Akademická svoboda v prachu. Rektora jmenoval Erdogan, univerzita se bouří

„Nepřijímáme a nevzdáváme se.“ Pod tímto názvem zveřejnili akademici z Bosporské univerzity otevřený dopis, v němž odmítli jmenování nového rektora Meliha Bulua. „Je nezbytné, aby univerzity nebyly pod tlakem jakékoliv osoby či instituce a aby nebyly používány jako politický nástroj,“ napsali ve svém nedělním prohlášení.

Melih Bulu, jehož jmenování nařídil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, kandidoval v posledních parlamentních volbách za vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Bulu byl také jedním ze zakládajících členů lokální buňky AKP.

„1. ledna o půlnoci byl jmenován rektorem Bosporské univerzity akademik, který stojí mimo ni. To nepřijímáme, protože je to jasné porušení akademické svobody a vědecké autonomie, stejně jako demokratických hodnot univerzity,“ napsal na svém twitterovém účtu filmový režisér Cac Candan, jenž zde učí dějiny dokumentárního filmu.

Akademici se ve svém prohlášení opírají o principy schválené akademickým senátem v roce 2012. Ty výslovně stanoví, že správa univerzity včetně rektora, děkanů či ředitelů jednotlivých institutů musí být zvolena akademickou komunitou.

S akademiky souzní i jejich studenti: „My jako studenti Bosporské univerzity nepřijímáme provládní rektory jmenované s naprostou neúctou k demokratickému procesu. Melih Bulu není naším rektorem,“ píše se v prohlášení nezávislé studentské platformy.

Proti skupině studentů, která v pondělí večer protestovala před budovou univerzity, zasáhla policie. Použila přitom pepřové spreje, slzný plyn i gumové projektily. V úterý ráno pak podnikla razii v domovech studentů a 17 z nich zadržela. „Policejní seznam je dlouhý,“ řekl jeden z představitelů studentů novinářům.

Proti zatčení se postavili pedagogové, kteří se při tiché demonstraci postavili zády k budově rektorátu. Jejich boj podpořil i istanbulský starosta Ekrem İmamoğlu, Erdoganův politický rival.

Odpor proti politicky jmenovanému rektorovi vyjádřily i další školy, jako je Technická univerzita Blízkého východu nebo Istanbulská technická univerzita.

Autonomii vysokých škol podpořil i opoziční politik Ali Babacan, který v minulosti působil ve vládě jako člen Erdoganovy AKP. Později se ale se stále autoritářštějším prezidentem rozešel a založil si vlastní politické hnutí.

Samotný Bulu zveřejnil prohlášení plné gramatických chyb, v němž na kritiku nijak nereagoval. Poděkoval v něm ale prezidentu Erdoganovi i Radě pro vysoké školství (YÖK). Server Duvar upozornil, že zatímco jeho písemný projev v turečtině mnohé lidi překvapil, o rektorově mizerné angličtině se ví už delší dobu.

Uživatelé Twitteru také 2. ledna zveřejnili důkazy o rektorově plagiátorství, jehož se měl dopustit při psaní své doktorské práce, stejně jako ve svých dalších vědeckých pracích. Do nich zkopíroval slovo od slova celé odstavce z jiných prací dostupných na internetu.

Jak připomíná server Ahval, plagiátorství je v Turecku široce rozšířené, stejně jako placení jednotlivcům či firmám za napsání diplomové či jiné práce. V minulosti byl už takto přistižen například Erdoganův zeť Berat Albayrak, jak odhalily e-maily zveřejněné serverem WikiLeaks.

Buluova slabá angličtina zaráží už proto, že Bosporská univerzita, kterou založili Američané, vyučuje právě ve Shakespearově jazyce. Lucas Thorpe, jenž učí na jedné z tamních fakult, upozornil, že rektoři v minulosti vždy vydávali svá prohlášení dvojjazyčně. „Doufám, že nový rektor bude v této tradici pokračovat,“ podotkl s trochou škodolibosti.

Prezident Recep Tayyip Erdogan už od roku 2002 hlásá, že chce mít v každém tureckém městě univerzitu. Množství univerzitních kampusů sice v zemi za jeho vlády vzrostlo (nyní jich je asi 200), experti ale mluví o značném snížení kvality vysokého školství za jeho vlády. Na nově vzniklých univerzitách figuruje také zhruba stovka fakult, které nemají zapsaného jediného studenta.

Prestižní turecké univerzity přestávají být uváděny v mezinárodních žebříčcích srovnávajících kvalitu škol. V posledních dvou letech se žádná turecká státní univerzita neobjevila mezi 500 nejlepšími školami podle Higher Education University Rankings Index.

Od neúspěšného pokusu o puč v roce 2015 přišlo o práci na šest tisíc tureckých akademiků, dalším režim zakázal cestovat. Citace tureckých vědců v mezinárodních publikacích v průběhu let postupně klesají a problémy mají i soukromé univerzity, které si kvůli rostoucí inflaci nemohou dovolit zaplatit kvalitní zahraniční pedagogy.

V roce 2002, kdy se AKP ujala moci, brali vysokoškolští profesoři desetinásobek minimální mzdy. Po necelých deseti letech vlády této strany už berou jen pětinásobek. A jak ukazuje příklad Bosporské univerzity, trpí kromě finančního ohodnocení i jejich svoboda.