Článek
Andrej Babiš mladší chce vypovídat v kauze Čapí hnízdo.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch ho dosud neoslovil, i když svědectví bývalého spolumajitele luxusního resortu může objasnit klíčové detaily případu, v němž je jedním ze dvou obviněných Babišův otec.
Čapí hnízdo se vyšetřuje jako podvod a zneužití padesátimilionové evropské dotace, která umožnila rekreační středisko postavit. Pro vyhodnocení případu je klíčové, kdo v době žádosti o dotaci koncem února 2008 společnost Farma Čapí hnízdo vlastnil. Podpora byla určena pro malé a střední firmy, které trpí tím, že nedosáhnou na potřebný úvěr.
Pokud akcie firmy držel miliardář Andrej Babiš starší nebo jeho společnost Agrofert, podezření o zneužití dotací by se potvrdilo.
Z vyšetřování vyplývá, že vlastníkem dvanácti akcií na doručitele byl ve zmíněné kritické době švagr Babiše staršího Martin Herodes, po čtyřech akciích měli dva miliardářovi potomci Adriana Bobeková a Andrej Babiš mladší, kteří je od Agrofertu převzali na přelomu let 2007 a 2008.
Majitelé akcií nejsou zámožní lidé, proto mohl státní zástupce Šaroch ve svém usnesení ze srpna 2019 uzavřít, že „Farma Čapí hnízdo trpěla přístupem k finančním prostředkům“. Tak zněl jeden z žalobcových argumentů, že dotace zneužity nebyly a dotační podvod spáchán nebyl.
V pondělí však Andrej Babiš mladší v rozhovoru pro Seznam uvedl, že v únoru 2008 mu žádné akcie nepatřily. Řekl, že smlouvu o jejich převodu do té doby nepodepsal ani je osobně nepřevzal. „V letech 2008 až 2010 jsem byl ve Spojených státech a nic jsem podepisovat nemohl,“ uvedl.
Babiš mladší tím nezpochybňuje, že na smlouvách o převodu a převzetí akcií našla policie skutečně jeho podpis.
Dvacet stránek dokumentů, „které měly něco společného s farmou“, však - jak říká - podepsal až „kolem roku 2011 nebo 2012, když jsem se ze Spojených států vrátil“. Papíry podle vlastních slov podepsal na žádost svého otce v centrále Agrofertu a k podpisu mu je předložila finanční ředitelka koncernu Petra Procházková.
„Věděl jsem, že to má něco společného s farmou,“ připouští, že dokumenty nečetl. „Dnes chápu, že to mělo něco společného s akciemi,“ doplňuje Andrej Babiš mladší.
Tímto tvrzením by padl argument, podle kterých Farmu Čapí hnízdo vlastnili nepříliš bohatí lidé, kteří měli na dotaci nárok.
Přinejmenším pro policejní vyšetřovatele není verze Babiše mladšího překvapením.
Hned na začátku vyšetřování zjistili z výpisu finančních transakcí, že Babiš mladší byl ve Spojených státech v období od 31. prosince 2007 do 8. února 2008, kdy se akcie předávaly. Za důkaz nesrovnalostí při převzetí akcií mladším Babišem to však nemohli použít. Jak uvádí ve svém usnesení zástupce Šaroch, „bližší informace se nepodařilo zjistit, vzhledem k tomu, že se jmenovaného nepodařilo vyslechnout z důvodu jeho pobytu v zahraničí“.
Nyní však stačí pozvat Babiše mladšího na státní zastupitelství a detail doplnit.
Státní zástupci zatím váhají. „Informace o pobytu potencionálního svědka na území ČR je Městskému státnímu zastupitelství známa. Tato skutečnost je vyhodnocována,“ uvedl mluvčí zástupců Aleš Cimbala.
Jenže až do pondělí pozvánka k podání svědectví Andreji Babišovi mladšímu od žalobců nepřišla.
Tvrzení Babiše mladšího o tom, že akcie Čapího hnízda nepřevzal, má silnější vypovídací hodnotu, než se zdá na první pohled.
Farma Čapí hnízdo vydala anonymní akcie, přesněji akcie na doručitele. Jejich majitelé se nemuseli zapisovat do obchodního rejstříku ani jiných databází, ale stačilo, že akcie existovaly v papírové podobě. Zjednodušeně se dá říct, že jejich vlastníkem byl člověk, který je právě držel v ruce, nebo si je zamkl do trezoru.
Vyšetřovatelé přinejmenším do konce roku 2019 popisovali osud akcií Čapího hnízda podle toho, co jim sdělil Babišův švagr Herodes. „Uvedl, že jako vlastník akcií je měl po celou dobu ve svém držení, měl je uschované v trezoru a předával je pouze zmocněnci za účelem zastupování jeho osoby,“ stojí v dokumentu, kterým tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman znovu otevřel vyšetřování.
Babiš junior dnes však tvrdí, že v jeho případě tato verze neplatí. První dokument, jak uvedl, o Čapím hnízdě podepsal nejdříve v roce 2011. „A ani tehdy jsem žádné akcie nedostal,“ upřesňuje Babiš junior. Zároveň do té doby nemohl nikoho pověřit vykonáváním akcionářských práv.
Svědectví Andreje Babiše mladšího znovu otevírá otázku, kdo měl pro něho určené akcie koncem února 2008 v trezoru. Jinými slovy, kdo byl jejich faktickým vlastníkem, když farma žádala o dotaci. Ještě v prosinci 2007 je drželi manažeři Agrofertu Jaroslav Faltýnek a Zdeněk Kubiska. Pokud neexistují věrohodné dokumenty, že se jich do konce února zbavili, nabývá podezření ze zneužití dotací pro malé firmy na síle.
Nezodpovězena zůstává i otázka, proč Babiš mladší podepisoval dokumenty k Čapímu hnízdu až „kolem roku 2011 nebo 2012“, když předtím byl se svou rodinou průběžně v kontaktu.
Právě na přelomu let 2011 a 2012 připravovala vláda Petra Nečase zákon, který zakazoval od července 2014 používat anonymní akcie na doručitele. Podpis minoritního „akcionáře“ Čapího hnízda mohl být součástí procesu, který by se zpětnou platností označil regulérní vlastníky.
