Akademici kritizují Havlíčka, že pohřbil polygon pro samořiditelná auta

Nezadržitelný nástup samořiditelných automobilů a dalších pokročilých dopravních technologií je doprovázen i zvýšeným zájem o testování na specializovaných silničních okruzích. Poptávka je vysoká, nabídka omezená.

Nový polygon na stovkách hektarů výsypky po těžbě hnědého uhlí od loňska staví na Sokolovsku bavorská automobilka BMW. U Stříbra má zase zájem vybudovat testovací okruh česká investiční skupina Accolade. Ve hře jsou stále i některé menší projekty. Vedle těchto privátních okruhů vláda bez větší pozornosti až do loňska plánovala i výstavbu „státního polygonu“.

Už se k celému záměru rozjely práce na studii příležitostí, která měla posoudit strategickou a ekonomickou výhodnost takovéhoto okruhu.

Dle výsledků výběrového řízení z éry ministra Vladimíra Kremlíka ji mělo za 6,5 milionu korun zpracovat a státu dodat konsorcium, v němž spojilo síly České vysoké učení technické (ČVUT) s českou pobočkou známé německé testovací a certifikační organizace TÜV SÜD.

Toto dvoučlenné sdružení v mezičase už také vytipovalo místo, kde by takový polygon mohl stát.

Jak až nyní autoři zmíněné studie pro Seznam Zprávy oficiálně potvrdili, jako nejvhodnější byla jimi vybrána lokalita u středočeské Velimi (na Kolínsku), kde už léta funguje také železniční okruh v majetku Českých drah, který slouží pro testování drážních vozidel.

Pokud by se silniční okruh, který by měl simulovat nejrůznější dopravní situace a přírodní podmínky, skutečně začal stavět, šlo by o investici v řádu několika miliard korun. Zúčastnění experti hovoří zhruba o třech.

Avšak celou zakázku v dubnu loňského roku, v čase nástupu pandemie covid-19, bez podrobnějšího vysvětlení svým rychlým rozhodnutím zrušil vicepremiér, ministr dopravy a průmyslu za ANO Karel Havlíček. A to hlavně se zdůvodněním, že je třeba šetřit.

Ve svém rozhodnutí o zrušení přípravy zmíněné studie argumentoval právě i tím, že své polygony už chystají i soukromí investoři, BMW a Accolade.

Podle Havlíčka tak už nestojí otázka tak, kde má být případný státní polygon vystavěn – což mělo být zejména předmětem zmíněné zakázky – nýbrž otázka, „zda má být další projekt tohoto typu a formátu podporován z veřejných prostředků státem v době výrazného poklesu příjmů státního rozpočtu“.

K tomu je třeba dodat, že Babišova vláda firmě BMW v roce 2018 přislíbila investiční pobídku ve výši zhruba půl miliardy korun.

Jenže s Havlíčkovým postojem, který fakticky znamenal zastavení veškerých prací, ostře nesouhlasí část akademické sféry. Odborníci z pražské ČVUT očekávali, že státní polygon poslouží i na jejich výzkumnou a vývojovou činnost, žádnou adekvátní náhradu nevidí.

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček přitom poukazuje na nezastupitelnou roli automobilového průmyslu v současné české ekonomice, kdy toto odvětví představuje bezmála jednu čtvrtinu průmyslové produkce, na celkovém HDP se podílí asi 10 procenty a přímo poskytuje zaměstnání zhruba 150 tisícům lidí.

„ČVUT v Praze považuje za svoji povinnost vychovávat v tomto směru špičkové odborníky a účast na projektování a výstavbě testovacího polygonu s cílem jeho budoucího využití je pro ČVUT téměř klíčovou otázkou,“ uvedl rektor Petráček pro Seznam Zprávy.

Zástupci vysoké školy upozorňují ale hlavně na to, že zatím jediný rozestavěný polygon firmy BMW je koncipován jako čistě firemní, tedy že bude sloužit jen pro testování vozů z produkce německé automobilky. Ta na něj z pochopitelných důvodů nikoho dalšího nepustí, jelikož by hrozila průmyslová špionáž.

Ostatně potvrzují to i sami zástupci skupiny BMW. „Bude to jen naše vývojové centrum. Podobná už máme v Evropě tři. Nepovolané osoby tam přirozeně nemají přístup, testování probíhá v režimu utajení,“ říká o chystaném okruhu na Sokolovsku mluvčí české filiálky BMW David Haidinger.

Další plánovaný příhraniční polygon firmy Accolade u Stříbra je sice koncipován jako otevřený pro další subjekty včetně vysokých škol, ale česká investiční společnost je zatím ještě dosti vzdálena výstavbě. Jak uvedli zástupci Accolade nedávno pro deník E15, ve vytipované lokalitě totiž ještě nedosáhli kýžené změny územního plánu.

Vicepremiér Karel Havlíček přesto žádný zásadní problém nevidí. Ministerstvo se prý teď spíše zaměřilo na podporu testování v reálném provozu. Na dotaz Seznam Zpráv také uvedl, že s firmou Accolade bylo podepsáno memorandum, které firmu zavazuje ke spolupráci s výzkumnou sférou, a i polygon BMW u Sokolova má povinnost spolupracovat s vysokými školami.

Jenže ve skutečnosti příslušný vládní materiál z roku 2018 sice hovoří o tom, BMW bude pomáhat vzdělávat české studenty, avšak není tam nic, že by měla automobilka za povinnost pustit vysoké školy na svůj testovací okruh.

Domácí akademici tak zatím nevidí reálnou perspektivu, kde jinde do budoucna testovat vozy a v odpovídajících podmínkách připravovat studenty.

„Loňské rozhodnutí Ministerstva dopravy, podepsané Karlem Havlíčkem, který je mimo jiné místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a docentem na vysoké škole, jenom dokumentuje, jak tato vláda likviduje akademický výzkum,“ prohlašuje docent Václav Jirovský z Ústavu bezpečnostních studií a inženýrství Dopravní fakulty ČVUT. „Díky obětavosti jedinců se sice stále držíme na světové úrovni, ale jak dlouho ještě?“ klade řečnickou otázku.

Právě Václav Jirovský stál v čele zmíněného konsorcia ČVUT/TÜV SÜD, které začalo pro ministerstvo připravovat studii příležitostí. Z vlastní iniciativy zahájili experti práce ještě dříve, než byla podepsána příslušná smlouva.

A docent Jirovský teď nekritizuje zdaleka jenom to, že za práci, v dobré víře vykonanou, nedostali od ministerstva zaplaceno, ale hlavně že Česko přijde o veřejně přístupnou testovací infrastrukturu, která se už dávno rozvíjí v jiných zemích.

Za příklad Jirovský dává Maďarsko, kde Orbánova vláda ve spolupráci s tamními vysokými školami nechala postavit polygon u západomaďarského města Zalaegerszeg. Základní kámen okruhu nazvaného ZalaZone byl položen už v roce 2017, první část projektu byla dokončena v roce 2019.

Dráha využívá mobilní technologii 5G nainstalovanou švédskou IT společností Ericsson, přičemž na vývoji trati spolupracovali mnohé další technologické firmy. Maďaři testovací okruh stavěli se záměrem, že bude moci sloužit i zájemcům z dalších zemí.

Václav Jirovský je stále přesvědčen, že i uvažovaný okruh ve Velimi by měl rovněž velkou perspektivu a neměl nouzi o zákazníky. Tak jako se ostatně ekonomicky výborně daří místnímu železničnímu polygonu, který je dnes evropskou testovací špičkou a Výzkumnému ústavu železničnímu, jenž spadá pod České dráhy, z něj plynou mnohamilionové zisky.

„Námi navržený silniční okruh je výjimečný, v optimálním místě, jak z hlediska výstavby, tak z hlediska dostupnosti z celé Evropy. Vybírali jsme z více než dvaceti možných lokalit. Pokud by Česká republika v této oblasti reagovala normálním způsobem – to znamená rychle jako Maďarsko – pak by už částečně stojící okruh mohl přitáhnout nejen významné automobilky, ale zejména podpořit výzkum a vývoj ve všech oblastech týkajících se dopravy a autonomních vozidel,“ soudí docent Jirovský.

To, že vicepremiér Havlíček bez diskuse projekt zastavil, hodnotí jako „nůž do zad“. A to nejen všem, kteří se na přípravě dosud podíleli, ale i celé akademické sféře.

Karel Havlíček ve své reakci pro Seznam Zprávy ovšem také naznačil, že projekt státního polygonu nemusí být úplně mrtvý. Tvrdí totiž, že zrušil jen práci na zmíněné studii příležitostí, kterou pokládal za zbytečnou. „Český polygon může získat stejnou podporu (jako BMW),“ uvedl nakonec poněkud překvapivě.

Vysokoškolský pedagog z ČVUT Jirovský právě v těchto dnech rozzlobeně poukazuje i na to, že německá automobilka BMW má čerpat od českého státu už zmiňovanou půlmiliardovou investiční pobídku, přitom ale faktický přínos pro domácí ekonomiku a zaměstnanost v příhraničním regionu patrně nebude takový, jak se doposud předpokládalo. Polemizuje tudíž o tom, zda stát skutečně investuje peníze v souladu s veřejným zájmem.

Firma BMW totiž nedávno oznámila, že se v souvislosti s pandemií covid-19 a navazujícími problémy automobilek rozhodla plánovanou investici výrazně „osekat“. Alespoň pro první etapu, která by měla být plně dokončena v roce 2023 (první testování aut má ale začít už v polovině příštího roku).

Zatímco prohlášení o strategické spolupráci mezi českou vládou a společností BMW z roku 2018 hovoří o tom, že polygon na Sokolovsku zaměstná „několik stovek“ lidí (ještě loni se hovořilo o tom, že postupně nabere až 700 lidí), fakticky to zatím bude je asi 100 zaměstnanců. I testovacích modulů bude méně, rovněž přilehlých budov.

„Nicméně i v rámci této redukované úvodní etapy se jedná o investici v řádu 300 milionů eur,“ poukazuje mluvčí BMW David Haidinger, že i po škrtech jde o zásadní investici. Přitom poukazuje na to, že žádnou finanční podporu od české vlády zatím ještě automobilka nezískala.