Článek
Na začátku byl hec IT manažera Tomáše Vondráčka, který se rozčílil na síti LinkedIn. Nelíbilo se mu, že by vytvoření systému na prodej elektronické dálniční známky mělo stát přes 400 milionů korun, jak plánovalo Ministerstvo dopravy. Svůj podnět dotáhl do konce, sezval programátory a v neděli večer mohl oznámit, že systém je na světě.
„Byl jsem frajírek, který něco ‚postnul‘ na sociální síť,“ řekl Vondráček, když děkoval účastníkům takzvaného hackhatonu za vysoké pracovní nasazení. Jeho firma Actum, která poskytla programátorům zázemí, si při akci udělala neplánovanou reklamu.
Zájemci si mohou e-shop na dálniční známku vyzkoušet na webových stránkách ferznamka.cz a fairznamka.cz. Známku v hodnotě 1, 2 nebo 3 koruny si pořídí online po zadání svých údajů a načtení poznávací značky auta na mobil. Zaslané miničástky chtějí organizátoři akce poukázat nadačnímu fondu. V budoucnu by se měly známky prodávat například také na čerpacích stanicích.
Případná kontrola známek by se prováděla přes kamery umístěné na mýtných branách.
„Věřím, že se nám podařilo poslat velmi silný odkaz státu: Takhle už to dál nepůjde,“ prohlásil Vondráček v neděli večer před novináři. Podle něj tímto způsobem nemohou probíhat státní zakázky, šlo však o to ukázat, že stát nemusí plýtvat.
Úspěch „divokého“ vývoje elektronické známky, která se má začít v osobní dopravě používat od příštího roku, potvrdil pochybnosti o nezvykle vysoké ceně. Tu schválil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) pro společnost Asseco Central Europe, která původně zakázku dostala. Kvůli předražení musel z funkce ministra dopravy odejít Vladimír Kremlík (za ANO). Nově řídí resort ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který chce všechny zakázky související s elektronickou známkou zrušit.
Víkendové akce programátorů okamžitě využil i premiér Andrej Babiš – přijel se s nimi vyfotit a na svém Facebooku si pak postěžoval, že za zpackanou zakázku mohou „úředníci pod státní službou, kteří si mohou dělat, co chtějí.“
Souběžně s nadšením IT dobrovolníků však vyvstala otázka, zda systém neměl sloužit také policii či tajným službám k tomu, aby mohly díky snímání poznávacích značek na mýtných branách sledovat pohyb občanů. Část původně vypsané zakázky totiž byla v utajeném režimu a během hackhatonu musela zůstat stranou, protože takovou práci mohou vykonávat pouze firmy s prověrkou od státu.
Například podle týdeníku Respekt měly být údaje o průjezdech všech aut ukládány pro případné potřeby bezpečnostních složek státu. Ty by měly kompletní přehled o pohybu lidí přes kontrolní body a pohodlně by mohly sledovat, kam cestují. Podobné obavy se podle informací Seznam Zpráv rozšířily také mezi odborníky v IT komunitě.
Vládní představitelé nechtějí o utajené části zakázky příliš hovořit. Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla nicméně potvrdil, že tajné služby byly v zakázce zapojeny. „Ten systém samozřejmě sleduje espézetky. V déčkové části jsou požadavky, které požadují informační služby, nevím ale, co bych k tomu dodal,“ řekl pro Seznam Zprávy Dzurilla, který s organizátory hackhatonu spolupracoval.
Dzurilla také potvrdil, že vláda práci vývojářů využije. „Musíme se ale popasovat s legislativou,“ uvedl zmocněnec. Podle něj se musí vyřešit například otázka, zda stát může převzít takovou aplikaci bez úhrady.
