Alžběta II., Putin nebo Trump. Poselství ke konci roku napříč světem

Co hlava státu, to jiný termín poselství zemi. Tak by šla popsat tradice prezidentských projevů v české historii. Tu započal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který prostřednictvím rozhlasu mluvil k Čechoslovákům vždy 26. prosince.

Termín promluvy k národu na Nový rok změnil první komunistický prezident Klement Gottwald, první novoroční projev zazněl 1. ledna 1949, termínu se drželi všichni komunističtí prezidenti. Na Nový rok pak svou řeč každoročně pronesli i první dva porevoluční prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. K prvorepublikové tradici vánočního poselství se po svém zvolení vrátil prezident Miloš Zeman.

Zřejmě nejznámějším novoročním projevem české a československé historie je poselství Václava Havla z roku 1990. „Milí spoluobčané, čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž: jak naše země vzkvétá, kolik dalších milionů tun oceli jsme vyrobili, jak jsme všichni šťastni, jak věříme své vládě a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá,“ zaznělo v prvním porevolučním projevu.

Velká Británie

O den dříve než poselství Miloše Zemana dorazí do nejen britských domácností vánoční projev královny Alžběty II. Jako první předstoupil před občany britského impéria ve vánočním čase dědeček současné panovnice Jiří V. v roce 1932. O dvacet let později už se ale k Britům a zemím Commonwealthu rozhlasem donesl hlas mladé Alžběty II., o dalších pět let později projev královny poprvé odvysílala televize. Novoroční projev má pak v Británii na starost předseda vlády.

V často velmi osobním projevu britská královna zmiňuje nejen dění v domovské zemi a Commonwealthu, ale často se ve své řeči dostane i daleko za hranice britského impéria. V roce 1968 například Alžběta II. připomněla vraždu bojovníka za lidská práva Martina Luthera Kinga jr., v roce 1985 zase královna zmínila ničivým zemětřesením zasažené Mexico City, výbuch sopky v kolumbijské Tolimě nebo hladomor v Africe.

Zřejmě nejosobnější pak bylo padesáté vánoční poselství Alžběty II. v roce 2002. V projevu zachycujícím témata radosti a smutku panovnice mluvila o „osobní ztrátě“. V únoru totiž nejdříve zemřela její sestra Margaret a v březnu pak její matka Alžběta, známá jako královna matka. Ve své loňské řeči pak královna kromě zmínky o 75. výročí Dne D mluvila i o změně klimatu. „Výzvy, jimž čelí mnoho lidí dnes, mohou být jiné než ty, kterým čelila moje generace,“ řekla Alžběta II. „Překvapilo mě ale, jakou odpovědnost projevují nové generace tváří v tvář změnám životního prostředí a klimatu,“ dodala panovnice.

Španělsko

Ještě o den dříve než ve Spojeném království se k lidem dostane poselství panovníka ve Španělsku. Královský projev, který poprvé zazněl v roce 1975, vysílají všechny španělské televize. Embargo padá vždy 24. prosince ve 21 hodin. Letošní projev krále Filipa VI. se bude pravděpodobně týkat především koronavirové pandemie, Španělsko totiž patří mezi nejhůře zasažené země světa, počet obětí se zde blíží 50 tisícům.

V minulosti pronesl nejvýraznější projevy otec současného panovníka Juan Carlos I., v roce 2004 mluvil k zemi, která byla ještě stále v šoku z teroristických útoků v Madridu, jež si vyžádaly 193 obětí. Poselství Juana Carlose I. byla ale často také terčem satirických časopisů a parodií. Král totiž každý svůj projev začínal slovy „La reina y yo“, tedy „královna a já“, po čemž humoristický týdeník El Jueves dokonce pojmenoval satirický komiks. Od roku 2015 tak jeho nástupce Filip VI. začíná projevy slovy „Buenas noches“, tedy „dobrý večer“.

Spojené státy americké

Ve stejný den, kdy si Američané rozbalují vánoční dárky, mluví ke svým občanům prezident Spojených států, tato tradice započala ve 30. letech minulého století. Se svým úřadem se v lednu rozloučí prezident Donald Trump, pro něho tak půjde o poslední vánoční projev v pozici prezidenta. Nedílnou součástí poselství, které tradičně přednáší prezident společně s první dámou, je kromě shrnutí událostí uplynulého roku také pozdrav americkým vojákům v zámoří.

„Zastavme se, abychom vzdali hold všem odvážným mužům a ženám v našich ozbrojených silách, kteří nadále bojují za naše ceněné svobody. Jako vrchní velitel je zdravím a děkuji jim za jejich službu. Děkuji také jejich rodinným příslušníkům za společné oběti v této ušlechtilé misi, zejména během vánočních svátků,“ řekl prezident Trump v loňském poselství.

Francie

Mnohem více politicky zaměřený je tradiční silvestrovský projev francouzského prezidenta, což je dáno státním zřízením země. V loňském poselství Emmanuel Macron například slíbil prosadit důchodovou reformu navzdory rozsáhlým protestům odborů, kdy uvedl, že doufá v „rychlý kompromis“. Ve svém projevu hlava státu zmínila i otázky zahraniční politiky, kdy slíbila posílit vzájemné vztahy s Británií i po brexitu.

Letos bude Macron svou řeč pronášet v situaci, kdy se Francie, která zaznamenala už přes 60 tisíc obětí, nadále potýká s pandemií koronaviru. Stále v zemi platí celostátní zákaz vycházení mezi 20:00 a 6:00, výjimkou bude pouze Štědrý den. Podle průzkumů navíc nadále pokračuje pokles Macronovy popularity.

Rusko

V Rusku novoroční poselství prezidenta začíná ve starém roce, končí už ale v tom novém. Hlava státu pronáší svou řeč z Kremlu jen pár minut předtím, než hodiny na sídle prezidenta odbijí půlnoc a zazní státní hymna. V následném novoročním projevu, který poprvé zazněl ve válečném roce 1941, prezident shrne události uplynulého roku a představí cíle pro zemi v novém roce.

Mezi nejvýznamnější novoroční projevy patří ten z roku 1990, ve kterém Michail Gorbačov vyslovil naději, že devadesátá léta budou „desetiletím sblížení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem“. Do historie se zapsal i Gorbačovův nástupce Boris Jelcin, který v novoročním poselství v roce 1999 oznámil svou rezignaci.

Zajímavostí je, že poselství je odvysíláno v jedenácti časových pásmech, pravidelně se tak stává, že obyvatelé západních částí Ruska mají prezidentský projev díky časovému posunu a internetu k dispozici už během odpoledne posledního prosincového dne.

Slovensko

Zatímco v České republice se datum prezidentova poselství vrátilo na druhý svátek vánoční, na Slovensku hlava státu nadále promlouvá na Nový rok. Letošní rok si svou premiéru zažila Zuzana Čaputová, která v několika bodech projevu navázala na svého předchůdce v úřadu Andreje Kisku.

Jak do novoročního projevu Kisky, tak do poselství Čaputové se prolnuly události posledních let na Slovensku, a to především vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. „Byl to rok, který si budeme pamatovat jako rok zápasu o slušnost a spravedlnost,“ řekl ve svém loňském projevu o roce 2018 bývalý prezident.

„Nejradši bych byla, kdyby můj první novoroční projev v této funkci byl tím, co všichni tak potřebujeme: pohlazením milými slovy. To by ale nebyl pravdivý. Bude však, doufám, poselstvím o naději, kterou může každý z nás naplnit,“ řekla v úvodu svého premiérového poselství Čaputová. „Odstraňme nemoci mladé demokracie v podobě nedostatku právního státu a naplno využívejme potenciál, který naše Slovensko má… Zvládneme to,“ zaznělo pak na závěr projevu.