Článek
Dotace u nás dostanou jen domovy provozované kraji či obcemi. Někdy pak zbytečně plýtvají veřejnými prostředky. Soukromé domovy na dotace nedosáhnou, a tak šetří - často i na službách. Někde klienti doslova živoří.
Nevyrovnaná je i nabídka míst. V bohatých městech jako Praha je jich tolik, že si jednotlivé domovy přetahují klienty. Jinde se na umístění čeká měsíce.
Důvody v rozhovoru popisuje Jaroslava Jůzová, jednatelka společnosti Alzheimercentrum. Podle ní stát nemá jasnou koncepci péče, rozhodování nechává na krajích. „Máme 13 státečků, do nichž stát posílá peníze a nechá je řešit sociální politiku,“ říká.
Spoluzakladatelka Alzheimercentra patří k nejzkušenějším ve službách pro seniory u nás. Firma je na trhu přes dvacet let, má devět zařízení pro lidi s demencí a čtyři další připravuje. V pobytových službách pro psychicky nemocné je lídrem trhu.
Letos na jaře Alzheimercentrum ovládla finanční skupina Unicapital olomouckého podnikatele Pavla Hubáčka (mj. majitel banky Creditas).
Obor je celkově v pohybu: Rakouská SeneCura nedávno koupila dva menší konkurenty a konsoliduje síť dvou desítek seniorských domovů. Někteří soukromníci naopak zařízení zavírají, protože je nejsou schopni ufinancovat.
Stát v Česku provozuje zhruba dvě třetiny pobytových zařízení pro lidi s Alzheimerem, o zbytek se dělí soukromníci a církev.
Poptávka poroste
Poptávka po místě v domovech, zvláště pro psychicky nemocné, poroste. Podle analýzy společnosti GrandPark je u nás dnes kolem 50 tisíc neuspokojených žádostí o lůžka.
V populaci však přibývá seniorů včetně lidí s Alzheimerem. Těch u nás bude podle České alzheimerovské společnosti v roce 2035 zhruba 260 tisíc - o 100 tisíc víc než dnes. Počet potřebných lůžek se ztrojnásobí, tvrdí studie GrandParku.
„Alzheimer je skrytá epidemie, ale my nejsme připraveni ani na současný stav, natož na růst,“ varuje i Jůzová. „Chybí regulace ze strany státu, chybí systémová kontrola financí, neřeší se prevence,“ vypočítává.
Šéfka Alzheimercentra v rozhovoru (viz video nad tímto textem) také radí, jak poznat nekvalitní zařízení, v němž hrozí špatná péče. A podle čeho se řídit při výběru těchto služeb.
