Alkohol a drogy v hlavní roli. Cena pro největší opilce míří do Británie

Výzkumu společnosti GDS se zúčastnilo přes 110 tisíc lidí z více než 25 zemí světa. Přes 60 % dotazovaných bylo mužského pohlaví a více než polovině lidí bylo méně než 25 let. Jedním z klíčových zjištění výzkumu bylo odkrytí problémů s pitím na území Spojeného království, alkohol zde také předčil užívání jakékoliv jiné drogy.

Celosvětový průměr případů, kdy lidé mladší 25 let vyhledávají po požití nadměrného množství alkoholu lékařskou pomoc, je okolo dvou procent. Mladí Britové však podle výzkumu překročili hranici 5 %, píše tamní list The Guardian. Nejčastěji však v rámci celého výzkumu hospitalizaci vyhledávali ti, kteří přišli do styku s heroinem.

K podobnému zjištění, podle kterého se lidé ve Velké Británii opíjejí více než jiní, již společnost dospěla během předešlého mapování situace. Poslední údaje jsou však o něco vyšší i kvůli nové definici opilosti, kterou společnost stanovila. Nově tak respondenti poměřovali své stavy podle toho, zda jejich „duševní a fyzické schopnosti byly narušeny do té míry, kdy došlo k ovlivnění jejich rovnováhy a schopnosti vyjadřování“.

Na základě upravené definice pak lidé ve Skotsku a Anglii uvedli, že se za poslední rok opili v průměru více než třiatřicetkrát. Jedná se o nejvyšší číslo ze všech zapojených zemí, v určitých případech jde dokonce o téměř dvojnásobek v porovnání s některými evropskými zeměmi, jako je Polsko, Maďarsko, Řecko nebo Španělsko.

Průměrný počet opití byl společností stanoven na přibližně 20 příležitostí, nejmenší frekvenci pak zaznamenala Kolumbie s necelými sedmi. V dotazníku byla zahrnuta také možnost odpovědi, kdy se respondenti za posledních 12 měsíců neopili ani jednou. Prvenství v tomto případě získali Portugalci, nejméně pak tuto možnost volili Dáni a Australané.

Na rozsahu konzumace drog či alkoholu se mimo jiné podílí také koronavirus. GDS v průběhu minulého roku zveřejnila statistiky, ze kterých se snažila získat informace například o vlivu karanténních opatření. Během pandemie tak výzkum zaznamenal nárůst spotřeby alkoholu a marihuany, lidé naopak upustili od extáze a kokainu, které nebylo možné získat tak lehce jako dříve.

Opití se respondenti výzkumu litují v průměru u 33 % případů, za nejčastější příčinu lidé označili vypití velkého množství alkoholu příliš rychle, míchání různých druhů nápojů a vliv osob, které jsou v pití zběhlejší než daný respondent. Nejčastěji pak o výčitkách svědomí mluvili lidé ze zemí, kde k opíjení nedochází tak často.

Celosvětově lítost kvůli událostem spojeným s alkoholem doprovází častěji ženy, a to ve výsledku o více než 9 % v porovnání s muži. Ženy také mnohem častěji litují toho, co v opilosti řeknou, mají výrazně větší úzkosti následující den a zažívají nechtěné sexuální epizody.

„Nejvíce si dělám starosti o mladé ženy, které se potulují s muži, kteří mají mentalitu, že více chlastu a více všeho je větší zábava,“ cituje web Vice Adama Winstocka, ředitele a zakladatele GDS. „Ženy jsou fyzicky zranitelnější vůči škodlivým účinkům alkoholu než muži. (…) Každý by se více bavil a byl by ve větším bezpečí, kdyby pil jen o něco méně. Není to tak nudné, jak to zní!“

V nejnovějších datech průzkumu není Česká republika zahrnuta, určitý menší vzorek respondentů se však zúčastnil předposledního zkoumání. Co se týče alkoholu, více než 40 % z dotazovaných Čechů chtělo v následujícím roce své pití omezit, jen 9 % z nich však k tomu chtělo využít cizí pomoc.

Česko pak bylo na základě odpovědí zúčastněných zařazeno mezi země, kde lidé nejméně často vyhledávají lékařskou pomoc v důsledku nadměrné konzumace alkoholu. Zároveň dotazovaní Češi patří mezi ty, kteří nejméně litují opití se. Průměrný počet opilostí, které čeští respondenti zažili za uplynulý rok, bylo stanoveno na 36,8 a Česká republika se tak v žebříčku umístila devátá za zeměmi jako Dánsko, Irsko nebo USA.