Článek
Přes šedesát milionů korun na rozvoj venkova vyplatil Státní zemědělský intervenční fond firmám spadajícím pod Agrofert z národního rozpočtu od té doby, co Evropská komise dočasně pozastavila jejich proplácení. A není tak jisté, jestli peníze od Bruselu dostane Česko zpátky.
Jak nyní upozorňuje česká pobočka Transparency International, která na možný trvající Babišův střet zájmů Evropskou komisi loni upozornilia, na dotační praxi SZIF dohlíží v jeho pětičlenné dozorčí radě i dva zástupci vládnoucí koalice včetně dvou zástupců Babišova hnutí ANO: poslanci Josef Kott a Monika Oborná.
„Personální obsazení dozorčí rady vzbuzuje pochybnosti, zda je SZIF opravdu nezávislou platební agenturou. Nabízí se dokonce i otázka, zda nezakládá takové jednání trestněprávní odpovědnost dotčených úředníků,“ říká Milan Eibl, vedoucí analytik TI.
Seznam kontaktoval oba zástupce hnutí ANO s dotazem, zda by podle nich SZIF neměl s vyplácením dotací pro firmy Agrofertu také počkat do doby, než Evropská komise zveřejní závěry svého auditu a definitivně rozhodne, zda má holding, který premiér odložil po volbách do svěřenského fodnu, na evropské peníze stále nárok.
„Jsem na pracovní cestě mimo EU,“ odepsal na SMS Kott a nepřijímal ani telefonát.
Ani Monika Oborná, která jako zakládající členka hnutí ANO patří mezi Babišovy stranické opory, telefon nezvedala a na vyžádanou SMS nereagovala.
Svůj postoj Seznamu neřekl ani předseda dozorčí rady SZIF, komunistický poslanec Pavel Kováčik. „Omlouvám se, jsem v zahraničí, k dispozici budu až v pondělí,“ napsal.
Když to neproplatí, musíme to vymáhat
Zaskočený byl situací kolem vyplácení dotací pro Agrofert i místopředseda dozorčí rady, senátor ČSSD Karel Kratochvíle. „Je to pro mě nová informace,“ odpověděl. Po upozornění, že peníze, u kterých nemá záruku návratnosti, SZIF vyplácí už půl roku, reagoval: „A proč by je neměla komise proplácet, když ty firmy splní všechny podmínky?“
Je však už několik měsíců známo, že Evropská komise pozastavila proplácení veškerých peněz z operačních programů pro společnost Agrofert. Udělala to v půlce loňského prosince poté, co ji k tomu vyzval Evropský parlament. Unie od té doby prošetřuje, zda premiér Andrej Babiš nezůstal i poté, co své firmy převedl do svěřenského fondu, ve střetu s novým unijním pravidlem, které evropské peníze pro podnikající politiky zapovídá. Výsledek svého auditu však komise dosud nezveřejnila.
Že by si fond na konečné rozhodnutí měl počkat a proplácení dotačních peněz pro Agrofert také pozastavit, si Kratochvíle nemyslí. „Pokud není oficiální rozhodnutí z Evropské unie, tak nevím, proč by se to nemělo vyplácet,“ souhlasí s praxí, kterou SZIF v této kauze zvolil.
V případě, že by Unie Babišův střet zájmů definitivně potvrdila a dotace jeho firmám proplácet odmítla, by však podle Kratochvíleho měl stát peníze vymáhat zpátky. „Pokud to bude oficiální rozhodnutí, tak se nebude dát nic dělat, tak se to musí vymáhat zpět,“ řekl Seznamu Kratochvíle.
Nemáme na vybranou
Tím, že SZIF stále proplácí Agrofertu dotační peníze, však podle Marka Chromého z TI porušuje zákon.
„Pokračuje v proplácení i v situaci, kdy nemá jistotu, zda budou finanční prostředky z EU proplaceny, tedy zda českému státu nevznikne škoda,“ dodává.
Mluvčí fondu Vladimíra Nováková ale postup agentury obhajuje.
„Do dnešní doby nemáme k dispozici žádné oficiální stanovisko, že došlo k porušení legislativy týkající se střetu zájmů. SZIF postupuje zcela v souladu s instrukcemi Generálního ředitelství pro zemědělství EK (DG AGRI) a Pravidly pro žadatele.“
