Američané narazili v OSN, nedokázali prodloužit zbrojní embargo vůči Íránu

Zbrojní embargo, které je zakotveno v jaderné dohodě Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015, má vypršet 18. října. Prodloužení zákazu však v Radě bezpečnosti OSN narazilo, hlasování je považováno za diplomatickou prohru USA.

Státníci „jaderných“ velmocí nyní zvažují uspořádání mimořádného videosummitu, kde by politici mohli jednat, jak hrozící konflikt vyřešit.

Írán samozřejmě výsledek posledního hlasování přivítal.

„V 75leté historii OSN nebyla Amerika nikdy tak izolovaná,“ napsal na Twitteru mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Músaví. Íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí označil výsledek hlasování za debakl pro USA a jasné odmítnutí jednostranných řešení.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který je nyní na cestě po střední Evropě, označil hlasování za „neomluvitelné“ selhání Rady bezpečnosti. Na Twitteru napsal, že rada „umožnila největšímu světovému sponzorovi terorismu, aby kupoval a prodával smrtící zbraně“. „Amerika bude nadále pracovat na tom, aby tento omyl napravila,“ dodal.

Za selhání Rady bezpečnosti označil výsledek hlasování také izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan. Rozhodnutí podle něj dál destabilizuje Blízký východ a posílí šíření násilí ve světě.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek navrhl uskutečnění videosummitu. Zúčastnit by se ho měli kromě Ruska také lídři USA a zbývajících zemí, které se účastní jaderné dohody - Británie, Francie, Číny, Německa a Íránu. Cílem summitu má být podle Putina vyhnout se další „konfrontaci a eskalaci“ v OSN. Ochotu zúčastnit se jednání už vyjádřil například francouzský prezident Emmanuel Macron.

O prodloužení embarga usilují i evropští členové RB OSN. Británii, Francii a Německu ale na předložené americké rezoluci vadilo, že měla zákaz obchodování se zbraněmi prodloužit na neurčito. Německý velvyslanec při OSN Günter Sautter po hlasování uvedl, že Německo je odhodláno k dodržování jaderné dohody, ale je i nadále hluboce znepokojeno íránským dovážením zbraní do Jemenu, Libanonu, Sýrie a Iráku. V Evropské unii platí zvláštní zákaz prodeje zbraní do Íránu do roku 2023.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa prodloužení zbrojního embarga OSN vůči Íránu prosazuje již delší dobu. Míní totiž, že jeho zrušení islámské republice umožní získat zbraně, které mohou přispět k eskalaci konfliktů na Blízkém východě. Washington pohrozil, že pokud RB OSN embargo neprodlouží, spustí skrze jadernou dohodu proces k reaktivaci všech sankcí OSN vůči Íránu, včetně zbrojního embarga. Podle diplomatů by tak mohly USA učinit příští týden, budou však čelit složité bitvě, napsala agentura Reuters. „V nadcházejících dnech Spojené státy dodrží slib, že se před ničím nezastaví, aby embargo prodloužily,“ uvedla po hlasování velvyslankyně USA při OSN Kelly Craftová.

Íránský velvyslanec Ravančí ale uvedl, že by byl takový postup ze strany USA nelegální, neboť Washington již v roce 2018 od dohody odstoupil. Tohoto názoru je i řada západních diplomatů. Podle agentury DPA by v krajním případě mohly evropské země americké sankce vůči Íránu ignorovat, což by mohlo zvýšit napětí ve vzájemných vztazích těchto spojenců.

„Americkým cílem zjevně bylo předložit usnesení, které selže, ale poskytne jim výmluvu, až příští týden reaktivují sankce skrze jadernou dohodu,“ řekl Richard Gowan z nevládní organizace Crisis Group. „Je jen trochu trapné, že usnesení selhalo v takové míře,“ dodal. Pokud USA opravdu sankce zpětně reaktivují, mohlo by to podle Gowana vést k situaci, kdy nebude o sankcích vůči Íránu v RB OSN existovat dohoda, přičemž USA sankce budou považovat za platné a zbytek států nikoli.