Článek
Americké kanceláře a „open space“ prostory zely dlouhé týdny prázdnotou. A lidé je na začátku pandemie opouštěli dost narychlo. Opuštěné ale zůstaly i odpadní systémy, klimatizace a jiné nezbytné součásti budov. Ty však podle odborníků nejsou konstruovány na to, aby byly dlouhou dobu mimo provoz a bez kontroly.
Legionelóza v potrubí a odpadech
Americký deník The New York Times (NYT) přichází s varováním o jiném zdravotním riziku než koronavirovém – legionelóza patří mezi největší z nich. Onemocnění dýchacích cest, které zaviní bakterie. Ty se množí právě například v potrubí a odpadních cestách.
„Budovy nejsou navrženy na to, aby stály několik měsíců opuštěné,“ říká pro NYT Andrew Whelton z Purdue University. Vědci i zdravotníci tak varují před rychlým návratem do pracovišť, kde v potrubí dlouho nehybně stála voda. Problém se však netýká pouze kanceláří, stejně opuštěné byly potrubní systémy i v hotelech nebo tělocvičnách a posilovnách.
Legionelóza postihne každý rok asi 52 tisíc Američanů. Není však přenosná z člověka na člověka. Velké množství lidí se většinou nakazí během havárie vody nebo jiných problémů týkajících se potrubních cest.
Například v září minulého roku se v Severní Karolíně nakazilo legionelózou 135 lidí a čtyři lidé zemřeli. Podobně jako u koronavirové nákazy jsou nejohroženější skupinou lidé s nízkou imunitou.
Nebezpečí pro vyléčené z koronaviru
To se může týkat i těch, kteří si prošli nemocí covid-19 v minulých týdnech. „Takoví lidé by mohli být citlivější, půjdou zpět do práce a hrozí jim jiná nákaza,“ komentuje pro NYT Caitlin Proctorová, spolupracovnice Andrewa Wheltona z Purdue University.
Proč se bakterie nemnoží v potrubí běžně? Pokud jsou budovy v provozu, starají se o ně uklízeči a uklízečky, kteří do potrubních cest pravidelně vlévají dezinfekci, jež bakterie ničí. Během karanténních opatření však budovy nikdo nespravuje. Dezinfekce se ve vodě neudrží příliš dlouho a bakterie mají „volné pole působnosti“.
Vědci však dodávají, že při tak dlouhé uzavírce budov se v potrubí mohly namnožit bakterie, které dosud neznají. „Ekosystém se může změnit. My sledujeme jeden organismus, ale může se objevit úplně jiný organismus,“ vysvětluje Proctorová.
Přestože se správci budov snaží prostředí připravit pro pracovníky, často nemají žádný návod. Zdravotníci a odborníci z univerzity se snaží pomoci a vymyslet účinný prostředek pro prevenci množení bakterie. Ani oni však nemohou brát v potaz všechny možné potrubní systémy, které jsou instalovány v kancelářských budovách.
Navíc varují, že přestože se problém může nakonec týkat jen hrstky budov, s hromadným návratem zaměstnanců v jednu chvíli mohou nastat problémy.
