Článek
Spojené státy největší vojenské letiště v zemi zcela vyklidily, píše BBC. Odsun USA ze země je tak podle médií téměř hotov již dva měsíce před původně oznámeným termínem, který prezident Joe Biden stanovil na 11. září.
„Slyšeli jsme nějaké zvěsti, že Američané Bagrám opustili. Nakonec jsme v sedm hodin ráno pochopili, že je to potvrzeno, že jsou již pryč,“ řekl nový velitel Bagrámu generál Asadulláh Kohistání, podle něhož hrozí, že na Bagrám po odjezdu amerických vojáků Tálibán zaútočí.
Mluvčí americké armády v Afghánistánu Sonny Leggett agenturu AP v odpovědi na dotaz týkající se nočního stažení odkázal na dřívější prohlášení – v něm stálo, že americké jednotky koordinovaly odchod z různých základen s afghánskými představiteli. V něm se uvádělo, že předání několika základen bylo již v procesu.
Kohistání trval na tom, že Afghánské národní bezpečnostní síly dokážou silně opevněnou základnu udržet navzdory řadě vítězství Tálibánu z posledních dnů. Součástí letiště je také věznice asi s 5 000 vězni, z nichž mnozí jsou údajně Tálibánci.
90 procent americké armády Afghánistán opustilo
Nejnovější vzestup Tálibánu přichází v době, kdy se ze země stahují poslední jednotky Severoatlantické aliance (NATO). Do minulého týdne již většina vojáků NATO v tichosti odešla. Poslední američtí vojáci pravděpodobně zůstanou, dokud nebude dokončena dohoda o ochraně kábulského mezinárodního letiště.
Americká armáda v úterý oznámila, že z Afghánistánu již stáhla více než 90 procent svého personálu i vybavení. Mezitím na severu Afghánistánu radikální hnutí Tálibán v posledních týdnech dosahuje významných úspěchů, jeden okres za druhým padá do jeho rukou. Tálibán tvrdí, že za posledních 24 hodin obsadil více než 10 nových okresů.
Jen za poslední dva dny přes 1 000 afghánských vojáků uprchlo do sousedního Tádžikistánu. Podle prohlášení tádžické pohraniční stráže se vojáci stáhli za hranice, aby si „zachránili život“. Tádžikistán v reakci na poslední vývoj událostí v Afghánistánu nařídil mobilizaci 20 000 záložníků, kteří mají pomoci zvýšit ostrahu na hranicích.
„V boji je to někdy krok vpřed a několik kroků zpět,“ řekl Kohistání s tím, že afghánská armáda mění svou strategii a zaměřuje se na strategické okresy. Trval na tom, že ztracené okresy armáda v příštích dnech znovu dobude. Neuvedl však, jak toho dosáhne.
V katarském hlavním městě Dauhá byla minulý týden obnovena mírová jednání mezi zástupci Tálibánu a afghánské vlády. Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid řekl BBC, že týmu vyjednávajícímu jménem afghánské vlády předloží plán, o němž budou obě strany nyní jednat.
Kohistání uvedl, že Spojené státy zde zanechaly hromady věcí, které odlétající americká armáda sepsala. Na seznamu, jež čítá až 3,5 milionu položek, se nachází desítky tisíc lahví vody, energetických nápojů a vojenských hotových jídel.
„Když se řekne 3,5 milionu položek, jsou to všechny drobné předměty, zaznamenán je každý telefon, každá klika, každé okno a dveře v kasárnách,“ řekl Kohistání.
Mezi velké předměty, které tu zůstaly, patří tisíce civilních vozidel a stovky obrněných vozidel. K mnohým z nich ale chybí klíče. Podle Kohistáního za sebou USA zanechaly také ruční zbraně a munici, těžké zbraně ovšem odcházející vojáci odstěhovali. Munici do zbraní, které Afgháncům americká armáda nechtěla zanechat, Američané vyhodili do povětří.
Afghánci odchod Američanů kritizovali
Afghánští vojáci, kteří se v pondělí potulovali po základně, kde kdysi působilo až 100 000 amerických vojáků, velmi kritizovali způsob, jakým USA Bagrám opustily. Američané totiž odešli v noci, aniž by o tom informovali afghánské vojáky pověřené hlídáním perimetru.
„Během jediné noci ztratili veškerou dobrou vůli, a to tím, že odešli tak, jak odešli. Odešli v noci, aniž by o tom řekli afghánským vojákům, kteří venku oblast hlídali,“ řekl afghánský voják Naematullah, který AP požádal, aby bylo použito pouze jeho jedno jméno.
Než afghánská armáda mohla nad letištěm vzdáleným asi hodinu jízdy od afghánského hlavního města Kábulu převzít kontrolu, vtrhli tam lidé, kteří podle afghánských vojenských představitelů plenili jeden barák za druhým a prohrabávali obří stany. Armáda je poté vyhnala.
„Nejdříve jsme si mysleli, že jsou to Tálibánci,“ řekl AP Abdul Raouf, který je vojákem již 10 let. Američané mu prý zavolali z kábulského letiště a řekli: „Jsme tady na letišti v Kábulu.“
„Během 20 minut po pátečním tichém odjezdu amerických jednotek zhasla elektřina a základna se ponořila do tmy,“ řekl Raouf, který sloužil také v baštách Tálibánu v provinciích Hílmand a Kandahár.
Náhlá tma byla podle Raoufa pro lupiče jako signál. Vnikli ze severu, prorazili první bariéru, vyplenili budovy a vše, co nebylo přibité, naložili do nákladních aut. Řada věcí ze základny prý skončila na nedalekých šrotištích nebo v obchodech se zbožím z druhé ruky.
V pondělí, tři dny po odchodu Američanů, afghánští vojáci stále sbírali hromady odpadků, mezi nimiž byly prázdné lahve od vody, plechovky a prázdné energetické nápoje.
Kohistání mezitím řekl, že téměř dvacetileté angažmá USA a NATO v Afghánistánu oceňuje, ale nyní nastal čas, aby sami Afghánci zvýšili úsilí. „Musíme vyřešit náš problém. Musíme zabezpečit naši zemi a znovu ji vybudovat vlastníma rukama,“ řekl Kohistání.
Burger King i Pizza Hut
V době svého největšího rozmachu byla základna Bagrám domovem desítek tisíc vojáků. Ze základní afghánské letecké základny se stala miniaturním městem s bazény, kiny, lázněmi a prodejnami rychlého občerstvení Burger King a Pizza Hut.
Zařízení o velikosti malého města využívaly výhradně jednotky Spojených států a NATO. Jeho rozloha je mimořádná, jsou zde dvě vzletové a přistávací dráhy a více než 100 parkovacích míst pro stíhačky s ochrannými stěnami. Jedna ze dvou vzletových a přistávacích drah je dlouhá 3,5 kilometru. Nachází se tu i nemocnice s 50 lůžky a obří stany naplněné zásobami.
Letiště podle BBC vybudoval v 50. letech 20. století Sovětský svaz. V 80. letech se stalo jeho hlavní základnou. Později jej obsadila afghánská vláda, kterou Moskva tehdy podporovala. Nakonec letiště skončilo v rukou Tálibánu, když se hnutí v polovině 90. let dostalo k moci.
Po invazi v roce 2001 kontrolu nad leteckou základnou převzaly USA a přeměnily ji v rozsáhlý komplex, z něhož proti Tálibánu vedly válku.
