Aktivisté zveřejnili žebříček největších českých znečišťovatelů životního prostředí

Životní prostředí v roce 2016 nejvíce znečišťovaly neratovická chemička Spolana, společnosti Unipetrol a severočeské tepelné elektrárny patřící polostátnímu ČEZu. Spolana vypouští nejvíce rakovinotvorných látek třetí rok po sobě, a to přesto, že jejich emise výrazně snížila. Naopak největší zhoršení meziročně nastalo u přibyslavské společnosti ACO Industries.

Za poslední dva roky vzrostl objem vypouštěných skleníkových plynů. Mohou za to zejména hnědouhelné elektrárny v Počeradech a Prunéřově, z nichž každá navíc vyprodukovala 700 tisíc tun oxidu uhličitého, tedy jednoho ze tří sledovaných skleníkových plynů. Ve vypouštění látek poškozujících ozon se na první příčce objevila s velkým náskokem Jaderná elektrárna Dukovany s 2287 kilogramy, druhá Spolana vypustila deset kilogramů těchto látek.

„Spolana je jedinou společností v Česku, která v daném rozsahu používá trichloretylen při výrobě kaprolaktamu a také je jeho jediným výrobcem, takže je přirozené, že se s ohledem na použitou metodiku v žebříčku objevujeme opakovaně,“ uvedl mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl. Do ochrany životního prostředí podle něj Spolana každý rok investuje desítky milionů.

ČEZ považuje umístění svých elektráren na předních příčkách žebříčku za logické. „Elektrárenské provozy budou vždy zaujímat v žebříčku znečišťovatelů přední místa, protože i po co nejvíce absolutně možném snížení emisí budou vždy patřit mezi největší výrobní kolosy,“ řekl mluvčí Skupiny ČEZ pro severní a střední Čechy Ota Schnepp. Podle něj firma do ekologických opatření investuje desítky miliard korun a všechny provozy splňují ekologické limity EU.

Žebříček vyhlašuje ekologická organizace Arnika třináctým rokem, čerpá z Integrovaného registru znečišťování, který je pro určitý rok kompletní vždy k 30. září následujícího roku. Cílem žebříčku je motivovat firmy produkující škodlivé látky ke změně. Výsledky analýz Arniky lze najít na webu znecistovatele.cz.

Do registru, který vede Ministerstvo životního prostředí, zadalo loni data 1295 provozů. Podle databáze se snížilo množství těch vypouštěných látek, které patří mezi rakovinotvorné, mutagenní a endokrinní, tedy poškozující hormonální soustavu člověka. Naopak vzrostly emise skleníkových plynů, rtuti a látek, které poškozují ozonovou vrstvu. Jindřich Petrlík z programu toxických látek v Arnice ale upozornil, že povinnost hlásit emise se mezi roky 2015 a 2016 změnila, hlásí je nyní o 500 provozů méně. Podle něj může být proto příznivý trend u některých látek zdánlivý.