Článek
Obě komory amerického Kongresu aktuálně ovládá Republikánská strana. V Senátu (horní komora) drží 51 křesel a ve Sněmovně reprezentantů (dolní komora) 236 křesel. Ve volbách, které přicházejí v polovině Trumpova prezidenství, je v jeho zájmu jednoznačně obhajoba republikánské většiny v obou komorách.
Demokraté by v případě získání většiny v jakékoliv komoře mohli vcelku bez překážek zahájit vyšetřování aktivit jak samotného Donalda Trumpa, tak členů jeho administrativy. Většina v Senátu také vládnoucí straně umožní například dosadit, nebo zablokovat prezidentem navrhovaného kandidáta na post soudce amerického Nejvyššího soudu.
Američané o složení Kongresu rozhodují každé dva roky, ze Sněmovny reprezentantů je k dispozici vždy plný počet 435 křesel, ze Senátu se volby dotýkají jeho jedné třetiny. Letos se k předem plánovaným 33 senátorským křeslům přidaly další dvě, které jejich držitelé předčasně opustili.
Demokratům dodaly v posledních měsících naději vysoké preference v předvolebních průzkumech a také nečekané vítězství v doplňovacích volbách na dvě volná místa v Senátu ve státech, které v roce 2016 pomohly Trumpovi do Bílého domu.
Senát si republikáni nejspíše udrží
Nadcházející volby do Senátu už ale pro demokraty tak pozitivně s ohledem na zisk většiny nevypadají. Hrát se bude celkem o 35 míst a demokraté aktuálně drží 26 z nich. Vítězný scénář tak vyžaduje obhajobu všech mandátů a obrání republikánů o další dva.
Organizace zaměřující se na interpretaci předvolebních nálad Cook Political Report (CPR) předvídá, že demokraté budou mít po volbách 44 míst a republikáni 49. U sedmi senátorských křesel CRP nefavorizuje ani jednu stranu.
Vzhledem k množství senátních křesel, které musí letos demokraté hájit, se většina odhadů přiklání ke scénáři, kdy si většinu v Senátu udrží republikáni.
Demokraté budou v Senátu obhajovat 26 křesel, republikáni oproti tomu pouze 9.
Demokraté mají šanci ve Sněmovně reprezentantů
V případě voleb do Sněmovny reprezentantů ale vypadají šance demokratů o poznání lépe. Napovídá tomu zejména historická zkušenost. Straně vládnoucího prezidenta se při takzvaných „midterms“ v dolní komoře často příliš nedaří.
Pro ovládnutí sněmovní většiny potřebuje Demokratická strana ke svým stávajícím 193 místům získat z republikánských vod dalších 25 křesel.
K zisku těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů demokraté potřebují ke stávajícím křeslům přidat dalších 25.
Demokratům nahrává i skutečnost, že mnoho republikánů ve Sněmovně už nebude obhajovat svůj mandát. Kandidáti bez této výhody svedou bitvu celkem o 42 republikánských křesel. Osm z nich je navíc v okrscích, které v roce 2016 volily pro demokratku Hillary Clintonovou a dalších třináct z okrsků, kde Trump získal méně než 55 procent hlasů.
CPR připomíná, že od roku 1992 hájila strana vládnoucího prezidenta dva roky po jeho zvolení celkem třiadvacet sněmovních míst v okrscích, které v prezidentských volbách ovládl nezvolený kandidát, a neobhájila ani jedno jediné křeslo.
Křesla ztrácel Bush i Obama
Strana vládnoucího prezidenta obzvláště trpí, pokud je s jeho prací spokojeno méně než 50 procent lidí, připomíná agentura Bloomberg.
V roce 2010 ztratili demokraté v dolní komoře hned 63 křesel a podporu Baracku Obamovi tehdy vyjádřilo 45 procent amerických občanů.
Podle společného průzkumu The Washington Post a ABC News zveřejněného 31. srpna je s odvedenou prací Donalda Trumpa v prezidentském úřadu spokojeno pouze 36 procent dotázaných. Ještě v dubnu se pro Trumpovu podporu v průzkumu obou médií vyslovilo 40 procent dotázaných.
Z republikánských prezidentů ztratil své straně křesla ve Sněmovně reprezentantů za podobné popularity, jakou má nyní Trump, například George Bush mladší. V roce 2006 ho kladně hodnotilo 38 procent Američanů a republikáni ztratili 30 míst.
Lze předpokládat, že republikáni vyjdou z voleb do Sněmovny oslabení. Jestli se ale demokratům podaří získat nad dolní komorou kontrolu, ukáže až 6. listopad.
