Článek
Aktivisté se inspirovali v zahraničí. O přípravě žaloby informovali loni v létě, původně ji chtěli podat už na podzim. Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK shání. Společnou žalobu podalo šest žalobců. Prvním z nich je spolek jako právnická osoba - v současnosti čítá 221 členů. Dalším žalobcem je obec Svatý Jan pod Skalou a pak čtyři jednotlivci, kteří podle spolku pociťují dopady změny klimatu v osobním i pracovním životě.
„Vláda České republiky, dle svědectví jednotlivců i stanovisek expertů z Česka a zahraničí, bohužel selhává v přijetí kroků, které by odpovídaly závažnosti dopadů klimatické změny na život, zdraví, práva a majetek žalobců. Porušuje tím své právní povinnosti plynoucí jak z právního řádu České republiky, tak z jejích mezinárodních závazků,“ uvedl za spolek právník Martin Madej.
Starosta Svatého Jana pod Skalou Jiří Bouček (Sousedé) pak uvedl, že v obci v posledních letech zaznamenali hynutí vzrostlých stromů a sezónní nedostatek vody v potoce i studnách. „Zdá se, že nejde o lokální problém, ale o dopady změn klimatu,“ podotkl starosta ohledně toho, proč se obec přidala k žalobě.
Madej už dříve uvedl, že pokud žalobci uspějí, soud může nařídit státu, aby začal příčiny a dopady klimatické krize „aktivně řešit“. Podle Madeje česká vláda nepřikládá změně klimatu dostatečnou vážnost, odkládá nezbytné zákony, neřídí se vlastními strategickými dokumenty a „zdráhá se“ významně investovat do čistých technologií. Právník míní, že rozsudek může být jediný způsob, jak přimět vládu jednat. Aktivisté kritizují například posun zákazu skládkování na rok 2030, udělování výjimek z emisních limitů pro některé uhelné elektrárny a intenzivní zemědělství. Spolek zastupuje kancelář Frank Bold Advokáti.
Podobné žaloby byly podány i v dalších zemích. Spolek se už dříve odkázal například na Nizozemsko, kde soud předloni rozhodl, že stát musí do konce roku 2020 snížit objem emisí skleníkových plynů o 25 procent, původní plán byl 17 procent. Pařížský správní soud také letos v únoru rozhodl, že francouzský stát je spoluodpovědný za pochybení v rámci boje proti globálnímu oteplování.
V rámci Pařížské dohody se Česko přihlásilo s ostatními státy EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Zavázalo se i přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranici 2°C proti období před průmyslovou revolucí. Aktivisté však již dříve upozornili, že emise skleníkových plynů v Česku se v posledních letech naopak zvýšily.
