Článek
V sobotu mohly asi tři stovky návštěvníků sledovat ukázku plavení polen. „Snažíme se ukázat, jak lidé žili dříve a co pro ně bylo v těchto místech důležité. Je třeba si uvědomit, že plavení dříví má více než dvousetletou tradici,“ řekl organizátor Hynek Hladík. Dodal, že dnes spustili polena na 400 metrů dlouhou cestu po vodě. Letos poprvé organizátoři uspořádali ukázku plavení dříví v červnu a další akce na léto ještě chystají. Původně chtěli sezonu zahájit v květnu, ale kvůli koronaviru museli začátek odložit.
Hladík připomněl, že v roce 1961 ukončil tradiční dopravu dřevěného paliva ze šumavských lesů technický pokrok. „Pak se začalo vozit dříví auty,“ uvedl Hladík. Pořadatelé dnešní ukázku spojili se sousedskými slavnostmi obyvatel Jeleních Vrchů a obce Nová Pec, což je takzvaný Hiršperský den.
Schwarzenberský plavební kanál začal vznikat podle návrhu Josefa Rosenauera v roce 1789. V šumavských pralesích ho stavělo 1200 mužů. Byl dlouhý téměř 52 kilometrů. Dopravovalo se díky němu palivové dřevo ze Šumavy k rakouské řece Große Mühl a po ní k Dunaji. Tam dělníci dřevo přeložili na lodě či vory, aby se dostalo do Vídně.
Za 100 let největšího rozkvětu v 19. století projelo kanálem téměř osm milionů metrů krychlových dřeva. Plavba do Vídně skončila v roce 1892, přes rozvodí plulo dřevo naposledy v roce 1916. Doprava po kanálu k Vltavě a dřevoskladu v Želnavě, později v Nové Peci, trvala do roku 1961. Od 70. let minulého století je kanál na seznamu nemovitých technických památek.
