Hlavní obsah

Albert Einstein nebojoval za lidská práva odjakživa. O Číňanech napsal, že jsou tupí a stádovití

Foto: ČTK

O čínských dětech zase židovský vědec napsal, že jsou bezduché a omezené a že „by byla škoda, kdyby tito Číňané vytlačili ostatní”.

Článek

Nově zveřejněné zápisky z cestovních deníků Alberta Einsteina ukázaly fyzika v novém světle. Povětšinou se o Einsteinovi hovoří jako o bojovníkovi za lidská práva, v denících psaných v letech 1922 a 1923 se ale ukázalo, že i on měl temné momenty.

Například o lidech z Číny se v denících vyjadřuje jako o pracovitých, špinavých a tupých bytostech, které jsou spíše jako automaty než lidi. V jiné části zápisků píše, že jsou Číňané podivný stádovitý národ. O jejich dětech zase židovský vědec napsal, že jsou bezduché a omezené a že „by byla škoda, kdyby tito Číňané vytlačili ostatní”. Nevynechal ani otázku genderu – podle Einsteina je mezi čínskými muži a ženami pramalý rozdíl.

Zápisky publikovalo pod názvem The Travel Diaries of Albert Einstein: The Far East, Palestine and Spain, 1922-1923 americké nakladatelství Princeton University Press. Einstein se v knize nevybíravě vymezuje i vůči Srílančanům, kteří podle něj žijí ve velké špíně a smradu, nic moc nedělají a nic moc ani k životu nepotřebují.

Brilantní fyzik v pozdějších letech bojoval za lidská práva. Rasismus označil ve svém projevu na Lincolnově univerzitě v Pensylvánii v roce 1946 za nemoc bílých lidí. Do USA emigroval v roce 1933 po vzestupu nacistické strany NSDAP a nástupu Adolfa Hitlera k moci.

Související témata:

Doporučované