Článek
Ani po více než sedmdesáti letech rodiny padlých vojáků z druhé světové války neztrácejí naději na získání jejich ostatků. Americké úřady věří, že z celkového počtu 83 000 neidentifikovaných ostatků by mohly přiřadit ke jménům více než polovinu.
„Prakticky pokaždé, když zachráníme něčí ostatky, zachráníme také materiály, které se k nim vážou. Všechno to je součást celého balíčku věcí, které musíme prozkoumat kvůli identifikačnímu procesu,“ vysvětluje proces návratu ostatků forenzní antropoložka Penny Minturnová.
Moderní snahy o identifikaci ostatků započaly v roce 1973. Tehdy se americká vláda snažila identifikovat oběti bitvy o Pearl Harbor. V roce 2012 se k jejím snahám přidal i tým na letecké základně Offutt ve státě Nebraska.
Právě tamější laboratoři se nedávno povedlo úspěšně identifikovat jednoho z padlých amerických seržantů. Z analýzy historických dat a ostatků nalezených v roce 1946 v Německu vědci zjistili, že seržant americké armády Melvin Anderson zemřel uvnitř tanku při jedné z bitev v Hürtgenském lese na německo-belgických hranicích.
„Můžeme pak říct, že tenhle člověk je z Anglie, tenhle je z Guamu nebo že tenhle je z Iowy nebo východní Nebrasky,“ popisuje důležitost této práce Carrie Brownová.
Práce forenzních vědců se může pyšnit velkou úspěšností. Z 59 identifikovaných obětí v roce 2013 se dostali postupně až na 183 ročně. Laboratoře spolu s americkým Kongresem doufají, že toto číslo zvednou až na 200 obětí ročně.
