Článek
Koncernu Agrofert loni meziročně klesly konsolidované tržby o 0,7 procenta na 160,98 miliardy Kč. Zisk klesl o 16 procent na 3,76 miliardy korun. Sdělil to mluvčí společnosti Karel Hanzelka.
Hlavním důvodem zhoršení je podle něho dopad pandemie na odvětví mediálních služeb.
Do února 2017 vlastnil koncern tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Loni firmě poklesly konsolidované tržby o 1,06 miliardy korun, hlavně kvůli jejich snížení v chemickém segmentu. To bylo podle Hanzelkova vyjádření pro ČTK částečně kompenzované nárůstem v zemědělství a potravinářství. Podle něj snížil koncern dluhy u bank o 5,89 miliardy korun na aktuálních 33,8 miliardy Kč.
Koncern v Česku obdělává 116 000 hektarů zemědělské půdy, většina pozemků je podle mluvčího pronajatá, na Slovensku pak hospodaří na 20 000 hektarech. Na konci loňského roku zaměstnával zhruba 32 000 pracovníků, z toho asi 22 000 v Česku.
Koncern sdružuje 198 ovládaných společností, jednu spoluovládanou a šest firem pod podstatným vlivem. Kromě zemědělství a potravinářství vlastní také lesnické společnosti, podniká v pozemních technologiích a technice, logistice, dopravě či v médiích.
„V loňském roce se koncern Agrofert opět vrátil k vyšší investiční aktivitě a navzdory koronavirové krizi realizoval většinu plánovaných investic, přičemž celková výše investic dosáhla 10,065 miliardy Kč (bez finančních investic),“ napsal Hanzelka.
Mezi nejvýznamnější patřila výstavba nové porcovny kuřat v jihočeských Vodňanech, pokračování investice do nového drticího zařízení v maďarské společnosti NT Kft., dostavba skladu na AdBlue v německé společnosti SKW Piesteritz, rozvoj výroby plošných dřevěných materiálů v Solnici nebo do výroben krmných směsí v Milíně a ve Smiřicích.
Letos chce firma dokončit porcovnu kuřat ve Vodňanech a modernizovat porcování kuřat v Modřicích, zahájit třetí etapu ekologizace energetického zdroje společnosti Synthesia, postavit nové odchovné haly na farmě Bílov, investovat do rozšíření chovu mléčného skotu v Petrovicích nebo rekonstruovat kravín v Nepolisech.
Evropský parlament v červnu jasnou většinou hlasů odsoudil Babišův střet zájmů. Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro holding Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo 30 europoslanců a hlasování se jich zdrželo 155.
Schválený text je reakcí na dubnové zveřejnění konečné auditní zprávy Evropské komise, podle níž je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i poté, co jej vložil do svěřenských fondů. Firma proto nemá podle komise nárok na dotace ze strukturálních fondů EU. Babiš s tímto závěrem nesouhlasí a tvrdí, že převedením firmy do fondů vyhověl českému zákonu o střetu zájmů. Rezoluci označil za zasahování do vnitřních věcí Česka, poslanci se podle něj snaží ovlivnit říjnové sněmovní volby v zemi.
Europoslanci v usnesení mimo jiné vyzvali české úřady, aby ochránily peníze českých daňových poplatníků a přiměly Agrofert vrátit všechny neoprávněně vyplacené dotace. Česko by mělo vytvořit spravedlivější a zcela transparentní systém rozdělování unijních dotací, míní evropští zákonodárci. Proti evropské rezoluci se ohradila česká vláda.
