Článek
Hospodaří na malém rodinném pozemku v Šanově na Znojemsku. Loni farmáři Liboru Kožnarovi hrozil krach. Zemědělské stroje holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš vložil do svěřenského fondu, totiž Kožnarovi dusíkatým hnojivem poničily úrodu biopšenice. Majitel Živé farmy přišel o biocertifikaci a také o smlouvy s odběrateli. Škody vyčíslil téměř na 700 tisíc korun. Na případ v listopadu upozornily Seznam Zprávy.
Nyní se farmář dočkal částečné satisfakce. Po mimosoudní dohodě mu družstvo Agro Jevišovice, spadající pod holding Agrofert, přiznalo nárok na necelých 300 tisíc korun. „Téměř po jednom roce sáhodlouhých oznámení, hlášení, odvolání a vyjednávání Živá farma vydává sladko-hořké oznámení, že vyhrála boj s Agrofertem,“ oznámil Kožnar.
Holding i nadále tvrdí, že za poničení úrody nese vinu počasí.
Spor se rozhořel na počátku loňského dubna. Zemědělci z Jevišovic, hospodařící na pozemcích sousedících s Kožnarem, totiž nerespektovali hranice půdních bloků a při hnojení kukuřice přehodili ledek na biopšenici Živé farmy. Kožnar tak musel problém nahlásit příslušným úřadům a ztratil punc biokvality. „Automaticky jsme přišli o certifikát pro čtyři pěstované odrůdy pšenice, brambory a další plodiny. Nyní jsme u části ploch na další dva roky v takzvaném přechodném období, kdy biokvalitu nemáme,“ vysvětlil Kožnar pro Seznam Zprávy. Kvůli tomu přišel třeba o smlouvu s pekařem.
Agrofert nakonec uhradil škody na pšenici, podle společnosti za kontaminaci mohlo počasí a vítr. „Podle kontroly záznamu z GPS se náš traktor držel od hranice pozemků ve vzdálenosti více než 15 metrů, přičemž poloměr rozhozu rozmetadla činí 13,5 metru. Podstatné také je, že jsme ze strany pana Kožnara nebyli předem nijak upozorněni, že na jeho pozemcích probíhá hospodaření v ekologickém režimu. Panu Kožnarovi jsme se omluvili a následně škodu vyrovnali,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Přesto trvalo téměř rok, než se Kožnar dočkal. Byl to boj obra s trpaslíkem, zatímco Živá farma hospodaří na jedenácti hektarech půdy, Agro Jevišovice jen na Moravě obdělává osm tisíc hektarů. „Agrofert vedl po celou dobu neférovou, agresivní kampaň, ve které tlačil na Živou farmu s co nejnižším odškodněním za škody. Dnes oslavujeme. Živé farmě se povedlo vyjednat a získat 45 procent celkové škody a ukončit tento případ,“ napsal biozemědělec na Facebooku.
Kožnarovi se také ze smlouvy podařilo škrtnout dohodu o mlčenlivosti. „Tedy něco, co nám předkládali v každém návrhu na odškodnění. Dohoda o mlčenlivosti by nám teď zakázala mluvit o této neférové události s veřejností, právníky, zákonodárci a novináři,“ popsal zemědělec.
Agrofert prý podnikl organizační a technologické změny, aby se podobný problém neopakoval. „Zaměstnanci byli proškoleni a rozmetadlo bylo dovybaveno speciální clonou, aby k nechtěnému úletu hnojiva nedocházelo,“ sdělil Hanzelka.
Kauzu zkoumal také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a uznal pochybení jevišovického družstva. V listopadu avizoval, že sankce v podobných případech většinou nepřekročí deset tisíc korun. „Byl porušen zákon o hnojivech. Všechno včetně důkazů nasvědčuje tomu, že bude zahájeno správní řízení a vyměříme pokutu v zákonné výši,“ řekl tehdy Josef Svoboda z ÚKZÚZ.
Ústav při mimosoudní dohodě pokutu ukládat nebude. „Budeme nadále jednat s oběma stranami a pokud budou splněny další zákonné podmínky, ústav schválí dohodu o narovnání a řízení o přestupku zastaví bez pokuty pro AGRO Jevišovice,“ uvedla mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Právě v tom shledává Živá farma jistou pachuť vítězství. „Případy jako ten, který se stal nám, se dějí zemědělcům, obcím a lidem téměř dnes a denně. Problém je, že v České republice po třiceti letech pořád nemáme dostatečné zákony a judikaturu, které by poškozeným pomohly. Páky na vymáhání škod jsou nedostatečné,“ sdělil Kožnar.
Podle něj se desítky podobných případů kvůli mimosoudním řešením a klauzulím o mlčenlivosti odehrají v tichosti. Živá farma ani nemohla jít s Agrofertem do soudního sporu. „Neexistuje žádný soudní precedens. Také jsme nemohli najít právníka, který se specializuje na zemědělský zákon. V Česku byste je napočítali na prstech jedné ruky a byli zaneprázdnění. Výsledek byl nejistý, soudy by se vlekly několik let, proto jsme byli nucení přistoupit na mimosoudní dohodu,“ doplnil Kožnar.
Zkušební ústav namítá, že se farmáři mohou bránit jak v přestupkovém řízení, tak žádat o náhradu škody u civilních soudů. „Zemědělci mají několik způsobů jak se chránit, jak veřejnoprávně, tak soukromoprávně. Zákon o přestupcích umožňuje i formu tzv. narovnání, ke kterému v tomto případě došlo po vzájemné dohodě obou stran,“ uvedla Kršková.
Na přelomu roku měl Kožnar od zástupců Jevišovic slíbeny peníze, v té chvíli neměl ani na výplaty zaměstnanců. Tehdy se nedočkal. „Měli jsme existenční problémy a dlužili za zálohové faktury. Moc děkujeme lidem, co nás podpořili, i zaměstnancům, že byli trpěliví,“ dodal farmář.
V rodinném farmaření bude pokračovat dál. „Věříme, že tímto případem přispějeme ke změně zákonů. Budeme se jím dál zabývat,“ slíbil Kožnar.
