Článek
Firmy z koncernu Agrofert hospodařily na pozemcích, které jim nepatřily. Šlo o dvě firmy koncernu, které beze smluv o nájmu využívaly pozemky po lidech, kteří zemřeli.
Úředníci státu na to přišli během rozsáhlé revize, kterou před necelými dvěma roky zahájil na ministerstvu financí tehdejší náměstek ministryně Ondřej Závodský.
Předcházelo tomu zjištění novinářů Českého rozhlasu, kteří uvedli, že Agrofert neoprávněně hospodaří na více než 1 700 hektarech půdy. Zjistili také, že někdejší holding Andreje Babiše (nyní uložený podle zákona o střetu zájmů ve svěřenském fondu) pobírá na pozemky dotace – ač mu nejen nepatří, ale nemá na ně ani nájemní smlouvy.
I když revize ještě neskončila, pracovníci z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Seznamu potvrdili, že případ se dotýká minimálně právě dvou firem z Agrofertu.
Jde o společnosti ZAS Podchotucí a První zemědělská Záhornice. Obě hospodaří ve Středočeském kraji. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zjistil, že využívaly pozemky bez smlouvy po lidech, kteří zemřeli.
„V případě společnosti ZAS Podchotucí se jednalo o majetek z odúmrti (po lidech bez dědice a bez závěti) po fyzické osobě. V případě společnosti První zemědělská Záhornice se jednalo o majetek z odúmrti po třech fyzických osobách,“ napsal Seznamu mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka.
Firmy z Agrofertu poplatek zaplatily
Ministerstvo financí – jak uvedla Šárka Pavlasová z jeho tiskového oddělení – vyzvalo jak ministerstvo zemědělství tak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby „v případě zjištění protiprávního jednání učinily nezbytné kroky k nápravě podle platných právních předpisů“.
Konkrétně to znamená, že úředníci mají zpětně vymáhat poplatky, pokud zjistí, že někdo pozemky využívá, aniž by měl smlouvu.
Za takzvané bezdůvodné obohacení tak musela firma ZAS Podchotucí zaplatit 1 052 korun a První zemědělská Záhornice pak 1 585 korun. „Úhrada za bezesmluvní užívání byla řádně zaplacena ještě před termínem splatnosti,“ sdělil Seznamu mluvčí Ležatka.
Podle informací z registru Státního zemědělského intervenčního fondu pobírají obě firmy na své hospodaření také dotace. Loni každá získala okolo 18 milionů korun.
Z toho více než deset milionů korun byla takzvaná platba na plochu, kterou obhospodařují. Jak velikou částku – a zda vůbec – získaly firmy na pozemky, k nimž neměly smlouvy, není jasné.
Společnost Agrofert přesto odmítá, že by užíváním cizích pozemků bez smlouvy nějak pochybila.
Mluvčí holdingu Karel Hanzelka to popisuje tak, že „ve skutečnosti jde o postupné narovnání užívacích práv a smluvních podkladů“.
„Důvodem dosavadního bezesmluvního užívání jsou různé fáze řízení, převážně dědického, které často sahají daleko do minulosti a které jsme my nezapříčinili,“ uvedl Hanzelka s tím, že ve stejné situaci jsou také další zemědělci.
Agrofert: Přispíváme k údržbě pozemků
Hanzelka ještě napsal, že koncern využívá bez smlouvy většinou minimální části obhospodařovaných pozemků. Agrofert také tvrdí, že tím přispívá k jejich údržbě a zvyšuje úrodnost.
„Z druhého úhlu pohledu tyto vybrané pozemky zhodnocujeme pravidelným obhospodařováním a vlastníkovi (v tomto případě státu) tím přispíváme k udržení a zlepšení půdní úrodnosti,“ uvedl Hanzelka.
Na další dotaz Seznamu, pak mluvčí Agrofertu ještě mimo jiné doplnil, že nájemné se může pohybovat v haléřových položkách za metr čtverečný.
„V jednom z případů ve společnosti První zemědělská Záhornice bylo vypočteno celkové roční nájemné za pozemek na cca 20 korun. Stát nám sdělil, že je to pro něj zanedbatelná položka a smlouvu neuzavřel,“ napsal Hanzelka.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle Šárky Pavlasové z tiskového oddělení ministerstva financí prověřil zhruba polovinu z více než 60 tisíc pozemků, které mají v katastru nemovitostí takzvaně nedostatečně identifikované vlastníky.
„Suverénně nejčastějším výsledkem šetření bylo podání podnětu k zahájení dědického řízení – tedy že majetek dodatečně získají dědicové původních majitelů,“ doplnila Pavlasová.
Podle ministerstva zemědělství provádí revizi rovněž Státní pozemkový úřad. Ten očekává, že kontrolu nepronajatých pozemků ukončí na konci letošního roku.
