demonstranty povzbuzovali.

V některých městech, včetně Washingtonu, Milwaukee a Wisconsinu, ke střetu mezi policií a demonstranty ale docházelo i v úterý.

Jako formu vyjádření svého názoru ohledně počínání Donalda Trumpa během nepokojů ve Spojených státech zvolil kanadský premiér Justin Trudeau ticho.

Reportér vyzval premiéra k okomentování kroků přijímaných Trumpovou administrativou. Následovalo jen 21 sekund trvající ticho.

Stovky demonstrantů v Seattlu jako ochranu proti policistům a bezpečnostním silám používajícím pepřové spreje zvolily deštníky. Už v průběhu demonstrací účastníci skandovali: „Už žádný plyn!“ Tato scéna připomíná loňské protesty v Hongkongu, během kterých se prodemokratičtí protestující před bezpečnostními silami města chránili deštníky.

Starosta města prodloužil zákaz vycházení po desáté hodině až do soboty.

Policie se ve Washingtonu chystá rozehnat demonstrující, kteří i v pozdních hodinách protestují navzdory zákazu vycházení. Zákaz je platný od sedmé hodiny večerní, ve Washingtonu je však rušno i v jednu hodinu ráno. Okolo parku Lafayette, který se stal v posledních dnech útočištěm ne vždy poklidných demonstrací, nově stojí plot. Na jedné straně policisté, na druhé skupiny vyjadřující svůj názor na zabití George Floyda.

Redaktor CNN popsal, že skupina přibližně o 250 lidech na policisty křičí přes plot. Situace se zhoršila krátce poté, co vzduchem začaly létat projektily, na což policisté reagovali použitím řádných dávek pepřového spreje. „Teď vidíte, jak vypadá odpověď od Národní gardy D.C.,“ řekl reportér CNN Alex Marquardt. „Přítomna je jen vojenská policie.“ Protestující těm, kteří byli pepřovým sprejem zasaženi, pomáhají vymývat obličej vodou.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová včera směrem k protestům ve Spojených státech pronesla, že jsou jen důkazem „dvojího metru“ cizích vlád, které kritizují Peking za potlačování demonstrací v Hongkongu. „Nepokoje ve Spojených státech jen zřetelně ukazují přístup dvojího metru,“ řekla Lamová pro média. „Vidíme, jak reagují místní úřady. Ale když Hongkongem zmítaly nepokoje minulý rok, do jaké pozice že se to stavěly?“

USA v loňském roce ostře odsoudily stupňující se násilí mezi policií a protestujícími po měsíčních demonstracích proti úsilí Pekingu získat větší kontrolu nad Hongkongem. Lamová také zkritizovala, že se Trump navzdory svým předešlým názorům o policejním násilí v Hongkongu nebrání přítomnosti donucovacích orgánů v ulicích amerických měst. „Národní bezpečnost vlastní země berou velice vážně, ale na bezpečnost naší země, zejména co se týče situace v Hongkongu, se dívají zkresleně,“ řekla na adresu americké vlády.

Přestože počet demonstrujících v Los Angeles výrazně klesl, skupina lidí vytrvale protestuje dál. Část z nich si pro svůj protest vybrala sídlo starosty, kde lidé zůstávají i hodiny po zákazu vycházení. Protesty během dne byly mírumilovné a bez problémů, s blížící se tmou a přítomností policie ale houstne napětí, napsala korespondentka CNN Kyung Lahová.

Policie se seřadila do formace a zdá se, že se chystá rozehnat protestující, kteří několik hodin klečí na zemi s rukama vzhůru. „Jsou slyšet sirény, policie se evidentně chystá zatýkat, protože lidé porušují zákaz vycházení,“ řekla Lahová. Starosta Los Angeles Eric Garcetti dříve řekl, že je „hrdý“ na pokojné protestující, na protesty a svobodu projevu mají lidé právo, dodal.