Článek
Na délku trupu má dva, v rozpětí křídel pak 3,2 metru. Je ovšem jednolitý a povrch jeho pláště zabírá okolo 2,25 metru čtverečních. „Revoluční tvar“ v sobě skýtá potenciál ke snížení spotřeby paliva zhruba až o 20 procent oproti současným letadlům, a tudíž i nižší vypouštění oxidu uhličitého.
Tak jeden ze dvou největších konstruktérů civilních dopravních letadel na světě popisuje Maveric (Model Aircraft for Validation and Experimentation of Robust Innovative Controls) na svých webových stránkách.
Airbus dodává, že konfigurace stroje – trup plynule přecházející v křídla s motory na zádi – rovněž otevírá možnosti ve využití dalších typů pohonných systémů a jejich integrace, zrovna tak jako v uspořádání interiéru letadla „pro úplně nový zážitek cestujících na palubě“.
Nizozemci dali vše do křídel: palivo, náklad i pasažéry
Také nizozemské aerolinky KLM od loňského června částečně financují vývoj nového stroje. Je véčkového tvaru, ve kterém budou cestující – ale i náklad a palivové nádrže – v křídlech. Na dopravním letounu „Flying-V“ přímo pracuje Technická univerzita v Delftu a také by měl mít o pětinu nižší spotřebu a emise. Studenti testovali model už v říjnu a zkušební let hotového stroje se má podle magazínu Aerospace Technology konat někdy v letošním roce.
To Francouzi vyvíjeli Maveric už od roku 2017 a svůj model testovali o tři měsíce dříve než Nizozemci. Podle deníku The New York Times podstupovali zkušební lety v utajované lokaci někde ve Středozemí a pokračovat budou až do konce letošního druhého čtvrtletí.
List dále uvádí, že Airbus se při testování snaží řešit také to, jak by stroje revolučního tvaru fungovaly na letištích, která by jim zřejmě musela uzpůsobit nové stojánky. Co ale stále zůstává otevřeno, je umístění a pohodlí pasažérů.
Místo oken obrazovky a trochu „houpačka“
Airbus váhá, zda by letadlo mělo mít okna – pakliže by cestující seděli v křídlech – anebo obrazovky se záznamem okolí stroje, který by navozoval prostorovou atmosféru.
Spíše problémem už je to, že pasažéři sedící dál od středu letounu budou na rozdíl od klasického modelu „trupu s uličkou a křídly“ více „v pohybu“, jak se bude letadlo natáčet při vzletu, manévrování při letu nebo přistávání.
„Airbus těmito převratnými technologiemi usiluje o průkopnictví v budoucnosti letectví. Testováním revolučního designu letadla chceme zjistit, jaký má takový stroj potenciál k tomu, aby prorazil ve výrobě, prodeji i provozu jako plnohodnotný produkt,“ uvádí v oficiálním prohlášení společnosti její viceprezident Jean-Brice Dumont.
Revoluce je třeba. Letectví rovná se emise
Specifický harmonogram toho, kdy by se hotový letoun mohl dostat do provozu, výrobce se sídlem ve francouzském Toulouse zatím nemá. Nové technologie v letectví jsou podle Dumonta nezbytné kvůli probíhající klimatické změně.
„Model je demonstrováním technologie, která by mohla být prostředkem ke změnám v konstruování civilních letadel a environmentálně udržitelnější a šetrnější budoucnosti pro celý letecký průmysl,“ uvedl.
Koncept letounu se splývajícím křídlem a trupem se objevil už ve 40. letech 20. století. Na jeho základě vznikl americký bombardér B-2 nebo třeba výzkumný projekt X-48, na kterém měl před deseti lety s Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) začít spolupracovat i konkurenční Boeing.
„Letecký průmysl se na světových emisích oxidu uhličitého podílí zhruba 2,5 procenta a neustále roste, takže se musíme obrátit k udržitelnějším strojům,“ uvedl loni v červnu doktor Roelof Vos z delftské univerzity, který je vedoucím projektu dopravního letounu „Flying-V“.
