Airbnb v Praze dostalo tvrdý zásah. Platforma už ale vyhlíží boom turismu

Airbnb se vrací na scénu. Rezervace krátkodobého ubytování ve Spojených státech překonaly jen za první čtvrtletí předpandemickou úroveň. Pozitivní obrat hlásí ale i další země. Oproti době uzavření nyní platforma eviduje růst zájmu o ubytování o více než polovinu vyšší. Hodnota rezervací dokonce trhla hranici deseti miliard dolarů.

Přestože se tržby Airbnb ve čtvrtletí zvýšily na 887 milionů dolarů (18,7 miliardy Kč), společnost v letošním prvním čtvrtletí hospodařila s čistou ztrátou 1,17 miliardy dolarů (24,6 miliardy Kč), což je meziročně nárůst na více než trojnásobek.

Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„I když podmínky pro cestování ještě nejsou v normálu, zlepšují se a očekávám, že se brzy bude cestovat tak, jako ještě nikdy předtím,“ odhaduje spoluzakladatel a výkonný ředitel Airbnb Brian Chesky.

Podle Cheskyho jejich výsledkům navíc pomůže změna, která se během pandemie udála na pracovním trhu po celém světě. Stále více lidí by totiž podle něj mohlo pracovat z jiných lokalit než z jejich centrálních kanceláří, což by mělo posílit poptávku po rezervacích.

Pozici ubytovacích aplikací typu Airbnb však komplikují radnice jednotlivých turistických destinací, kterým se krátkodobé pronájmy nelíbí – a do této skupiny zahrnující Vídeň, Berlín, Barcelonu či Amsterdam se řadí také Praha.

Magistrát české metrole chtěl na základě nového zákona vědět, kolik lidí se přes Airbnb a spol. ubytovává, ale nedozvěděl se prakticky nic. Praha chtěla například informace o tom, kolik bytů a kde se pronajímá, kolik lidí se ubytovalo nebo kolik si za určité období platformy účtovaly. Z osmnácti oslovených společností vyhověla jen jediná.

Pražská radní pro legislativu a podporu bydlení Hana Kordová Marvanová (STAN/Spojené síly) si již dříve pro SZ Byznys postěžovala, že po dvouleté zkušenosti s ubytovacími platformami podobný výstup očekávala. Dospěla proto k závěru, že Praha samotná nic nezmůže a je třeba zásah na celoevropské úrovni – ten by měl platformy krátkodobého ubytování dotlačit k dodržování povinností a městům poskytnou nástroje k jeho regulaci.

Kordová Marvanová také uvedla, že si město zpracovává právní analýzu, která se týká stávajících stavebních předpisů. Pokud bude majitel bytové jednotky dlouhodobě využívat celý byt ke krátkodobému pronájmu, bude nutné požádat o rekolaudaci bytu, tvrdí.

Vývoj po pandemii však naznačuje nový trend – od ubytování na pár dní se klienti zajímají třeba o měsíční či delší pobyt. Podle šéfa Airbnb se to v současnosti týká zhruba pětiny zákazníků Airbnb, zatímco před pandemií si takto dlouhé pobyty rezervovalo asi 14 procent zákazníků.

„Čím déle někde zůstáváte, tím více máte snahu pobývat v soukromí,“ řekl Chesky analytikům, když s nimi probíral výsledky hospodaření.

V Česku ale zůstávají počty rezervací zatím v klidu. Podle Jana Holinky, který společně se Sarah Salehovou založili v roce 2013 vlastní firmu, přes kterou začali nabízet ubytování na Airbnb, do Prahy aktuálně přijíždí hosté za prací, nikoliv turismem.

„Drtivá většina našich hostů v roce 2021, kdy jsme mohli ubytovávat, jsou Češi (cca 90 %). Přesněji: Češi přijíždějící do Prahy vlastním automobilem, zde mají byznys schůzku, zdravotní zákroky apod. Zajímavé je, že v letech 2015–2019 byl podíl Čechů ubytovaných v našich bytech sotva 3 %,“ okomentoval jednatel firmy Saleh & Holinka, kterou tvoří portfolio 30 jednotek.

V létě se ale cestovat bude, změna oproti stavu před pandemií ale podle podnikatele bude znát, a to hlavně na finálních tržbách.

„Jestli nebudou bariéry typu karanténa po příjezdu do Česka nebo z Česka do rodné země cestovatele, tak se o zájem turistů nebojím. CovidPass nebo negativní test již problém nebude. To je za tu dlouhou dobu již zažitá věc a není překážkou,“ odhaduje Holinka pro SZ Byznys.

Změna, na kterou se ale byznys krátkodobého ubytování musí připravit, je pokles ceny za ubytování.

„V roce 2019 byla naše průměrná cena za pobyt cca 2 200 Kč, od začátku pandemie je to 1 200 Kč. Mezi červencem a zářím 2020 stoupla díky zahraničním turistům průměrná sazba na 1 500 Kč. Toto předpokládám i pro toto léto, pokud nebudou turisté z USA, UK, Austrálie a Asie,“ doplnil podnikatel.

Výslednou cenu ovlivňuje kromě vývoje na poli cestovního ruchu také konkrétní země, ze které turista pochází. Ubytovatelé v Česku aktuálně počítají s turisty pouze ze zemí Evropské unie, přičemž největší návštěvnost se tradičně očekává od Němců, Poláků a Francouzů, dále pak lidé ze zemí takzvané Visegrádské čtyřky.

„Mimo EU jsou pro nás klíčové UK, USA, Kanada nebo Austrálie. S těmi ale zatím letos nepočítáme a jejich příjezdy jsou z kategorie ‚snové‘. Předpokládáme pomalý vzestup cen, který ovlivní především poptávka zahraničních turistů a omezení cestování z jednotlivých zemí. Vše je závislé i na počtu letů do Česka, vlakového spojení atd. Veškeré rezervace chodí ‚last minute‘ a mohou být ovlivněny například i počasím,“ vysvětlil Jan Holinka.

I přes to, že si pronajímatelé krátkodobého ubytování přes Airbnb od letošního léta slibují dobrou návštěvnost, o tom, jak se celá pandemie skutečně propsala do jejich byznysu, promluvila lednová statistika společnosti AirDNA.

Ta nedávno upozornila, že v letošním lednu bylo v Praze k dispozici na Airbnb o padesát procent méně bytů než v lednu 2020. Tak velký propad přitom nezaznamenalo žádné ze čtrnácti sledovaných měst v Evropě a Americe. Pro srovnání: v Paříži došlo k poklesu o 23 procent, v Londýně o 39, v New Yorku o 41 a v Amsterdamu o 43 procent.

To potvrzují také výsledky analýzy developerské společnosti Trigema a realitního serveru Flat Zone.

Počet bytů k dlouhodobému pronájmu na pražském trhu na konci prvního čtvrtletí meziročně vzrostl o čtvrtinu na 15 400. To je nejvíce za posledních pět let. Průměrná cena nájmů meziročně klesla o 9,6 procenta na 303 korun za metr čtvereční bez poplatků. Nejvíce bytů je v nabídce v Praze 5, nejdražší je Praha 1.

„Zatímco nabídka bytů k dlouhodobému pronájmu stále roste, u krátkodobých nájmů je tomu přesně naopak. Pokračuje tak trend, který před více než rokem odstartovala koronavirová pandemie. Část pronajímatelů se tehdy rozhodla, že své byty přemění z krátkodobého na dlouhodobé nájemní bydlení, protože jim ubyla zejména zahraniční klientela. V současné situaci je jen obtížně uvěřitelné, že se na konci roku 2019 k dlouhodobému pronájmu inzerovalo pouze okolo 6500 bytů,“ uvedl mluvčí Trigemy Radek Polák.

Stejnou strategii jako velká část pronajímatelů zaujal také Jan Holinka. Ten pod značkou Saleh & Holinka polovinu bytů nabídl na roční pronájem nebo střednědobý pronájem na 2–6 měsíců. Další polovina zůstala pro potřeba služebních nebo zdravotních cest.

„Několik bytů máme dlouhodobými nájemníky stále obsazeny a jednáme o další budoucnosti. Rozhodně nikoho z bytu vyhazovat nebudeme, to opravdu nepřipadá v úvahu. Je pro nás důležitá lidská stránka a domluva,“ okomentoval Holinka plány firmy.

O tom, jaké podmínky budou pro cestování mezi Českem a ostatními evropskými státy, ještě není rozhodnuto. Situace se totiž v závislosti na epidemii vyvíjí prakticky den ode dne.

Pro Čechy, kteří mají alespoň jednu dávku vakcíny proti nemoci covid-19, kterou dostali minimálně před 22 dny, se od 15. května ale rozšířily možnosti cestování bez karantén a negativních testů.

Česká republika se dohodla hned s několika okolními státy na tom, že si navzájem budou uznávat očkovací certifikáty i u „rozočkovaných“. Jde o nejbližší sousedy – Německo, Rakousko, Polsko, dále pak o Maďarsko a Slovinsko.

Povzbudit cestovní ruch má pomoci také zatím jen testovací provoz celoevropského digitálního zeleného certifikátu, pro který se ujal název covid pas. Testování začne ve středu. Seznam Zprávám to potvrdil ředitel Národní agentury pro komunikační a informační technologie Vladimír Dzurilla.

Testování začne společně s Dánskem, se kterým si Česko vymění digitální podpisové klíče a vyzkouší, jestli QR kód, který naprogramovalo Česko, funguje pro dánské úřady a naopak.

Pilotní projekt probíhá i v dalších zemích Evropské unie už od 12. května a během prvních dnů se zapojilo celkem pět členských států – Francie, Rakousko, Švédsko, Lucembursko a Chorvatsko.