Článek
Koncern Agrofert se nechce smířit s tím, že kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nemůže čerpat peníze z některých fondů Evropské unie. Jednou z cest, přes kterou se holding snaží dotační „stopku“ prolomit, jsou tuzemské soudy.
Několik dceřiných firem z Agrofertu podalo žaloby na české úřady za to, že se jim zdráhaly vyplatit už schválené dotace se zdůvodněním, že je třeba vyčkat na závěry auditu Evropské komise. Podle holdingu nebyl k zadržování plateb důvod.
Strategie založená na soudních žalobách proti dotačním úřadům se však Agrofertu zkomplikovala. Podle rozsudku, který v pondělí vynesl Nejvyšší správní soud, by se dotčené firmy ze skupiny neměly obracet rovnou na soudy, ale na nadřízenou instituci, aby spor rozhodla úřední cestou.
Konkrétně soud rozhodoval o stížnosti společnosti SPV Pelhřimov ze zemědělské divize Agrofertu. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který rozděluje agrární dotace, této firmě sice schválil peníze na modernizaci technologií chovu prasat, dotaci však nakonec odmítl proplatit.
Společnost SPV Pelhřimov kvůli tomu podala žalobu na ochranu proti nečinnosti fondu. Městský soud v Praze letos v březnu žalobu odmítl jako nepřípustnou. Nejvyšší správní soud pak nyní potvrdil, že odmítnutí žaloby bylo správné.
Podle aktuálního rozsudku se firma neměla kvůli zastaveným penězům z EU hned soudit, ale obrátit se nejdříve na Ministerstvo zemědělství.
Důvodem je fakt, že SPV Pelhřimov a státní fond uzavřely o poskytnutí dotace veřejnoprávní smlouvu. V takovém případě má nespokojená strana smlouvy vyvolat sporné řízení, o kterém podle správního řádu rozhoduje nadřízený úřad, což je v případě SZIF Ministerstvo zemědělství. Žalobu k soudu by měla firma podat až poté, co správní řízení na ministerstvu dopadne v její neprospěch.
Agrofert na rozsudek nechtěl podrobněji reagovat.
„Každopádně trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny úřady a také průběžně kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad,“ uvedl mluvčí holdingu Karel Hanzelka.
S podobnou žalobou kvůli dotaci už letos neuspěl jiný podnik ze skupiny Agrofert – společnost Agro Rozsochy. Pražský městský soud žalobu firmy na SZIF v dubnu odmítl. Na rozdíl od SPV Pelhřimov se však holding v tomto případě nepokusil verdikt zvrátit u Nejvyššího správního soudu.
Městský soud v Praze soud rozhodl už loni v říjnu ve sporu mezi firmou Primagra a Ministerstvem průmyslu, a to rovněž ve sporu o proplacení evropské dotace.
V tomto případě sice soud společnosti vyhověl a nařídil ministerstvu, aby o dotaci rozhodlo, z jeho odůvodnění však zároveň vyplynulo, že by mělo ministerstvo vyplacení zamítnout – s ohledem na zmíněný audit Evropské komise o Babišově střetu zájmů. V důsledku pak Agrofert paradoxně oddaloval rozhodnutí ministerstva.
Evropští auditoři mezitím dospěli ke konečnému závěru, že Babiš může i jako premiér dál ovládat Agrofert – i přesto, že celou skupinu před lety přesunul pod svěřenské fondy. Současně komise odepřela Agrofertu čerpání investičních dotací z unijních fondů, dokud se problém nevyřeší.
Holding reagoval tím, že se obrátil přímo proti Evropské komisi. Udělal to právě prostřednictvím firmy Primagra, která letos v únoru podala na komisi žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Se stejným cílem (tedy aby dotace odblokoval evropský soud) se pak přidala s žalobou na komisi další firma z Agrofertu – Mlékárna Hlinsko. Podle dostupných informací zatím v těchto případech nepadl verdikt.
Aktualizace 7.9.2021: Doplnili jsme reakci společnosti Agrofert.
